Hospodařit i s vodou – najdeme nástupce Jakuba Krčína?

Nechci polemizovat o smyslu meliorací, stavbě přehrad, spotřebě vody na hlavu, velkých lánech a podobných tématech, ze kterých dnes politické strany dělají i politické téma. Pokud se s časem ukázala některá z minulých rozhodnutí pro hospodaření s vodou jako nevýhodná, pak z technického hlediska by asi nebyl a není problém zjednat nápravu, pokud někdo má skutečně lepší řešení. Ale měl by tomu předcházet řádný rozbor. Vždyť na to máme počítače, vysokoškolsky vzdělané specialisty, dokonce dvě ministerstva. Bohužel ale tito lidé, úředníci, byť i třeba skutečně vystudovaní, jsou často od vlastní přírody na hony vzdáleni a podle toho ta jejich rozhodnutí někdy vypadají. Tak jsou dotace na chytání dešťové vody, budou trvat předpisy na »likvidaci« dešťové vody na pozemku u rodinných domů, budou dohady o dešťové kanalizaci, o stavbách přehrad, bude snaha zdražovat vodu, možná budeme určovat co a jak pěstovat.

Pamatuji dobu, kdy takové problémy společnost tak intenzívně nezajímaly. Bralo se na vědomí, že voda teče po spádu a tak se jí lidé snažili vyhovět. Na vesnicích byla po obou stranách ulice stružka (u silnic příkop), kterou majitelé domků (cestáři) udržovali, voda se jejich systémem sváděla na nejnižší místo a zde, podle situace se zřídil jakýsi rybníček – kachňák či nádrž na vodu pro případ požáru, případné přebytky vody se odváděly dále do potoka, na jehož toku se zřizovaly další, už regulérní rybníky.

Uvádí se, že každý den se ztrácí kolem 25 hektarů půdy. Při průměrných srážkách 600 mm za rok na tuto plochu spadne 250 000x600 = 150 000 000 litrů vody, tedy 150 000 kub. metrů vody. Pokud provedeme kalkulaci za rok, jde cca o 60 milionů kubických metrů vody, tedy pro představu rybník třeba o rozměrech 6 x 10 km a hluboký 1 metr. Samozřejmě, jde o vodu, která »utíká« z povrchu v různých místech v republice a pak z republiky, její množství zatím každým rokem narůstá aritmetickou řadou. Ale sklady, komunikace a konečně i bytová výstavba je v takovém rozsahu, že by se v jednotlivých lokalitách nové vodní plochy »uživily«. Podnikatelé by mohli tyto plochy využít i pro  fotovoltaiku. Nemusely by to být samozřejmě zmíněné kachňáky, ale vodní nádrže odpovídající dnešním představám, napojené na stávající vodoteče, které by oživovaly danou lokalitu a zadržovaly vodu. S takovou vizí by mohla být spojena i vydávaná stavební povolení, novelou stavebního zákona by se nakládání s dešťovou vodou mohlo zakomponovat do stavebního řízení.

Z mládí (a je to už dost dávno) pamatuji tzv. průtrže mračen, byly občas i povodně, pokud vodoteče nebyly schopny vodu po vytrvalém dešti odvést, ale pojem bleskové povodně jsem zaznamenal až  po  roce 1989, kdy se začalo, spíše zcela bez rozmyslu, stavět. Voda, pokud se nemůže vsáknout a není kultivovaně svedena, i dnes teče s kopce, proud mohutní a snadno udělá ty bleskové povodně - ale sama za ně nemůže. Našli by se pokračovatelé po Jakubu Krčínovi, kteří by i dnes vodě vyhověli a dar vody krajině uchovali?

Evžen SMRKOVSKÝ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 20 hlasů.

Evžen SMRKOVSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-08-31 19:49
Sice trochu pozdě, ale přece. Budeme se tomuto problému konečně
věnovat s plnou vážností a komplexně? Zatím to tak nevypadá a
chováme se jak pštrosi!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.