O pytlíku soli a výstavbě jaderné elektrárny

Když jsem poslouchal středeční televizní zpravodajství, napadlo mě, kdybych třeba potřeboval pytlík soli a soused mi ji půjčil nebo prodal a pak po několika týdnech jiný soused se rozhodl mně zavřít přívod vody z jeho studny se zdůvodněním, že to je kvůli onomu pytlíku, co bych asi dělal. Dozvěděl bych se, že jsem si ho prý neměl od toho dotyčného kupovat, protože kdysi dědeček toho, co mně sůl půjčil, si přivlastnil úrodu jablek ze stromu, který stál na rozhraní jejich pozemků. Nepotrestal tedy onoho souseda číslo jedna, ale mne, který s těmi jablky na stromě mezi nimi nemám nic společného, a za čin, který jsem já či moji předci ani nemohl ovlivnit.

Rozumíte této logice? Já ne. A přece se dokonce v mezinárodním prostředí tak stalo. Čínu totiž Spojené státy potrestaly, tedy Trump, o Američanech si sice myslím leccos, ale že by byli tak primitivně uvažující si to nemyslím, za nákup ruských vojenských letadel dalšími sankcemi. Prý Moskva zabrala Krym a kupovat od ní nelze. Ten, který si to dovolí, bude potrestán, i když je to miliardová Čína. Zdůvodnění, které pokulhává. Stačilo přece říci: Trestám vás proto, že jste ona letadla nekoupili od nás, od Ameriky, a že se tak slibně rozvíjíte. Už jste světovou průmyslovou velmocí číslo dvě a chcete se stát jedničkou, tedy přeskočit nás. A to je třeba vám překazit. Ty, ty, ty, Pekingu, a jestli ještě něco z Ruska koupíš, další sankce přibydou. Já totiž, Donald Trump, jsem vládce světa, já jsem to, co pro svět kdysi znamenal Gaius Julius Caesar, on diktoval v Gallii a Hispanii, já diktuji celému světu. Jsem tedy víc než zmíněný Caesar. Jsem Bůh. Ti, kteří se nepodřídí, budou donuceni sankcemi, válkami, dovezenými nepokoji, dělat to, co chci já. Tečka. Point. Stačilo toto říct a všechno bylo jasné. Přitom Čína opravdu mohla zvolit jiné řešení a byl pokoj. Mohla přece letadla koupit ve Spojených státech, na hranicích s Ruskem postavit zátarasy a třeba Port Arthur pronajmout za jeden dolar Spojeným státům. Neudělala to, bude tedy litovat – tak zřejmě myslí Trump dnešní americký prezident, který se zdál pro svět přijatelnější než paní Hillary. Volby v USA nemohl sice nikdo ovlivnit, tvrzení o tom je lež, ale mohl držet palce budoucímu vítězi, věřit, že konečně zase přijde racionální postava na washingtonský trůn. Nestalo se tak. Svět se mýlil. Do Oválné pracovny Bílého domu usedl člověk, který co dnes řekne, zítra změní, aby zase pozítří vymyslel nějakou jinou »ptákovinu«.

Já, člověk ze středu Evropy, si jen kladu otázku, co by se stalo, kdyby dostavbu Temelína dostal jiný dodavatel, než je americký Westinghouse? Třeba francouzsko-české konsorcium? Kdo by pak byl potrestán? A za co? Francouzi třeba za to, že de Gaulle kdysi NATO, tedy USA, poslal šupem ze země do Bruselu, když se nechtěl nechat vtáhnout od amerických válek, které jako vojenský prognostik předpokládal...

A nás třeba proto, že jsme po dubnu 1945 si dovolili znovuvystavět plzeňskou škodovku, kterou se americká letadla těsně před koncem války pokusila srovnat se zemí, a tím vyřadit dalšího konkurenta pro amerického výrobce? Ví Bůh, ale já si myslím, že ani on to neví. Trump je totiž nevyzpytatelný.

Otakar ZMÍTKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 30 hlasů.

Otakar ZMÍTKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-10-10 17:26
Pěkná story. O válkách volů.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.