Ilustrační FOTO - Pixabay

Vládě se unijní rozpočet nelíbí

Česká vláda nesouhlasí se zaváděním nových zdrojů financování dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027. Poslancům to při projednávání návrhu unijního rozpočtu na uvedené období řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Postoj vlády k návrhu ministryně označila za kritický. »Klíčovou prioritou, kterou bude Česká republika chtít vyjednat, jsou zejména prostředky dostatečné na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku EU a tam nesouhlasíme s navrženými úsporami,« uvedla Schillerová. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl již v červnu, že návrh unijního rozpočtu je pro českou vládu nepřijatelný.

Sněmovna by podle návrhu usnesení svého výboru pro evropské záležitosti měla zavádění nových zdrojů peněz do unijního rozpočtu odmítnout. Návrh usnesení doporučuje hledat zdroje spíš v úsporách například v provozu evropských institucí. K hlasování o usnesení se Sněmovna ještě nedostala.

Poslanec a stínový ministr financí Jiří Dolejš (KSČM) zdůraznil, že komunisté s předloženým víceletým finančním rámcem nesouhlasí. Připomněl meziparlamentní jednání na toto téma, kterého se zúčastnil, kde zaznělo, že »EU zdaleka není hotová, pokud jde o projekt společného daňového základu«. Děsí ho prý, že fiskální pakt, který už běží a který je součástí evropského práva, příliš nefunguje. »Je třeba hledat i jiné cesty a komplexnější nástroje, které by skutečně Evropu trošičku od té dluhové krize více vzdálily,« dodal Dolejš.

Pomáhat zemím, které to potřebují

Jedním z nových zdrojů víceletého finančního rámce EU mají být tři procenta ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Ročně by to mohlo podle odhadu komise přinést asi 12 miliard eur (asi 305 mld. Kč). Dalším zdrojem má být 20 procent z výnosů z dražeb v rámci systému emisních povolenek. Ročně by to mohlo vynést tři miliardy eur (asi 76 mld. Kč). Třetím novým zdrojem má být příspěvek členských států vypočítaný podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů. Komise odhaduje každoroční přínos na sedm miliard korun (asi 178 mld. Kč).

Příjmem unijního rozpočtu zůstane i nadále například clo vybírané ze zboží dováženého ze zemí mimo EU. Členské státy, kde toto zboží vstupuje na území EU, si však budou moci ponechat z tohoto cla nižší podíl než dosud. Nyní si mohou v rámci pokrytí nákladů na výběr ponechat 20 procent cla, nově to má být jen deset procent.

Na straně výdajů chce Evropská komise téměř ztrojnásobit výdaje na správu hranic a řešení migrace. Na nejrůznější kroky související s vnější hranicí má být podle jejího návrhu určeno 21,3 miliardy eur (přes 546 mld. Kč). Dalších 9,3 miliardy eur (asi 238,5 mld. Kč) má být podle komise určeno pro nový Fond pro integrovanou správu hranic.

Vláda je podle Schillerové připravena posílit peníze na programy orientované na ochranu hranic, ale ne takovým způsobem, jak je navrženo. »Chceme, aby se posilovaly hranice tam, kde je to potřeba, pomáhalo zemím, které to potřebují,« uvedla. Vláda chce také, aby členské státy dostaly větší pravomoci rozhodovat o zaměření evropských peněz na národní priority.

(jad, ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 12 hlasů.

(jad, ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.