Rozhovor Haló novin se sociologem Lubomírem Vackem

Levice, pravice a devět stran ve Sněmovně

Ve Sněmovně máme devět politických stran. Počítal jste s tím?

Podle mého je to trochu záhada, trochu náhoda, ale hlavně důsledek vývoje politické orientace české populace. Jde o logický vývoj názorové diferenciace občanů, který vyústil do specifického rozložení politického chování.

Dá se to říci srozumitelněji?

Ano. Názory lidí na cokoli se liší, někdy více, někdy méně. Platí to i o názorech veřejnosti na společenské dění. A to se utváří postupně a dlouhodobě, podle toho, v jakém prostředí lidé žijí, co dělají, jaké mají zájmy a co potřebují. A také, co jim kdo řekne. Je to různé podle různých lidí, jejich složení, struktury. A tak vznikaly a formují se i různé pohledy na svět, na okolí, a tím i na to, kdo má vést a řídit společnost.

Českou republiku nevyjímaje?

Jistě, i zde se utvářely a seskupovaly názory do konkrétních názorových a politických směrů, hnutí a stran. Postupně v rámci uvolněného režimu vznikaly strany Moraváků, seniorů, živnostníků, zastánců Koruny české. Jenomže ty neměly dostatek zastánců, aby ovlivnily realizaci jejich zájmů v celé společnosti. Volební preference se pozměňují relativně často, lze říci, co volby to určité proměny v rozložení volebních preferencí.

Myslíte, že takovéto členění podle jevových stránek, podle bezprostředních zájmů a potřeb lidí, je podstatné?

Většina lidí to tak nebere. Pro vedení a vývoj celé společnosti je podstatné členění podle jiných kritérií. Totiž podle nejpodstatnějších atributů ovlivňujících chod společnosti, a to je členění podle vztahu k vlastnictví, majetku, odměňování za vykonanou práci, k zabezpečení sociálních jistot.

To znamená členění podle levicových, či pravicových hodnot?

Vztah lidí k vlastnictví, ať kdokoli chce, či nechce, je podstatný. Tento vztah určuje jejich zájmy, potřeby, jejich životní úroveň, styl života, prakticky vše, co se kolem nich děje. Pojem levice, pravice je stále uznáván – mezi odborníky, politiky i širokou veřejností, dokonce i novináři. U nás i v zahraničí, Takové rozdělení uznává osmdesát procent populace. Jen necelá pětina našich občanů tyto pojmy příliš nevnímá.

Tedy levicové a pravicové zaměření funguje a je podstatné.

Ano, to je přesné. Stále platí, že základní rozdíly v naší společnosti spočívají ve vztahu k vlastnictví, k majetku, penězům. K bohatství a chudobě. I když se to tak mnohdy nejeví a často se zastírá.

Často se u nás mluví o střední třídě nebo střední vrstvě...

To je současný silný trend v sociální struktuře. Některé skupiny lidí zlepšují pod vlivem celkového růstu svoji životní úroveň, rozšiřují svůj majetek a tím přebírají charakteristické rysy buržoazie, měšťáků, a ve svých názorech a chování se posouvají doprava. Nejsou to jen jednotlivci. Střední vrstvy rostou a získávají váhu, kterou dříve neměly.

Při podrobném členění a charakteristice se středově orientovaní lidé kloní někdy k pravicovému zaměření, jindy zastávají pozice levicové. Nejde tedy o třídu, ale o vrstvu, zvláštní sociální skupinu s různou orientací. Je patrné, že strukturu, postavení a další znaky středních vrstev bude nutno hlouběji zkoumat.

Vraťme se k levicově-pravicové orientaci. Není zřejmé, že ta se mění u každého člověka velice pomalu? Jak to opravdu je?

Světový názor a hodnotové orientace mají trvalejší, stabilní charakter, u mnoha lidí celoživotní. Je prokázáno, že přibližně polovina populace si zachovává levicovou nebo pravicovou pozici celý život. Druhá polovina ji mění, pomalu, postupně, jen malé procento ji mění překotně.

