Ilona Švihlíková (uprostřed), Klára Starostová a Jiří Silný z Nadace Rosy Luxemburgové během konference. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Především reprodukce života, ne zisku

Ačkoli nemá družstevnictví v současné ČR »úplně dobrý image«, jedná se o progresivní formu hospodaření, která překonává slabost jednotlivců i negativa soukromokapitalistických korporací. Svůj význam měla družstva v historii, kdy vznikala právě v levicovém prostředí, i současnosti. Poukázala na to konference »Lokální a družstevní způsoby hospodaření jako progresivní vize«, která se konala v Praze.

»Družstevnictví je u veřejnosti obecně vnímáno jako něco nemoderního, spojeného s minulým režimem, což je ovšem nesmysl,« odmítla klišé ekonomka Ilona Švihlíková, která se problematice věnuje dlouhodobě, a to akademicky i v rámci spolku Alternativa zdola. »Družstva mají makroekonomické výhody. Jsou odolná z hlediska bankrotů a mají vazbu na místo,« přiblížila flexibilní a lokální charakter této formy podnikání. Důraz položila také na nižší míru nerovnosti mezi členy družstva, když »demokracie přece nesnáší nerovnost«. Vyvrátila také, že by družstva byla menší než jiné formy podniků, ani nemají menší kapitálovou náročnost. V ekonomice plní úlohu »mechu a podhoubí«. Jsou-li velké podniky stromy, pak ty mohou při živelní katastrofě lehce padnout, »zato mech a podhoubí zůstávají,« připodobnila družstva přírodě. Ve světě je do družstev zapojeno na miliardu lidí.

»Družstva existovala i v období socialismu, a měla výsledky,« připomněl Jiří Malínský z Masarykovy demokratické akademie. Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků ČR, přednesl zkušenosti s bytovým družstevnictvím. »Neslyšel jsem názor, že by někdo litoval toho, že je členem stavebního bytového družstva. V období socialistického Československa se od roku 1961 postavilo 842 000 družstevních bytů,« řekl a reagoval tak i na dotaz Tomáše Brabce, jenž jako emigrant v Německu poznal tamní formy družstevnictví, ale neznal vyspělé zkušenosti československé. Například další účastník konference, jenž se představil jako Milan a »nepracující člen ZD na jižní Moravě«, připomněl, že v roce 1968 se družstva udržela, protože lidé poznali jejich výhody. Zato v 90. letech »si zahraniční odborníci ťukali na čelo, proč je ničíme«. Nejen podle něho stát a vedoucí politici té doby selhali. Družstva totiž byla v 90. letech záměrně silně poškozena transformačním zákonem, tlak na ně byl silný a nepřátelský, doplnila Švihlíková. Mrzí ji, že o rozvoj družstev se v současnosti nezajímá ani levice.

Přitom konferenci zorganizovala Alternativa zdola a Nadace Rosy Luxemburgové ve spolupráci s levicovou frakcí GUE/NGL v Evropském parlamentu, jejímiž členy jsou komunisté. Europoslankyně Kateřina Konečná účastníky konference pozdravila a nabídla pomoc i své síly. Asistentka europoslance Jiřího Maštálky Klára Starostová poté informovala o zprávě Evropského parlamentu o sociálním podnikání, jejímž zpravodajem byl právě Maštálka. V rámci EU jsou v každé členské zemi různé podmínky pro sociální podnikání, takže není možné najít jednotící pravidla. EP se problematikou zabýval v červenci a zprávu podpořil. Plénum europoslanců vyzvalo Komisi k větší podpoře sociálního podnikání.

Slunce a vítr patří všem

Zahraniční zkušenosti přiblížili představitelé rakouského a německého družstevnictví. »I v Rakousku má družstevnictví nejednoduchou pozici,« připustil Christian Pomper. V roce 2016 skupina lidí kolem Pompera založila družstevní spolek Opačný vítr (Rückenwind) a nyní prý každý měsíc dochází k založení dalšího družstva. Celkově Opačný vítr spravuje již 25 družstev, provozují vlastní akademii, hotel atd. Jinou inspirací vnesla Tanja Gaudianová z energetického družstva Schönau v Německu. V roce 1991 vzniklo v městečku Schönau družstvo na ekologickou výrobu elektrické energie. Spouštěčem byla jaderná katastrofa v Černobylu. Družstvo provozuje solární panely, které jsou umístěny na kostele, na střechách domů, celkově jde o 2800 solárních zařízení. Družstvo čítající 6000 členů má 170 000 zákazníků po celém Německu. Družstvo spolupracuje jen s těmi výrobci, kteří jsou nezávislí, nikoli s monopolními výrobci energie. »Ropa, uhlí, plyn budou stále hůře těžitelné, zato slunce a vítr patří nám všem,« zněl slogan Gaudianové.

Slovenskou situaci, kdy »rozporuplná minulost se promítá do rozporuplné současnosti«, vylíčila Eva Riečanská, etnoložka ze slovenského spolku Utópia. První družstvo na Slovensko bylo založeno již v roce 1845 v obci Sobotiště a jedním ze zakladatelů byl otec architekta Dušana Jurkoviče. Úpadek slovenského družstevnictví nastal za Slovenského státu.

Příklad současného českého výrobního družstevního podnikání uvedl Miroslav Kerouš, ekonom družstva DUP, které bylo založeno v roce 1945 v Pelhřimově jako výrobna dřevěných loutek, pak tašek a galanterie. V 80. letech zaměstnávalo tisíc zaměstnanců. Od změny režimu do roku 2000 družstvo bojovalo o přežití. Dnes se soustředí na kovovýrobu, kožedělnou a galanterní výrobu a od roku 2001 provozuje městský pivovar Poutník. Počet zaměstnanců významně klesl na 135, z nich je 42 členů družstva.

Co je pro nás prioritou?

Jednoznačně život, odpověděl si na vlastní řečnickou otázku novinář a člen Alternativy zdola Zbyněk Fiala. »Usilujme o to, aby se život prodlužoval. Reprodukce života má vyšší prioritu než reprodukce kapitálu. Jsme pro reprodukci života, ne zisku. Sdílení je opakem konkurenčního chování,« provedl výčet hlavních principů nekapitalistických způsobů hospodaření a nakládání se zdroji. České příležitosti nového družstevnictví vidí Fiala v participaci, v zajištění lokálních financí, dostupné půdy pro zemědělce, v lokální energetice, systému pěstování místních potravin…

Do lokálního hospodaření patří také lokální oběh vody, jak dokázal Jiří Malík ze spolku Živá voda, který víceméně svépomocně realizuje ozdravná opatření v přírodě napravující to, »co jsme za 200 let zničili«, tj. malý oběh vody. Je třeba vrátit vodě plochy, které jsme jí vzali, je přesvědčen Malík. Každý list v přírodě je cenný, neboť je »chladničkou a kropničkou«. Civilizace odmítla platit náklady svého rozvoje a jako bumerang se jí nyní vracejí obrovským suchem a přírodními katastrofami, poznamenal Malík.

Lokální a družstevní způsoby hospodaření založené na vyšší rovnosti mezi lidmi dokládají, že jsou perspektivní a mají smysl pro zachování zaměstnanosti a udržitelnosti životního prostředí.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 17 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.