Rozhovor Haló novin s Andreou Pondělíčkovou, výkonnou tajemnicí Lesnicko–dřevařské komory ČR

Máme nejhorší lesní kalamitu v historii

Lesy jsou nyní vděčným mediálním tématem, bohužel hlavně v negativních souvislostech. Nemáte pro naše čtenáře alespoň nějakou dobrou zprávu?

Máte pravdu, hledání pozitivních souvislostí v dnešní situaci není jednoduché. Na trhu nyní máme výrazný přebytek dřeva. Lesnicko-dřevařský sektor se přitom dlouhodobě snaží o propagaci dřeva a jeho využití, vždyť se jedná o jedinečný přírodní a především obnovitelný materiál. Vždy jsme měli pocit, že v plejádě ostatních materiálů je dřevo, ať už ve stavebnictví nebo v užitných předmětech, upozaďováno. Ale stále je tu bariéra proti jeho používání ve větší míře, daná jednak cenou, ale i neopodstatněnou obavou části veřejnosti, že koupí dřevěného předmětu »ublíží« přírodě. Výkupní cena dřeva významně klesla a lze očekávat i jistý pokles ceny až do konečného produktu. Věřím, že spotřebitelé tak budou mít větší motivaci ke koupi dřevěných produktů.

Zkušenost ovšem říká, že v obchodech cena dřeva příliš neklesne…

Jsem optimista. Každopádně víme, že dřevo je velmi příjemný materiál nenahraditelných vlastností. Kolik je kolem nás předmětů, u kterých výrobci design dřeva imitují s vědomím, že se lidé intuitivně dřevem rádi obklopují. Dalším pěkným příkladem je i současný podíl dřevostaveb, který za posledních deset, patnáct let významně vzrostl. Ze dvou procent až na současných patnáct procent z celkového množství vystavěných rodinných domů! Máte ale pravdu, limitujícím faktorem je stále především cena.

Jaký je současný převis nabídky dřeva nad poptávkou?

Přesná čísla ještě neznám, ale dle odhadů našich členů je ve třetím čtvrtletí na českém trhu asi 2,5 milionu kubíků dřeva, jehož odbyt bude velmi problematický. Prodej tohoto dřeva významně komplikuje skutečnost, že podobná situace – kombinace sucha a napadení biotickými škůdci - je problémem i sousedních zemí. Těch, ve kterých máme dlouhodobě největší obchodní partnery. Přetlak dřevní hmoty je aktuálně v celém středoevropském prostoru.

Vidíte nějaké řešení odbytu dřeva?

Hledají se způsoby, jak dřevo ve větším množství asanovat a uskladnit. Způsobem, který nejméně ovlivní jeho kvalitu, aby jej bylo možné uvádět na trh postupně, až se situace stabilizuje a poptávka vzroste. Mám samozřejmě na mysli poptávku spojenou s adekvátní cenou.

Vlastníci lesů očekávají nějakou intervenci ze strany státu. Nahodilé těžby představují u řady vlastníků takové objemy, které žádný subjekt nemůže na dlouhou dobu zadržet, aniž by významně neohrozil své cash flow. Hledají se možnosti skládkování, spojené s účinnou asanací, tedy zahubením kůrovce a zakonzervováním surových kmenů. Ideální by samozřejmě bylo kůrovcové dřevo pořezat a uskladnit ve formě řeziva. Diskutuje se i o možnosti intervenčních nákupů, jimiž by mohl pomoci stát, podobně, jako to známe v mimořádných případech u zemědělských přebytků. Hledají se i cesty podpor prostřednictvím Evropské unie. Není tu však žádný precedens, na který bychom se mohli v rámci EU odvolat.

Jak se k tomu staví ministerstvo zemědělství?

