Ilustrační FOTO - Pixabay

V domě se má žít, ne na něm vydělávat, pochopila nejen radnice v Amsterdamu

Vůči on-line službám zprostředkovávajícím přes internet ubytování v soukromí v posledních letech postupně přitvrzuje radnice v nizozemském Amsterdamu. Nyní může tamní majitel pronajmout svůj byt či dům nejvýše čtyřem lidem současně, a to maximálně na 60 dní. Od ledna příštího roku se tato doba ještě o polovinu zkracuje.

»Navíc plánujeme zjistit, zda by nebylo možné úplně zakázat prázdninové pronajímání v těch částech města, kde je výrazně narušena rovnováha mezi bydlením a turistickým využíváním bytů,« řekla mluvčí radnice přístavního města Lisa den Oudendammerová.

Cílem je podle ní zajistit, že město zůstane dobrým místem pro trvalý život. »V domě se má hlavně žít, ne na něm vydělávat co nejvíce peněz,« přiblížila pohled úřadů v Amsterodamu, kde Airbnb nabízí ke krátkodobému pronájmu okolo 19 000 bytů, domů či obytných lodí, průměrná cena pronájmu je okolo 140 eur (3500 Kč).

Loni si podle údajů samotné firmy ve městě přes stránky pronajalo bydlení přibližně 1,7 milionu lidí, o rok dříve to bylo 1,4 mil. a v roce 2012 asi 75 000 návštěvníků Amsterdamu.

Majitelé ubytování mají nyní povinnost oznamovat radnici, že svou nemovitost podobným způsobem pronajali, město od zprostředkovatelských platforem vybírá jménem majitelů nemovitostí turistickou daň.

Přístup Amsterdamu vůči on-line krátkodobému pronajímání je tvrdší než v jiných nizozemských městech, které ale také mají svá vlastní opatření. »Hlavní důvod je, že u nás jsme měli s prázdninovým pronajímáním největší problémy,« míní den Oudendammerová.

Řeší to i další evropská města

Belgický Brusel má na poměr mezi bydlením vlastních obyvatel a turisty podobný pohled. Od roku 2016 se musí ti, kdo podobnou službu nabízejí, registrovat a dodržovat pravidla týkající se bezpečnosti nebo vybavení nemovitosti, kterou mohou pronajímat maximálně po čtyři měsíce v roce.

Za porušení pravidel hrozí pokuty a od roku 2016 bylo v souvislosti se službou Airbnb zahájeno skoro 600 řízení pro nabídku neregistrovaného turistického ubytování. Geoffroy Coomans de Brachène z bruselské radnice přitom poukazuje právě na zkušenost Amsterdamu, kde tvrdší přístup vůči těm, kdo pronajímají načerno, přinesl kromě jiného na pokutách asi pět milionů eur do městské pokladny. »Všichni obyvatelé Bruselu jsou vlastně oběťmi téhle situace,« řekl de Brachène belgické televizi RTL.

V sousedním Lucembursku musí být příjmy z krátkodobého turistického ubytování deklarovány jako komerční příjem. V půlmilionovém velkovévodství bylo loni přes Airbnb zajištěno asi 250 000 přespání, odhaduje tamní federace restauratérů a hoteliérů Horesca. »To by mohlo naplnit několik hotelů a zajistit tisíce pracovních míst,« upozornil v lucemburském tisku její generální sekretář Francois Koepp.

Německá města zatím jen složitě hledají cestu, jak regulovat internetové platformy na sdílení ubytování jako je Airbnb, Vrbo nebo Flipkey. Na jedné straně se snaží zabránit tomu, aby byty byly využívány převážně na pronájem turistům, a přispívaly tak k dalšímu růstu cen nájmů, na druhé straně chtějí lidem umožnit přivydělat si párkrát do roka krátkodobým pronájmem. Zřejmě nejlepší příklad pro to, jak těžké je najít kompromis, představuje německá metropole.

Berlín má 3,5 milionu obyvatel a každý rok se do něj přistěhuje dalších zhruba 40 000 lidí. Vzhledem k tomu, že výstavba nových bytů výrazně zaostává a Německu se v posledních letech velmi dobře daří ekonomicky, rostou rychle jak ceny prodávaných bytů, tak ceny nájmů. I pro lidi se slušnými příjmy je tak často velmi složité najít v Berlíně bydlení.

Aby nedostatek nemovitostí ještě nezvyšovaly platformy jako Airbnb tím, že zejména byty v centru a dalších atraktivních lokalitách nepronajímají obyvatelům města, ale turistům, rozhodlo se město krátkodobé pronájmy výrazně omezit. Od května 2016 zavedlo velmi přísný režim, a lidé tak mohli pronajímat pouze jednotlivé pokoje v bytě, v němž sami žili. Celé nemovitosti až na drobné výjimky krátkodobě pronajímat vůbec nemohli. Za porušení zákazu hrozila pokuta až 100 000 eur (2,6 mil. Kč).

Berlín zatím bez úspěchu

Tato politika berlínské radnice ale nevedla ani ke zpomalení růstu cen nájmů, ani k zastavení růstu Airbnb. Jen loni tato společnost v Berlíně ubytovala na 700 000 hostů. Za prvních pět měsíců letošního roku se navíc počet ubytovaných zvýšil o 40 % oproti stejnému období loni. Ve městě je podle německých médií ke krátkodobému pronájmu k dispozici asi 26 000 pokojů nebo celých bytů.

Od letošního května proto hlavní město zkouší v podstatě opačný přístup než dosud - namísto hrozících represí přišla možnost svůj byt jednoduše pronajmout. Ke změně přispělo i rozhodnutí soudu, který konstatoval, že Berlíňané mají právo pronajímat své byty přinejmenším 182 dní v roce.

Zákon, který na jaře prosadila zdejší koalice sociálních demokratů, Zelených a Levice, umožňuje pronajímat na Airbnb a dalších podobných platformách i celé byty. Stačí získat povolení na příslušeném obecním úřadě. To má přijít víceméně automaticky po odeslání žádosti, pokud pronajímatel nemovitost nadále využívá jako svůj byt.

I když se původně uvažovalo o tom, že doba takovéhoto pronájmu bude omezena na 60 dní v roce, nakonec žádné časové omezení neplatí. Jaký dopad nová pravidla budou mít dlouhodobě, se teprve uvidí. Už teď se ale podle listu Berliner Morgenpost ukazuje, že si s povinnou registrací na obecních úřadech moc lidí hlavu nedělá. Do 28. července o ni požádalo jen 760 osob…

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.