Kritizuje to MMF. Směšné!

Jak si naši čtenáři a čtenářky mohli včera přečíst v rozsáhlém článku odborníka na čínsko-africkou spolupráci, nositele Ceny evropského občana docenta Marka Hrubce, ve dnech 3. a 4. září proběhlo v Pekingu Fórum o spolupráci Číny a Afriky, které slouží rozvíjení vztahů mezi těmito dvěma miliardovými oblastmi světa. Spolupráce se v poslední době zintenzivnila především díky velkorysému projektu Nové hedvábné stezky.

Právě v pondělí a úterý se čínský prezident Si Ťin-pching setkal s některými africkými prezidenty a dalšími vysokými činiteli, předsedy Africké unie a Komise Africké unie i generálním tajemníkem OSN. Je zřejmé, že čínské vedení myslí své africké angažmá velmi vážně a postupuje systematicky a dlouhodobě, v souladu s tradiční čínskou filozofií. Čína se stala největším poskytovatelem peněz pro výstavbu africké infrastruktury. Do konce roku 2017, jak uvedl docent Hrubec, investovala více než 100 miliard dolarů, staví přístavy, železnice, přehrady, elektrárny, telefonní sítě a silnice. Ale také buduje školy, nemocnice, nabízí africkým zemím lékařské programy, poskytne 50 tisíc vládních stipendií a výměnné pobyty. Pro realizaci toho všeho nyní nabízí financování v objemu 60 miliard dolarů včetně bezúročných půjček nejméně rozvinutým africkým zemím.

Řeknete si, že jsou to smělé plány, které si zaslouží ocenění. Ne tak v českém mediálním prostoru, který trpí obsesí nejen vůči Rusku, ale také vůči Číně – a vůči ní stále více. Tak například Kateřina Procházková, analytička projektu Synopsis.cz, jenž má v podtitulu »Čína v kontextu a souvislostech«, čínské plány docela slušně zdrbala. V rozhlase, který rozhovor s ní uvedl už značně ironicky (»čínská vláda vidí ve spolupráci s africkými zeměmi jen světlé zítřky«), poznamenala, že čínské půjčky (po)vedou k masivnímu zadlužování afrických států, na což prý upozorňují různé instituce (rozuměj západní), například Mezinárodní měnový fond. Pche! Tato instituce by měla spíše pomlčet, když si uvědomíme, jaké vazalské poměry ve světě svou politikou vytvářela a vytváří. Obavy paní Procházkové z toho, že »slabé vlády se tlakům Číny těžko brání« a »ztrácejí kontrolu nad svým územím, surovinami, a tedy osudem«, jsou úsměvné. Zajímavé je, že právě čínské investice jsou trnem v oku a straší se údajnými dluhovými pastmi. Pokud totéž – ovšem vpravdě vazalsky a s podmínkami vyžadujícími rozsáhlé škrty v oblasti veřejného sektoru – činí západní státy, je to v naprostém pořádku. Mluvčí těchto neoliberálních konceptů, které reprezentuje i Kateřina Procházková, by si měli především uvědomit, co znamenala koloniální okupace afrických zemí. Tu prováděl po staletí velmi tvrdě a brutálně »náš«, tedy západní svět. Plány Číny jako největší rozvojové země jsou africkým státům evidentně bližší, zvláště když lidová Čína dokázala za 40 let do té doby nevídané – vyzvedla z chudoby více než 700 milionů lidí, což se nikde jinde na světě za tak krátkou dobu nepodařilo. Proto její ostouzení a zpochybňování působí jen trapně.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 57 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-09-08 13:03
Je to v rámci boje, kde Západ i s MMF dávno zaspali dobu a ujel jim
vlak. Mít stejnou možnost volby, rozhodnu se stejně. I když dopadnout
to může všelijak. Hlavně kvůli klackům házeným pod nohy. Což je
jediné nad čím má Západ nad Čínou "převahu".
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.