Další zlodějna Izraele v Palestině

Izrael, který týden co týden systematicky vraždí několik palestinských civilistů, oznámil obyvatelům beduínské vesnice Chán al-Ahmar na okupovaném palestinském Západním břehu Jordánu, která má být zbourána, že mají své příbytky opustit do 1. října. Informovala o tom ČTK. Izraelský nejvyšší soud nedávno navzdory odvolání Palestinců likvidaci vesnice skandálně povolil.

Izrael tvrdí, že vesnice, tvořená převážně chatrčemi, byla postavena nelegálně (do čehož Tel Avivu ale nic není - i kdyby to byla pravda), a nabídl jejím obyvatelům, aby se přestěhovali o 12 kilometrů dále. Palestinci i další kritici ale namítají, že pro Palestince a další členy arabské komunity v Izraeli je téměř nemožné stavební povolení získat a že za plánovanou demolicí je snaha vybudovat na místě další nelegální židovskou osadu bránící dosažení míru v oblasti.

»Dobrovolně to tady neopustíme,« citovala agentura Reuters jednoho z rezidentů Fajsala abú Dahúka. »Okupační síly, které mají armádu a zbraně, nás budou odsud muset dostat silou. Nemáme kam jít a odmítáme být přestěhováni kamkoli jinam,« dodal.

Vesnice Chán al-Ahmar leží nedaleko izraelské dálnice, která vede z Jeruzaléma přes Západní břeh k Mrtvému moři. Podle kritiků je osud této vesnice pokračujícím nuceným vysídlováním, které vůči Palestincům nelegálně a násilně uplatňují izraelské úřady.

V Izraeli žije kolem 200 000 beduínů, tedy příslušníků nomádských arabských kmenů, většinou v Jižní oblasti (v Negevské poušti a na jejích okrajích). Beduíni vyznávají islám. Více než polovina z nich obývá oficiálně neuznané osady bez veřejných služeb, většina zbývajících rovněž žije v podmínkách mimořádné chudoby.

Výročí intifády

Z nespokojenosti prostých Palestinců na Izraelem okupovaných palestinských územích vypukla v prosinci 1987 první palestinská intifáda (povstání). Tato »válka kamení«, která skončila až po podpisu historické izraelsko-palestinské mírové smlouvy před 25 lety, 24. září 1993, obrátila pozornost světa k palestinským problémům a nesla jasné poselství: pokud nebude mírový proces, bude násilí. Celkem si vyžádala přes 2300 obětí - asi 2150 Palestinců a 220 Izraelců. Uvěznění neuniklo na 140 000 palestinských vlastenců.

Intifáda, za kterou přitom nestála Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásira Arafata, zaměřila své útoky na instituce a představitele izraelského okupačního režimu. Záměrem bylo Izrael oslabit zevnitř.

Po návštěvě šéfa tehdejšího opozičního Likudu Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě vypukla 28. září 2000 druhá palestinská intifáda (intifáda Al-Aksá), která skončila 8. února 2005 po setkání palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse s izraelským premiérem Šaronem v egyptském Šarm aš-Šajchu. Ta si vyžádala na 4700 mrtvých, z toho asi 80 % Palestinců...

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 16 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-09-24 10:32
Státni terorizmus, pošlapávání medzinárodního i lidských práv,
válečné provokace, rozeštvávání, zlodějina ... pokud si Izrael
myslí, že to takto někam dopracuje- Bůh ho ochraňuj. Ovšem Krym a
Ruská rozpínavost, to je jiné kafíčko.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.