Jednu z panelových diskusí řídil docent Marek Hrubec (stojící vpravo), ředitel Centra globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd.

Čína je žák, který se stále učí od okolního světa

Jak hodnotit 40 let reforem v Čínské lidové republice? Tuto otázku si kladli účastníci konference probíhající v pražském Karolinu. Měla podtitul »Od otevření se světu k novým Hedvábným stezkám«. Pořadateli byly Česko-čínské centrum UK a tamní Středisko bezpečnostní politiky ve spolupráci s Centrem globálních studií Filosofického ústavu AV.

Během 40 let od zahájení hospodářských a politických reforem za Teng Siao-pchinga (1978) prošla Čína pod vedením komunistické strany »cestou typickou právě pro Čínu«, řekl v úvodu čínský velvyslanec Čang Ťien-min. Nyní je druhou nejsilnější ekonomikou světa, na 700 milionů lidí se vymanilo za toto období z chudoby. Za čtyři dekády Čína urazila cestu jako jiné země za několik staletí, doplnil. Devatenácté zasedání ÚV KS Číny vytýčilo úkol stát se moderním socialistickým státem. Ambasador ubezpečil, že ČLR chce být ochranitelkou světového míru, a vyjádřil názor, že protekcionismus není řešením, proto je jednou z hlavních politik čínského vedení otevírání se světu, což hmatatelně dokládá i 40 let reforem.

Ambiciózní čínský projekt Iniciativa Pásu a Stezky (Nová hedvábná stezka) je založen na zprostředkování kontaktů, vzájemnosti, vzájemně výhodné strategii, pokračoval Čang. Čínští činitelé se snaží propojit tuto iniciativu s iniciativami EU a těší je, že nacházejí ohlas. Mezi prvními státy, které se aktivně zapojily, byla ČR.

Výkonný tajemník Rady Česko-čínského centra Univerzity Karlovy Miloš Balabán upozornil, že v České republice probíhá poněkud zploštělá a zjednodušující debata o Číně a například na Iniciativu Pásu a Stezky se Evropa nedívá jednotným pohledem, spektrum názorů je široké. Po dobu 33 let ČLR zaznamenala každoroční růst ekonomiky o 10 procent, uvedl. Ještě před 40 lety žilo devět z deseti Číňanů za necelé dva dolary na den, dnes se toto týká jen 10 procent populace, a i to si čínské vedení přeje vyřešit do tří let. Čína se tak masivně podílí na snižování chudoby ve světě. Číně se podařilo vytvořit ekonomický systém, který je jiný než na Západě, »poprvé v historii tu máme mocnost, která má intelektuální tradici naprosto odlišnou od osvícenského Západu a která je schopna mít více prominentní hlas,« citoval Balabán profesora Kerryho Browna. Podle Balabána je nutné si všímat trendů v čínském vývoji, které signalizují podobu budoucnosti.

Vzrušující Pás a Stezka

V další části konference rozebrali panelisté čínský vzestup, roli Číny v současné etapě globálního rozvoje a procesu transformace globálního vládnutí i výzvy a příležitosti spolupráce mezi Čínou a ČR. Pro Richarda Griffithse z univerzity v Leidenu je Iniciativa Pásu a Stezky nejvíce vzrušující událostí 21. století. Griffiths odmítá kritiku z EU, protože Unie sama prý neprodukuje žádnou strategii. »Někdy mám chuť popadnout hůl a vyprášit jim hřbet…«

Uznání pro dynamiku rozvoje čínské ekonomiky má i vysokoškolský pedagog Aleksej Maslov z Moskvy. Podle něho myšlenka Pásu a Stezky rozpoutala diskusi o nové normalitě v mezinárodních vztazích. Normalita je však narušována sankcemi a tarify proti Číně i Rusku, míní ruský profesor. Rusko díky své geografické poloze nabízí komunikaci s euro-asijskou obchodní unií. Již zmíněný Kerry Brown z londýnské King’s College uznal, že se Čína vynořuje jako nová mocnost, která dotahuje Spojené státy. Domnívá se, že nerozumíme čínskému myšlení, a přitom je nutné pochopit a znát základní čínské hodnoty. Prezident Aspen Institutu Ivan Hodač plédoval za pochopení toho, co Čína dělá a jak dynamicky a aktivně se chová v ekonomické oblasti. Sám vnímá čínský ekonomický model jako neliberální kapitalismus.

