Akademici a akademičky: Stres a nejistota

A také nízké mzdy a negativní postoje k rodičovství. Takové jsou závěry výzkumu, který v letech 2017-18 provedlo Národní kontaktní centrum–gender a věda Sociologického ústavu AV ČR. Informovala nás o nich Naďa Straková.

Výzkum byl proveden ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd, šetření se zúčastnilo 2089 respondentek a respondentů.

»Výzkum poukázal na problematické aspekty personálního řízení českých vědeckých institucí a pracovních podmínek v české vědě, které mají negativní dopady na vědeckou práci a profesní rozvoj akademiků,« řekla Kateřina Cidlinská, spoluautorka šetření.

Výzkum věnuje pozornost odlišným dopadům pracovních podmínek na různé skupiny akademiků a dále na etablované a začínající vědce a vědkyně. Zároveň poukazuje na příčiny vzniku daných problémů a současné překážky jejich odstraňování.

Nejvýraznějším projevem pasivního přístupu k personální politice je velká míra netransparentnosti, zejména ve vztahu k přidělování finančních prostředků, různých typů úvazků a smluv na dobu neurčitou a k pravidlům kariérního růstu, která se týkala všech zkoumaných institucí. »Tato netransparentnost přispívá k nedůvěře vědců a vědkyň vůči vedení, snižuje motivaci doktorandů pokračovat v akademické dráze, vytváří překážky pro kariérní rozvoj žen z důvodu absence pravidel odchodu a návratu z mateřské a rodičovské ‚dovolené‘ a výrazně posiluje v ČR rozšířený fenomén tzv. akademického inbreedingu,« pojmenovala negativní dopady netransparentnosti Nina Fárová, spoluautorka výzkumu. (Dle Wikipedie akademický inbreeding je praxe v akademické obci univerzit najímat vlastní absolventy jako profesory. Je obecně vnímána jako nezdravá pro akademickou obec, neboť je zhoršena možnost příchodu nových myšlenek z vnějších zdrojů - pozn. red.)

Hlavní zjištění výzkumu

V rámci všech typů institucí se ženy častěji koncentrují v nejnižších mzdových skupinách. Nejméně příznivá je situace žen na vysokých školách, z nichž 43 % pobírá mzdu do 25 tisíc Kč měsíčně.

Nějakou vedoucí pozici v akademické instituci zastávalo 30 % mužů, avšak pouze 17,5 % žen. Nejvýraznější rozdíly jsou v podílech žen a mužů ve vyšší úrovni vedení (7,7 % mužů vs. tři procenta žen) a v rámci přírodovědných/technických oborů; v rámci Akademie věd a VVI (výzkum, vývoj a inovace) činí rozdíl téměř 22 %.

29 % dotázaných žen se domnívá, že muži a ženy na svém pracovišti nemají rovné šance prosadit se do vedoucích a rozhodovacích pozic. Dle 23,6 % nezacházejí nadřízení s muži a ženami rovným způsobem.

31,7 % žen zaznamenalo u svých kolegů/yň nebo nadřízených názor, že není vhodné zůstávat na rodičovské déle než rok, 29,9 % se setkalo s tvrzením, že by nebylo vhodné mít v nejbližší době děti, a 14,7 % pak dokonce s názorem, že by musely opustit zaměstnání, pokud by měly děti.

Pouze 39 % akademiček a akademiků působících na vysokých školách se domnívá, že by se po snížení úvazku z důvodu péče mohli znovu vrátit na vyšší úvazek.

Nejkritičtější je nízké finanční ohodnocení

V případě všech oblastí práce, s nimiž akademici a akademičky vyjadřují nejčastěji nespokojenost, vykazují ženy negativnější hodnoty než muži. Nejkritičtěji je vnímáno nízké finanční ohodnocení, s nímž je nespokojeno 68 % žen a 60 % mužů, a hodnocení pracovního výkonu (41,5 % žen a 32,5 % mužů). Nejvýraznější genderový rozdíl panuje v oblasti hodnocení vlastních pracovních vyhlídek, které vnímá negativně 38,7 % žen a 28,5 % mužů.

Nejvyšší míru nejistoty ohledně vlastní pracovní budoucnosti pociťují lidé, kteří jsou financováni výhradně nebo většinou z účelových zdrojů. V těchto pozicích se přitom častěji koncentrují ženy – na Akademii věd je výhradně z účelových zdrojů financováno 26,8 % žen a 18,7 % mužů, na VVI 30,2 % žen a 19,3 % mužů.

Navrhli opatření ke zlepšení

Výsledky výzkumu nezůstávají jen na papíře, projektový tým klíčovým aktérům české vědní politiky navrhl opatření, jak podmínky profesního rozvoje vědkyň a vědců zlepšovat.

Výsledky výzkumu budou také prezentovány na 5. národní konferenci o genderu a vědě konané 30. října v prostorách Akademie věd ČR v Praze.

Výzkum byl součástí projektu Analýza bariér a strategie podpory genderové rovnosti ve vědě a výzkumu, který byl financován v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

(za)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 8 hlasů.

(za)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-10-12 19:51
A copak "podnikal" proti tomu senátor Drahoš? Leštil si
brejle?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.