Také poučení z Mnichova

Je čtvrtek – 20. září. Osmdesát let od událostí, kdy na rozdíl od Anglie a Francie, které den předtím vyzvaly - ne doporučily - československou vládu, aby odstoupila pohraniční oblasti hitlerovskému Německu. Odpověď přišla vzápětí. Československá vláda onoho dne odpověděla záporně.

Je stále čtvrtek 20. září. Tentýž den československá vláda dostala odpověď na několik otázek, které předtím poslala do Sovětského svazu, s nímž nás ve vazbě na Francii spojovala smlouva o vzájemné pomoci. Ona otázka zněla: Pomůže SSSR Československu, pokud bude napadeno, jestliže Francie splní svou vojenskou povinnost, a zdali poskytne pomoc jako člen Společnosti národů, obrátí-li se na něj vláda Československa s požadavkem podpory podle článku 16 a 17 Paktu Společnosti národů? Ony dva body zmíněného Paktu slibovaly podporu tomu, kdo se stal obětí agrese. Sovětský vyslanec ovšem při slyšení u prezidenta prohlásil, že Sovětský svaz, požádá-li o to Československo, je ochoten pomoci sám a že pro to dělá jistá opatření. Později zveřejněné informace ona opatření potvrdily. SSSR dokonce jednal o vojenském průchodu jižními oblastmi Polska a pohrozil polofašistické polské vládě, že si tento průchod zajistí bez ohledu na souhlas Varšavy.

Britové a Francouzi reagovali po svém. Ten den jednali o tom, jak naši vlast donutit, aby ustoupila. Měli své řešení, a to obětovat Československo, nabídnout ho »na tácu« Hitlerovi. Domnívali se, že tímto způsobem »zachovají mír pro západ Evropy« a zájmy Hitlera ve shodě s jeho programem – viz kniha Mein Kampf – budou se zaměřovat na východ.

V Evropě tehdy hořely válečné ohně. Republikánské a demokratické Španělsko se totiž posledními silami bránilo fašistickým jednotkám generála Franka, v Rakousku fašisté sice neprošli, ale prošla diktatura, Polsko a Maďarsko byly polofašistické země. Hnědý mor se stále rozlézal po Evropě. Převraty v Jugoslávii a Rumunsku zničily Malou dohodu. S fašistickým podhoubím bylo možné se setkat ve Francii i Anglii, v Norsku i Belgii, fašistickou byla Itálie a Portugalsko. Ani Balkán nebyl ušetřen. A tehdy, kdy západní demokracie se mohly opírat ve středu Evropy pouze o režim v Československu, neváhaly ho prodat.

Namítnete, že něco podobného se již nemůže opakovat. Že dějiny se nevracejí. Znám ale slova o tom, že ti, kdo se nepoučili, musí dějiny prožít ještě jednou, tedy události, které je poznamenaly. Říká se, že nás se tato slova týkat nemohou, jsme v NATO, chrání nás síla nás všech, tedy členských zemí. Nevím, ale nejsem o tom tak přesvědčen. Svého času Severoatlantický pakt, vzpomínáte?, začal shazovat bomby na Srbsko, přišel Irák i Libye, NATO vstoupilo do Afghánistánu. Bez souhlasu OSN. To všechno se nás netýkalo. A nikdo z těch, které pacifikovala letadla Aliance, nebyl agresorem směrem k jiným. Srbsko neohrožovalo Rumunsko, jen řešilo své vnitřní problémy. Libye nechtěla napadnout Itálii, jen chtěla ropu prodávat, kam chce. V Afghánistánu vládli Tálibové, pro nás nepochopitelní fanatici, ale v tomto nábožensky stále rigidním státě může těžko někdo budovat mír s kanóny a jinou staletou kulturou.

My, jako členové Aliance, jsme vtahováni do akcí, s nimiž nemáme nic společného. Přitom spoléháme na ty, kteří podepsali mnichovskou dohodu o nás, bez nás. Nemůžeme se ani bránit statisícům migrantů, kteří zaplavují Evropu. Armáda není pro to, aby bránila naši zem. Má, jak jsme se dozvěděli od samotných představitelů NATO, jiné úkoly a jiné cíle. Jenže my jsme nerozvrátili Libyi, ani Sýrii. To byli společně se Spojenými státy ti, kteří skutečně stáli za mnichovskou dohodou. I v tom je poučení.

Mimochodem Mnichov Američanům nestál za akci, byť by to byla akce jen účelně diplomatická.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 48 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-09-20 17:16
No zapomněl jsem, na svou Drahou vlast a Mnichov - to byl jednoznačný
pokyn pro A. od Britů a Frantíků k pochodu na východ, podepřený
vydatnou zbrojní injekcí, Technikou, průmyslem a vycvičenýmí
sudetskými "branci". Zařadit to hned za Anšlus což bylo
ukončení obklíčení ČR.
hajek.jiri51
2018-09-20 17:07
francozi a Angličani postrkovali Adolfa směrem na východ. Spolu s
polofašistickým a polozblbnutým Polskem (dnes po změnu žebrají o US
základny), Maďarskem, Rumunskem (ti už US základny mají), měli
vyrazit na východ, zlikvidovat první socialistický stát a potom ,
oslabeni vojensky podlehnout mazaným Britům a zpohodlnělým Francouzům.
Proto se tolerovalo Porýní , A. potřeboval něco průmyslu do začátku,
anšlus, to už byl krok správným směrem, postrčení Mnichovem, ale
potom se A. vymkl kontrole. Po napadení Polska, to mělo být jeho
"spojencem v tažení na Stalina, mělo taky většinu armády na
východě a taky bylo s A. na Drang nach Osten spolupracovat, se zmohli
na bezzubé vyhlášení "války". A. si je podal, s čímž
absolutně nepočítali, sedíce za Kanálem a Maginotovou linií. Ale
potom to už jelo podle jejich představ, Až na to že A. dával silně
najevo svůj "zájem" o Anglii. Vyrazil na Východ. Tam to
ovšem nevyšlo vůbec a tak se na poslední chvíli i se strýcem ze
zámoří vylodili aby jako "jediní" porazili A. a
"zachránili" Evropu před svým už skomírajícím výplodem.
Tak nějak se to dnes interpretuje. Tedy ta "záchrana". Dnes
jsme ovšem do nového Drang nach Osten, dalšího germánsko-anglosaského
pokusu zničit oporu slovanstva, zapojeni i my. A někteří naši
"spoluobčané" jsou z toho docela na větvi. Stačí ale trochu
faktů a obyčejný selský rozum a ...
vacstan
2018-09-20 11:43
Hamáček se chystá, aby v nejbližších dnech podpořil a provedl
další MNICHOVSKOU ZRADU na naší slovanské zemičce, když na
dalším nadnárodní samitu západofašistických extrémistických
teroristických zemí ohledně inmigračních nájezdných okupantů,
bude jednat O NÁS, BEZ NÁS a PROTI NÁM.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.