Vedení ministerstva zemědělství přistupuje k situaci v odvětví lesního hospodářství konstruktivně a s náležitým respektem k závažnosti problematiky jak z hlediska hospodářského, tak z hlediska dopadů na životní prostředí. Řešení současné kalamity ovšem vyžaduje intenzivní zapojení více resortů a úzkou spolupráci s dalšími subjekty, jako je Asociace krajů, Správa železniční dopravní cesty, ČD Cargo a jiné. Ministerstvo zemědělství má v tomto ohledu sice dominantní roli, ale očekáváme i konstruktivní přístup ze strany ministerstva životního prostředí a také ministerstva průmyslu a obchodu, které má v kompetenci dřevozpracující průmysl. Víme, že současná kalamitní situace neodezní s nastávající zimou. Predikce našich expertů jsou varující pro horizont několika příštích let, než se situace začne stabilizovat. Je proto klíčové hledat a realizovat vhodná opatření napříč odpovědnými resorty a příslušnými institucemi. Proto také Lesnicko–dřevařská komora již v březnu napsala dopis premiérovi, v němž jsme žádali, aby se neprodleně rozběhla jednání na meziresortní úrovni. I v současné situaci hodnotíme činnost orgánů státní správy jako nedostatečnou a neadekvátní rozsahu současné kalamity, která je historicky největší. Kalamity nejsou v lesích nijak neobvyklým jevem, vyskytují se opakovaně, způsobené větrem, sněhem nebo biotickými škůdci. Lesníci však vždy za několik let mohli ukázat, jak se jim podařilo kalamitu zvládnout a zasažené plochy po těžbě opět zalesnit. Klimatická změna ale již v některých oblastech přeměňuje charakter lesních porostů a bude v příštích letech vyžadovat jistou postupnou změnu u vysazovaných dřevin.

Přivítali byste třeba jakousi obdobu platby na plochu, jakou mají zemědělci?

Těch podpor je zapotřebí více. Lesnicko-dřevařská komora nereprezentuje sice soukromé vlastníky lesů, jejich myšlenku platby na plochu však podporujeme. Je potřeba vidět funkce lesa vyváženě. Nejen ekologický a sociální pilíř, ale i ten ekonomický. Prodej dřeva by měl vlastníkovi poskytnout nejen očekávaný zisk, samozřejmě při respektování podmínek řádného hospodaření, ale rovněž garantování všech mimoprodukčních funkcí. Ty však jsou stále významnější finanční zátěží každého majitele lesa. Už léta se hledají cesty, jak správně nastavit zpoplatnění těchto tzv. mimoprodukčních funkcí lesa. K nim řadíme např. funkce půdoochranné, rekreační, vodohospodářské a jiné. To vše vlastník zabezpečuje, aniž by za to dostával jakoukoli náhradu. Určitě by proto bylo v současné době žádoucí podpořit vlastníky lesů rychlým a plošným jednorázovým příspěvkem.

Mnozí soukromí vlastníci lobbují za omezení volného vstupu do lesů...

Je pravda, že volný vstup do lesa bez ohledu na formu vlastnictví není samozřejmostí. V okolních zemích se prodávají povolenky na sběr hub, řada lesních majetků je oplocená. Ale naše společnost na tento přístup rozhodně není připravená. Bylo by lépe vlastníkům zajišťování mimoprodukčních funkcí lesů nějak kompenzovat. Tím spíše, že někteří návštěvníci dokážou způsobit hodně škody. Chtěli bychom v této souvislosti obnovit jednání k založení Lesnicko-dřevařského fondu, který má ve svém návrhu také propagaci a osvětu, která tu stále ve větší míře chybí.

Co je vlastně příčinou současné kůrovcové kalamity? Nerozšířil se tento brouk z bezzásahových zón národních parků, kde si ho militantní ekologové pěstují?

Přes všechny peripetie hlavně kolem Národního parku Šumava si nemyslím, že by v tom byl prapůvod současné situace. Současnou kalamitní situaci v lesích je třeba hodnotit v širších souvislostech. Máme zde dlouhodobý vláhový deficit a jsme svědky průkazné klimatické změny. Důsledkem je enormní rozmnožení kůrovce, ale nelze jednoznačně říci, že na Šumavě se kůrovec »pustil ze řetězu«, a proto je ho tolik. Ten problém by nastal, i kdyby byla Šumava více v rukou lesníků a méně v rukou ekologů.

Je to důsledek dlouhodobého sucha a rozkolísaných teplot. Diskutovali jsme o tom s tvůrci portálu Intersucho, který je určen pro zemědělce a srovnává teploty a vláhový deficit s padesátiletým průměrem. Je to zajímavý zdroj dat i pro lesníky. Zužovat ten problém na spojení smrk a kůrovec je mylný a zkratkovitý pohled poučených laiků. V lesích nám odcházejí jak jehličnaté, tak i listnaté dřeviny. Areál jejich výskytu se posouvá. Ve spolupráci s akademickou a výzkumnou sférou nyní hledáme nový pohled na zřizování lesů, na revize lesních hospodářských plánů, které se musejí přehodnotit tak, abychom do budoucna měli druhově pestré lesy, které ale budou zohledňovat tu změnu, která, jak je zřejmé, bude trvalejší.

