Mohla to být oslava skutečně všech

Plejáda chvály na první republiku nás doprovázela více dnů, a zřejmě ještě chvíli bude doprovázet. Nejsem jejím absolutním kritikem ani stoupencem. Vidím negativa i pozitiva. Tak by se ke každé dějinné události mělo přistupovat, kromě takových, jakými byl Mnichov, mám-li se zastavit u jednoho z osmičkových výročí. Ti, kteří nás školili v nedávných dnech, měli však jiný mustr. Kladný byl 28. říjen 1918, i když zazněly i hlasy skalních monarchistů, té anomálie 21. století, ale budiž, každý má právo na názor. Každý? Každý ne, tedy takový názor, který by byl zveřejněn.

Po plejádě chvály přišly i hany. Mírné, pokud jde o rok 1938, velmi ostré, pokud jde o čtyřicátý osmý. Šedesátý osmý byl omezen na 21. srpen. Alespoň v České televizi, která určovala směr. Jde přece o veřejnoprávní médium, tedy médium nás všech, které si platíme, a tudíž myslí za nás. Kousek za kouskem nám redaktoři a lidé tvářící se jako historici vsugerovávali své myšlení. Měli jsme jim věřit a mnozí jim jistě věřili.

Ale nejde o osmičková data. Jde o dobu, která jimi začínala nebo končila. Rok 1918 byl jasný. Tam byl začátek samostatného národního (česko-slovenského) vývoje, rok 1938 byl koncem vcelku demokratické republiky, v každém případě ve srovnání s okolními zeměmi, vzorové, a začátkem hrůzné okupace, i když český fašismus se k ní krok za krokem po Mnichovu dopracovával. Také rok 1948 byl začátkem, vlastně reakcí na negativa z předmnichovské republiky. Kdyby nebyla, těžko by byl »únor«. Ta doba po něm přinesla nejen padesátá léta, tedy jejich první polovinu, ale i léta šedesátá a ohromný rozmach průmyslu, vzestup školství a zdravotnictví, které tu najednou ve všech svých disciplínách byly pro všechny. Mnozí z těch, kteří tvrdí, že nemohli tehdy studovat, často nemluví pravdu, protože společně s námi, většinou studentů, na vysokých školách najednou studovaly děti mnoha předválečných veličin či dokonce těch, kteří před a po Mnichovu byli u toho. Tím netvrdím, že mohla být místa, kde msta zvítězila nad tolerancí.

Ani onen rok 1968 nebyl černobílý. Přinesl Akční program, který nabízel takové svobody, o nichž si generace před tím, včetně těch předmnichovských, mohly nechat jen zdát, uvolnění, jaké nebylo ani v západních zemích, hlavou státu se stal generál Svoboda. To jako by nebylo. Vše smazal 21. srpen. Ve shodě se všemi stranami se také komunisté k němu staví negativně. Následovalo období, které se dnes nazývá »normalizace«. Bylo však možné postupovat jinak? Mohl se Beneš v době Mnichova neřídit diktátem mocností? Mohlo to udělat tehdejší vedení státu? Gustáv Husák jen řešil vzniklou situaci a vyřešil ji. Na rozdíl od dnešních hypotetických kritiků. Ti, kteří nám dnes káží z obrazovek, tehdy nežili. Nevědí, co se dělo. A ostatně, nikdo nenabídl ani dnes nenabízí jiné řešení.

A je tu rok 2018. Prý nejlepší doba v existenci našeho státu vůbec. O desetitisících vykradených a zruinovaných fabrik se nemluví, o ztrátě velkého kusu naší suverenity, o tom, že značnou část našeho národního bohatství, rodinného stříbra, vlastní nadnárodní instituce, které své zisky směřují mimo naši vlast, také ne, o desetitisících nezasetých ploch, na nichž mohlo zrát obilí, o tisících bezdomovcích a naproti tomu desítkách či stovkách miliardářů, kteří byli u toho, »když se zhaslo«, ani o jednotném výkladu dějin, jenž na hlavu staví svobodné myšlení a jednání. Škoda. Sto let republiky mohla být oslava skutečně všech.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 35 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


pelcman.vaclav
2018-11-03 15:53
Pan Kojzar má, jako vždy, pravdu ve všem co napíše. Kdyby u nás byla
demokracie, či prostá svoboda slova musely by být jeho příspěvky
citovány ve sdělovacích prostředcích celostátního dosahu. To, že
není citován a názory kdejakého piráta, adolescenta a přes noc
vyrostlých politiků, historiků a pod. ano je jasným argumentem do
diskuzi o demokratickém státě (možná že ano, ale pro fašizující
živly).
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.