Ilustrační FOTO - Pixabay

»Zduřelé« sebevědomí zatemňuje úsudek

Podle listu The Wall Street Journal se Turecko dostalo do svízelné a těžko řešitelné situace. Ekonomická krize země se nedávno prohloubila, když se USA rozhodly zavést cla na turecké exportní produkty, 50% cla na ocel a 20% na hliník.

To ještě více znehodnotilo tureckou liru, která si počátkem roku stála k dolaru 3,8:1, nyní však 7,21:1. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zoufale shání dolary, vydal už několik výzev k obyvatelstvu, aby prodalo státu tvrdou měnu a spokojilo se s lirami. Úspěšný téměř nebyl, kdo má valuty, schová si je pod polštář.

Turecko dolary nutně potřebuje k obsluze státního dluhu. Ten činí 466 miliard dolarů, v příštích 12 měsících má země splatit 170 miliard, přitom ve státní pokladně jsou rezervy jen 80 miliard a Katar projevil ochotu půjčit Turecku 15 miliard. I dohromady je to jen něco přes polovinu závazku.

Ochota s podmínkami

Ochotu půjčit projevilo Německo a EU. Mají proto své důvody. Turecká ekonomická krize by mohla znovu roztočit migrační kolotoč, jen v Turecku pobývají v současnosti tři miliony migrantů. Také evropské banky by se mohly dostat do značných potíží, kdyby jim Ankara nesplácela. Turecký dluh by získal dominový efekt, tedy krizi také v Evropě. Německo proto nabízí kredity na projekty, které by garantoval stát, EU je zase připravena poskytnout kredity prostřednictvím Evropské investiční banky a Banky pro rekonstrukci a rozvoj. Berlín ani Brusel si nepřejí »nemocného muže na Bosporu«.

Jenže Turecko nechce. Počátkem tisíciletí se tehdy premiéru Erdoganovi podařilo překonat ekonomickou krizi, chlubil se, že zemi »zbavil závislosti na Západu«. Jenže ta se mu nyní oklikou vrací. Jak Německo, tak EU podmiňují půjčky i politickými ústupky, tedy ukončením autoritářství a návratem k umírněným formám vlády.

Erdogan nařídil tisknout liry a investovat je, jenže lira ztrácí, ani podpora tureckých investorů vlastnímu prezidentovi není tak silná, jako bývala. Proto se dluh spíš jeví být provazem, který hrozí dlužníkovi uškrcením.

Pusťte pastora!

Americká cla nejsou ekonomická, ale politická. Tlačí Ankaru, aby propustila amerického občana, pastora Andrewa Brunsona, který je tureckými úřady zadržován od roku 2016, je obviněn z terorismu a špionáže, a hrozí mu trest v délce 35 let. Pastor předtím 20 let řídil evangelické společenství v Izmiru. Podle Turků se však dopustil zločinu »christianizace«. Americký prezident vyzval Erdogana, aby nevinného pastora propustil. Když se dočkal odmítnutí, schválil sankce. Erdogan se postavil na zadní a tvrdí, že si Turecko nenechá zasahovat do svého právního systému. A basta! Přitom Trumpův poradce John Bolton při nedávné cestě po Evropě jasně prohlásil: Pusťte Brunsona a na sankce zapomeneme.

List Frankruter Allgemeine Zeitung napsal, že Erdoganovi jeho »zduřelé sebevědomí« ovšem nedovolí, aby Brunsona nechal propustit. Přiznal by tím slabost a jistě se mu dělá špatně při pomyšlení, jak halasně by Trump oslavoval své vítězství. Navíc se bojí, že by ztratil důvěru Turků, kterou stále disponuje v nemalé míře díky obdivu, že buduje silné a neústupné Turecko. Podle listu si navíc ani neuvědomuje, jak vážná je hrozba »dluhového uškrcení«.

V každém případě, buď propustí pastora, nebo se nechá řídit Evropskou unií. Třeba bude muset udělat obojí, protože zotavení turecké ekonomiky nebude tak rychlé jako termíny splátek dluhů. Příští soudní jednání je v Brunsonově případu naplánováno na 12. října.

(jo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 8 hlasů.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-09-08 12:32
Po Řecku - Turecko. Ještě že není v EU. To by jsme se
"nazachraňovali"!
fronda
2018-09-07 23:28
Takhle můžou mocní zadusit každou zemi, která se jim znelíbí. Jestli
ona politika Čučche prováděná KLDR nemá něco do sebe.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.