Ilustrační FOTO - Pixabay

Je facka fyzický trest?

Téměř dvě třetiny českých rodičů při výchově dětí používají fyzické tresty. Polovina z nich nejčastěji přistupuje k plácnutí na zadek či přes ruce, pětina dá pohlavek či facku. Přes dvě pětiny Čechů (43 procent) ale facku či plácnutí za fyzický trest nepovažuje.

Vyplývá to z letošního výzkumu Ligy otevřených mužů (LOM) a výzkumné agentury Nielsen Admosphere. Přístup české populace k fyzickému trestání se za posledních pět let nezměnil. Využívání fyzických trestů minimálně ve výjimečných případech v průzkumu připustilo 63 procent dotázaných. Téměř polovina (46 procent) z nich k potrestání sáhne kvůli neuposlechnutí rodiče nebo prarodiče. Druhým nejčastějším důvodem je lhaní dítěte, které je významnější (59 procent) u rodičů dětí starších 18 let. U rodičů mladších dětí je lhaní důvodem ve 34 procentech.

V posouzení toho, zda facka je, či není fyzický trest, jsou patrné generační rozdíly. Zatímco mezi lidmi nad 55 let 58 procent míní, že facka není fyzický trest, u lidí mladších 24 let je to 27 procent. Podle mínění 68 procent Čechů plácnutí či facka dítě nevychovávají, v určitých situacích je ale stále považují za nejlepší řešení. Zákaz fyzických trestů, který v řadě evropských zemí platí, podporuje sedm procent Čechů.

»Fyzické tresty rodiče velmi často používají s cílem udržet si rodičovskou autoritu a ukázat dítěti potřebné hranice. Tyto tresty, především při jejich pravidelném používání, však autoritu rodiče snižují a hranice, které jimi rodič u dítěte vytváří, jsou hranicemi strachu a nikoli hranicemi vnitřními. Dítě dodržuje pravidla ne proto, že se s nimi ztotožňuje, ale proto, že se bojí,« uvedl Petr Matoušek z projektu Výchova bez násilí, který LOM letos realizuje.

Česká republika patří v EU mezi několik posledních zemí, které nezakázaly tělesné trestání dětí. Zákaz bití a jiného fyzického týrání doporučoval republice výbor OSN pro práva dítěte, před lety ho navrhoval i stejně zaměřený vládní výbor. V roce 2004 celoevropský zákaz tělesných trestů dětí doporučovalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy.

Na fyzické tresty v České republice se zaměřila dřívější studie Univerzity Karlovy, na kterou se odvolává i národní strategie prevence násilí na dětech. Výsledky ukázaly, že v roce 2004 nikdy nezažilo nějaký tělesný trest 14 procent českých dětí. U čtvrtiny bitých chlapců a děvčat se pak dalo mluvit o týrání, dostávali tvrdým předmětem a po bití jim zůstávaly stopy.

(cik)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 15 hlasů.

(cik)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-11-06 09:26
Tohle téma se dá rozebírat donekonečna a do nekonečné hloubky a
šíře. Kdy, proč, kde, jak, komu, od koho,za co ...: Vhodně
realizovaná facka může mít blahodárný ta destruktivní účinek. Já
jsem jich pár inkasoval, některých si na stará kolena cením, inkasoval
jsem po zásluze jiných ne. Kvůli těm druhých jsem byl na svoje
dvojčata podstatně šetrnější. Dostal jeden jednu. A to ani ne facku.
Žádné kolaterální škody dodnes neeviduji. Ale situace se už
neopakovala. Nedělal to už nikdy ani jeden. U dvojčat, pokud inkasoval
jeden, zasáhlo to i druhého. Za stejné situace bych to ale asi udělal
znovu. Pokud bych se vrátil v čase. Ale i tak mne to svým způsobem
mrzí i po 20 letech, kdykoliv si na to vzpomenu. Syny , oba stejnou
měrou, neskonale miluji. Od první chvíle, co jsem je uviděl.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.