Zahraniční studentky a studenti Letní školy slovanských studií 2017 v Lužanech.

Cesta za větším teplem z Permu do Kazaně

Vloni na přijetí studentů a studentek Letní školy slovanských studií na zámku v Lužanech jsem se díky laskavosti Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových seznámila se sympatickou dvojicí ruských mladých žen, které se intenzivně věnují výuce českého jazyka. Obě jsou Jekatěriny. Ta první nosí příjmení Pepeljajevová, druhá Chuďjakovová. A obě náš jazyk dokonce i vyučují.

Požádala jsem Jekatěrinu Pepeljajevovou o rozhovor na dálku, tedy po mailu, protože místo, kde obě mladé ženy v době našeho seznámení žily, je od České republiky velmi vzdáleno – až v Permu. Perm je přístavní město na samém východě evropské části Ruské federace, poblíž pohoří Ural. Žije v něm přes milion obyvatel.

Kladla jsem Jekatěrině P. otázky, co je v Permu zajímavého pro Středoevropana, co je možné tam vidět. A po čase, kdy se Kateřina odmlčela, se náhle ukázalo, že Perm opustila. Důvody mi vylíčila zcela realisticky: »Teď bydlím v jiném městě, větším a trochu teplejším, v Kazani. Upřímně řečeno, neměla jsem na to, abych bydlela i nadále v Permu. Prostě zažila jsem v této zimě zmrzlé kosti a rozhodla se přestěhovat, což, jak chápete, mi nepřidává k lásce k rodnému místu. Opravdu byl mráz, spala jsem v oblečení. Hodně sněhu, vítr, je to dost drsný kraj, dost kontinentální podnebí. Napomáhá tomu i velká řeka Kama - je široká asi dva kilometry v hranicích města, což na Čechy, kteří do Permu kdy zavítali, působí velmi majestátně, opravdu velká voda.« A jak tedy vypadají klimatické podmínky života v Permu? »Jaro letos bylo moc krátké. Ještě v dubnu bylo pod nulou, na začátku června +6 až +8 stupňů, a teď v tomto regionu panuje vedro. Vzhledem k tomu můžu doporučit Perm jako turistickou destinaci jenom pro nadšence přírody a milovníky extrémních sportů,« podotkla Jekatěrina.

Týl za války

Historické centrum Permu není příliš lákavé, podle Katčina názoru jsou zajímavé jen ojedinělé budovy, a to ty ve stylu provinční secese konce 19. a počátku 20. století. Ovšem nová výstavba? »Plastová standardní monstra«… Perm je v podstatě industriálním městem, zpočátku byl založen kolem hutí, dosud je zde hodně závodů například chemické výroby. Za Velké vlastenecké války byly i do Permu evakuovány velké sovětské strojírenské podniky, závody na obrábění kovů – byl to hluboký týl.

Kromě toho však do města přišla i kultura a věda, mnoho univerzitních pracovníků, a například i choreografická škola z Petrohradu. Díky tomu jsou Permská státní univerzita a permský balet na vysoké úrovni. A když je řeč o baletu, na jaře a v létě se v Permu koná festival nazvaný podle slavného ruského baletního impresária a mecenáše Sergeje Ďagileva (1872-1929) Ďagilevské sezóny. Právě v době konání tohoto festivalu do Permu přijíždějí zahraniční hosté.

Proto jediné, vedle kultury, co může být lákavé pro zahraniční turisty, mohou být podle této ruské mladé ženy v Permu výborné podmínky pro lyžování, horskou turistiku, rafting, lov a rybářství. Sama Jekatěrina však není vášnivou turistkou. Jak sama uvedla, je »takový typický měšťan«, protože nevytáhne z města ani paty. Raději se věnovala sportu ve fitku, běhala a plavala skoro každý den, k čemuž jí zázemí poskytoval i milionový Perm.

Čeština chytila za srdce

Zajímalo mě také, zda má Permská univerzita kontakty na české univerzity. Nemá. Zato má jednu vyučující českého jazyka, kterou je »druhá« Kateřina, sociolingvistka docentka Jekatěrina Chuďjakovová. A právě tato mladá pedagožka má zásluhy na tom, že se i její přítelkyně Kateřina P. začala českému jazyku věnovat, a dokonce mu docela propadla. Prostě náš jazyk ji chytil za srdce.

Obě Kateřiny před lužanským zámkem vloni v srpnu. Vlevo docentka Permské univerzity Jekatěrina Chuďjakovová, vpravo nová obyvatelka Kazaně Jekatěrina Pepeljajevová.

Bylo skvělé, když obě Kateřiny mohly mezi sebou hodně komunikovat jen česky. »Takto jsme hovořily po celé dny. Teď jsem se sama stala lektorkou a učím přes Skype,« poznamenala Kateřina P. Skype jí dává svobodu ve výběru místa bydlení a kromě toho distanční výuka se nyní moc rychle rozvíjí a je čím dál více populárnějším způsobem studia jazyků. Moskva a Petrohrad »jedou« už dávno v tomto trendu, ostatně i z těchto měst pochází řada jejích žáků češtiny. »Geografie« její práce je rozsáhlá, tak jak rozsáhlé je Rusko - vyučuje lidi ze Sibiře, Uralu, centrální části Ruska, asi třetina jejích žáků bydlí v Česku, kde pokračují ve výuce. Kateřina Pepeljajevová však ve svém životě pracovala v různých jiných profesích. Již byla vším možným, jak sama říká. Také lékařkou-záchranářkou (vystudovala lékařský institut), terénní lingvistkou i mluvčí ministerstva sociální péče Permského kraje.

Baví ji český smysl pro humor

»Mám ráda váš jazyk, opravdu. Baví mě český smysl pro humor, čtu uměleckou tvorbu. Z posledních věcí, které jsem četla, uvedu Saturnina, Báječná leta pod psa, příběhy o aristokratce od Evžena Bočka.« V současné době není žádným problémem vytvořit si doma třeba i cizí jazykové prostředí – existuje totiž iRozhlas, Ulož.to, Sledujufilmy.cz, sociálně sítě… Jekatěrina poslouchá denně dvě až tři hodiny Český rozhlas, a občas má pocit, že je více v obraze v událostech na Liberecku než v Permském kraji. Sledovala také pozorně české volby. Dívá se na natočená česká divadelní představení, na autorské české filmy (např. od režiséra Bohdana Slámy). Píše si se známými Čechy přes messengery. Sama je příkladem, že chce-li se člověk ponořit do cizí kultury a sledovat ji, dnes je to díky internetu možné.

Psaly jsme si v době, kdy probíhalo i v historickém městě Kazani fotbalové mistrovství světa. A Kateřina prý chodila po ulicích, jistě i opraveným historickým centrem, Kazaňským kremlem a dalšími nádhernými památkami, a stále doufala, že zaslechne odněkud českou řeč. Žel, k tomu prý nedošlo. Zkrátka jí nezkřížil cestu žádný fanoušek kopané z České republiky…

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 8 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.