FOTO - Pixabay

Jednodušší cesta k občanství potomků emigrantů?

Snadněji by se k českému občanství mohly dostat děti (ale i vnuci) bývalých československých občanů, kteří odešli do zahraničí. Novelu, kterou v tomto směru schválil Senát, už mají v lavicích poslanci. V minulosti však už jednou tuto změnu odmítli.

Novela zákona o státním občanství ČR počítá s tím, že by potomci emigrantů mohli nabýt české občanství prohlášením, pokud daný potomek není v té době státním občanem Slovenska. Stejnou úpravu obsahovala před šesti lety vládní novela zákona o státním občanství, Sněmovna ji však z předlohy vyškrtla. Senátu se následně nepodařilo prosadit, aby v předloze zůstala. Mezi poslanci převládl argument, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy v tuzemsku nebyli.

Zuzka Bebarová Rujbrová, odborná mluvčí KSČM pro legislativu a lidská práva, by moc nebránila zjednodušení získání českého občanství pro děti emigrantů za předpokladu, že k naší zemi mají vztah, že zde případně žijí a umí česky. »Jde mi především o to, aby tito potomci měli vztah k České republice. Ale aby se někdo stal občanem ČR jen proto, že jeho dědeček před 50 lety z Československa emigroval z ekonomických důvodů, mi přijde nespravedlivé například vůči dětem Vietnamců, které se v ČR narodily, žijí zde a mají nabytí občanství velmi komplikované. Pro mě je důležitý vztah k ČR. To bych brala jako hlavní kritérium,« zdůraznila pro Haló noviny Rujbrová, bývalá předsedkyně petičního výboru Sněmovny, která byla v době projednávání vládní novely o občanství členkou dolní komory parlamentu.

Člen ústavně-právního výboru Sněmovny Zdeněk Ondráček (KSČM) senátní novelu nepodporuje. Je přesvědčen o tom, že pokud se někdo už narodil v jiné zemi, vyrůstal v ní a má její občanství, tak pokud chce mít i občanství ČR, nic mu nebrání v tom, aby o něj požádal na ministerstvu vnitra. »A je jedno, jestli je dospělý nebo dítě, ale jestliže mluvíme o lidech, kteří emigrovali, jejich děti už jsou dnes dospělí. A ani si moc neumím představit, když se někdo narodil ve Švýcarsku, má čtyřicet, padesát i více let švýcarské občanství, že by najednou chtěl mít občanství ČR, pokud by k tomu neměl třeba nějaký majetkový důvod,« míní Ondráček. Poukázal rovněž na to, že občanství té či oné země neznamená jen nabytí práv, ale také povinností. Třeba té branné.

Senátoři: Jedno dítě má právo občana ČR, druhé ne

»Na jedné straně byla s nadšením přijata možnost dvojího státního občanství. Na straně druhé však přijatá úprava mnohdy rozdělila rodiny, kdy jedno dítě, které se narodilo před možností nabytí dvojího občanství, má jiné státní občanství než dítě, které se narodilo po tomto datu. Znemožňuje to výrazně například cestování, ale i návrat do České republiky, popřípadě návštěvu škol, kdy jedno dítě má práva a povinnosti občana České republiky a druhé nikoliv,« odůvodňují senátoři svůj návrh.

Pokud by byla novela přijata, zájemci o české občanství by k prohlášení museli navíc přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Prohlášením nyní mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinnosti vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 15 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-09-08 12:01
Senátoři: Jedno dítě má právo občana ČR, druhé ne - k uplatnění
restitučních nároků to asi stačí.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.