Zatímco volební preference se mohou změnit u lidí během krátké doby, třeba pár dní před volbami. Sehrávají zde svoji úlohu mediální vlivy, působení zejména televize, novin, ale i osobní kontakty zejména mladé generace. Někteří voliči se odchýlí od své základní orientace a zvolí kandidáty, které jim bezprostředně nabízejí především média.

Z toho všeho plyne, že sdílení levicových hodnot v naší společnosti je více méně stabilní...

Z mnoha dat plyne, že stabilita levicových orientací české populace má trvalý charakter. Odklon sympatizantů KSČM k hnutí ANO či k jiným politickým subjektům v posledních sněmovních volbách bylo zapříčiněno nikoli ztrátou levicové orientace, ale především neřešením některých základních obsahových problémů samotnou KSČM. Mám na mysli zejména nedostatečné zviditelnění strany, chronické neřešení mladé generace a absence analýz historického vývoje a boje proti antikomunismu. Neúspěch byl dán i podlehnutím vějičce slibů a pseudopokrokových představ.

Mluvíme-li o stabilitě levicových hodnot, můžete uvést příklad?

K základním znakům socialistického uspořádání společnosti patří spravedlivé odměňování za vykonanou práci. Jde o závažné aktuální téma, které má ekonomické a etické rozměry. Je motivačním nástrojem při hodnocení výkonu, velikosti a kvality práce.

Sociální nespravedlnost, tedy podstatné rozdíly v platech a mzdách, jsou základním projevem kapitalistického systému. A tak nepřekvapuje, že dvě třetiny české populace považují odměňování v ČR za špatné a třetina je považuje za vadné. Hodnocení jedničkou je výjimečné. To vše bez rozdílu sociálních skupin.

A dále: s výrokem, že trh vyřeší problémy naší ekonomiky, souhlasí necelá desetina dotázaných občanů. Anebo: hromadění majetku v jedněch rukách považuje polovina respondentů za nesprávné.

Nejsou to všechno důkazy o tom, že česká populace má levicový charakter?

… a že levicové názory pronikají do různých sfér politického života. A tak vidíme, že mezi sympatizanty stávajících politických stran jsou stoupenci levicových hodnot, například v hnutí ANO až čtvrtina jejich sympatizantů, jsou i u lidovců a u Okamury, levicové názory zastávají i někteří Piráti. Sociální demokracie o sobě tvrdí, že je stranou levicovou. V širším slova smyslu ano, ale je to směsice názorových proudů. Mimoto se u mnoha jejích příznivců politická orientace mění, více než u stoupenců jiných stran a hnutí.

A ostatní možné změny v politických orientacích?

V dlouhodobém srovnání je patrné, že výrazně klesá počet lidí hlásících se k ekologickému proudu. Oslabuje rovněž směr křesťansko-demokratický.

Ze sociologických šetření dále vyplývá, že chod hospodářství má být podle respondentů usměrňován státem, a současně si většina lidí přeje, aby byla omezena velikost soukromého majetku. Lidé nejsou ani příznivci toho, aby většina majetku byla ve vlastnictví státu. Mezi základní funkce státu naopak patří zajištění práce pro ty, kteří pracovat chtějí.

To všechno jsou poznatky o celku populace. A kdybychom měli hovořit o orientaci různých skupin občanů?

Hodnotová a politická orientace vždy silně diferencovaly podle jednotlivých sociálních skupin občanů. Stejně je tomu i v současné době. Největší rozdíly jsou patrné podle věku dotázaných a podle jejich socioprofesního začlenění. Menší podle velikosti místa bydliště a nejmenší podle pohlaví. A to pouze v tom, že muži inklinují více k liberalismu než ženy, ty naopak uvádějí především jiné odpovědi.

Když hovoříme o současnosti, nelze vynechat budoucnost. Jaké jsou tendence dalšího vývoje?

Je obtížné odhadnout, v jakém směru se budou změny ubírat. Může se to projevit konkrétně v jiném uspořádání politického spektra, ale také v dalším příklonu lidí k levici, jak naznačují další sociologické výzkumy zjišťující levo-středo-pravicovou orientaci občanů. Mimochodem ty ukazují na pokles pravicové orientace za posledních patnáct let o 15 procentních bodů, což v přepočtu činí jeden a čtvrt milionu občanů. I to jsou možné trendy vývoje.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 26 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.