Ekonom profesor Michal Mejstřík poukázal na to, že v ČLR rostou mzdy, což znamená přesun některých výrob například do Vietnamu. Poznamenal, že do Pásu a Stezky se nezapojuje Indie, americké banky ze společných projektů prý »vycouvaly«. Mejstřík rozumí tomu, že americký prezident Trump uskutečňuje vůči Číně reaganovskou strategii, kterou kdysi USA čelily Sovětskému svazu. Čína se však Inciativou Pásu a Stezky snaží vyhnout obchodní válce s USA.

V předsálí konference se sešli slovenský velvyslanec P. Weiss (vlevo), bezpečnostní analytik J. Schneider (vpravo) a exministr J. Schling.

Že Číně jde o mírový vývoj, i když uměla v minulosti použít i vojenskou sílu, ocenil na konferenci předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek, který současně upozornil, že z jeho pohledu Pás a Stezka není vytvářením důvěry, ale geopolitikou prostoru mezi Volhou a řekou Jang-c‘. Musí se zkoumat dluhová udržitelnost projektu, v tom právě vidí důvody, proč některé země z iniciativy odstoupily. Přimlouval se za transparentnost.

Viceprezident Čínského institutu mezinárodních vztahů Dong Manyuan rozporoval, že by ČLR byla velmocí podobnou Spojeným státům, »které vedou války«. Chápe svou vlast jako socialistický stát s čínskými charakteristikami, jenž usiluje o mír, toleranci, stabilitu a inkluzivnost, usiluje o pomoc rozvojovým zemím, ačkoli někteří hráči to komentují jako formu neokolonialismu (Čína významně přispívá svými vojáky do mírových sil OSN, je podporovatelkou dialogu mezi civilizacemi). Připustil, že Čína řeší mnoho svých problémů, například má 80 milionů handicapovaných (tolik je všech obyvatel SRN) a čelí dilematu mezi přáními obyvatelstva a možnostmi růstu ekonomiky apod.

Mladí dychtí po znalostech

»Dobré jméno České republiky můžeme šířit tím, že se v Číně zapojíme do řešení sociální problematiky,« uvedl konkrétní příklad poradce předsedy představenstva společnosti Home Credit China Jan Růžička, který v Číně žije. Díky dlouholeté tradici pražské rychlé záchranné služby a naší letecké záchranné služby využívající vrtulníky je o české zkušenosti v Číně zájem. I příští ZOH v Pekingu budou využívat této služby, přičemž čínské piloty školí právě čeští experti. Důvod všeobecného vzestupu ČLR za tak krátkou dobu vidí Růžička v tom, že tamní lidé mají velký zájem na sobě pracovat »od devíti do devíti a šest dnů v týdnu«. Vidí to i na studentech, kterým Růžička přednáší na vysoké škole v Pekingu, »ti doslova dychtí po znalostech«.

Otevřenost mysli, »bez níž bychom 40letý rozvoj nezažili«, obrovské investice do lidských zdrojů a velký podíl mladé generace na vysokých školách potvrdil i Zhou Zuoyu, viceprezident pekingské Normal University. »Čína je žák, který se neustále učí od ostatního světa. Usilovně pracujeme, velmi tvrdě.« Společnost je orientována na tržní ekonomiku s centrálním řízením, které zajišťuje zemi politicky, ekonomicky i kulturně. Prioritou je boj proti korupci, řekl Zhou.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 26 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.