Máte vytipované některé druhy dřevin, které odolávají suchu a přitom by zachovaly ráz krajiny, na který jsme zvyklí?

Skladba dřevin se bude upravovat. Zúčastnili jsme se diskusí o novele vyhlášky č. 83, která řeší oblastní plány rozvoje lesů na dvacet let. Tam jsme zaznamenali tlak ekologů, kteří smrk vidí jako něco naprosto nežádoucího. Naše hospodářská úprava lesů je však skutečně na špičkové úrovni. Lesní prostředí máme popsáno v takové kolekci dat, kterou nám závidí i skandinávské státy a větší část Evropy. Faktory, které ovlivňují stanoviště a růst stromů, máme popsány velice dobře. Nyní jde o to, aby se prostřednictvím těchto dat upravily lesní hospodářské plány a při očekávaných změnách teplot, jejich výkyvech a klesající vodní bilanci se navrhla nejvhodnější stanovištně pro různé druhy dřevin.

Smrk je ovšem průmyslovou dřevinou, kterou zpracovatelé chtějí...

Ano. Máme dvěstěpadesátiletou historii lesnické vědy, která se vyvíjela a pomáhala rozvoji lesnictví u nás. Na druhou stranu lesník musel vždy zohlednit i společenskou poptávku. Jestli tu byla poptávka průmyslu a stavebnictví po smrkovém dřevě, které zůstává i dnes ekonomicky nejvýhodnějším, museli se tomu lesníci přizpůsobit.

Na druhově pestrém lese se shodneme i s ekologickými kruhy. Ale musíme také dát volnost vlastníkovi lesa, aby vysazoval takovou dřevinu, kterou vidí jako výhodnou z ekonomického hlediska. Když se podíváte na zpracovatelské kapacity, smrk zůstává nejžádanější dřevinou. Stále vychází nejlépe, pokud jde o dobu růstu i o ekonomické zhodnocení. Do určité nadmořské výšky ovšem vlastník bude smrk vysazovat s vyšším rizikem, pro jiná stanoviště však nadále bude nejvhodnější dřevinou.

V České republice je více než 350 000 drobných vlastníků lesů, kteří s hospodařením v lesích nemají téměř žádnou zkušenost. Prodlouženou rukou státu při komunikaci s těmito vlastníky jsou odborní lesní hospodáři. Ráda bych také zdůraznila, že lesníci i naše vědecká pracoviště téma postupné změny klimatu a vodní deficit pozorují dlouhodobě a s tímto ohledem také zvyšují v lesních hospodářských plánech podíl listnáčů. Současný podíl zastoupení listnáčů při obnově lesů činí 62 %, naproti tomu podíl zastoupení smrku v obnově je pouze 33 %. Lesníci tedy sázejí téměř dvakrát více listnáčů ve srovnání se smrkem! Zhruba třetinové zastoupení smrku je také jeho doporučené optimální zastoupení z pohledu plnění všech funkcí lesů v rámci celé republiky.

Přeměna druhové skladby je ovšem dlouhodobá záležitost, v lese je všechno na desítky let. Nezapomínejme, že vypěstovat les trvá po obvykle tři generace lesníků, v našem oboru skutečně platí, že zakládáme lesy pro naše budoucí pokolení.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 8 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jirichmelarcik
2018-10-20 14:29
Hezké slohové cvičení. Jak můžeme zpracovávat naše dřevo, když
místnímu podnikateli nikdo dřevo na zpracování neprodá? LČR
vyhlásí "výběrové řízení" a vítěz prodá vše do
Německa. Klima se prudce mění. Rychleji než stačí příroda
reagovat. Časem se vše srovná. Za 80 až 100 let se nic nepozná.
uplnejvypatlanec
2018-10-19 16:30
clanek jsem necetl (moc dlouhej), ale od jednoho lesnika vim, ze za Bohuse
katolika (co ti posilal urednika na kotel a dalsi "poklady" ) se
na kurovce zvysoka vis co vid.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.