Směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva na pracovištích

Na nutnost řešení tohoto problému poukazovali v posledních letech nejen některé orgány a instituce EU, ale především mnozí samotní oznamovatelé poškozovaní odvetnou činností svých zaměstnavatelů. Nelze se jim divit, když pomáhali zabraňovat obrovským škodám a odhalovat významná ohrožení veřejného zájmu, například korupci. Jejich nedostatečnou ochranou bohužel doposud vznikají značná rizika, a to především v podobě ohrožení principů, které jsou obsaženy v článku 11 Základních práv EU a zabývající se svobodou projevu a svobodou médií.

Stávající řešení se doposud velmi liší, a to je také problém ČR.  Evropský parlament, ve svém usnesení z října 2017, »o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků«, tak poměrně výjimečně racionálně, vyzval Komisi k předložení legislativního návrhu zajišťujícího vysokou a komplexní úroveň ochrany oznamovatelů, při čemž významným podpůrným aspektem ke zpracování směrnice byly též často vznášené požadavky ze strany odborné občanské veřejnosti a od-borů.

Evropská komise tak, v jakémsi balíčku, představila soubor opatření, přičemž návrh Směrnice je jedním z nich. Tento návrh nastavuje minimální standardy pro ochranu oznamovatelů pouze v oblastech, kde existuje potřeba posílit vymahatelnost. Nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů je klíčovým faktorem ovlivňujícím vymahatelnost a kde protiprávní jednání může vyústit ve vážné narušení veřejného zájmu. Zaměřuje se na oblasti spadající do působnosti EU a s nejsilnějším dopadem na zvýšení vymahatelnosti. Členským zemím však ponechává možnost zavést nebo ponechat si ustanovení příznivější vůči právům oznamovatelů. A to je velice důležité!

V této fázi nelze všechny dopady, a to nejen na vnitrostátní legislativě, přesně specifikovat, neboť návrh je v některých bodech prozatím až příliš obecný.

Evropský parlament dosud tento návrh neprojednával, ale lze očekávat vstřícný postoj, a to na základě jeho přechozích aktivit v tomto směru. Pro zajímavost, o směrnici se bude hlasovat kvalifikovanou většinou v Radě, za spolurozhodování s EP.

Přestože jsem si velice dobře vědom toho, že někteří z nás mohou mít k tzv. whistleblowingu, tedy oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání v souvislosti s výkonem své pracovní činnosti, zcela odlišný filozofický přístup, dokonce mají až nepřekonatelný odpor, argumentujíce narůstající podporou k jakémusi udávání, já osobně jsem explicitně tento návrh směrnice EP a Rady, při jeho projednávání na výboru pro evropské záležitosti PSP ČR, podpořil a jako zpravodaj prosadil podporující stanovisko.

Jiří VALENTA, poslanec (KSČM), místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 7 hlasů.

Jiří VALENTA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.