Sto jedna let zpátky

V souvislosti se vznikem republiky se diskutuje o tom, kdo vlastně, které síly, měly větší zásluhu na jejím vzniku. O tom významném, který ovlivnil celé světové dění na celých sto dalších let a má svůj vliv do dneška, jsme ovšem slyšeli málo. Přitom Velká říjnová revoluce, jejíž sto první výročí právě dnes vzpomínáme, měla svůj podstatný podíl.

Ukázala totiž cestu, jak se zbavit války a že i ti nejobyčejnější lidé do toho mají co mluvit.  Nebýt jí, nerevolucionaly by se masy v mnoha zemích Evropy, nedošlo by k revoltám, jež naznačovaly, že se nechá i jinak žít, že lidé mohou být mezi sebou rovni. A důsledek? Obava mocných z opakování Října i jinde ve světě. Není tady také jedna z podstatných příčin Wilsonových bodů, které připouštěly, že národy si samy mohou vládnout a nepotřebují k tomu taková soustátí jako je např. Rakousko-Uhersko, a jež se staly ventilem, jímž mohlo uniknout i sociální napětí, které se nahromadilo po několika letech Velké války? Je. Proto se o jejím vlivu na události u nás i v Evropě nemluvilo vůbec, nebo jen pejorativně. I to bychom měli při připomínce stojednaletého výročí mít na paměti.

Petr ŠIMŮNEK, 1. místopředseda ÚV KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 59 hlasů.

Petr ŠIMŮNEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


petr.karlik
2018-11-08 11:30
Soudruhu Šimůnku, tvrdíte, že VŘSR urychlila vznik Československa.
Ale bohužel opak je pravdou. Když po VŘSR uzavřel SSSR s Německem a
Rakouskem separátní mír, tak Němci a Rakušané přesunuly všechny
svoje síly na západní frontu a prodloužily dobu k porážce Německa a
Rakouska. Navíc sověti bránily návratu českých legionářů a ti
museli podstoupit několikaletý návrat přes celou Sibiř do Vladivostoku
a potom americkými loděmi do Evropy. Takže Vaše tvrzení jsou podle
mého názoru lživá. Čest Vaší práci.
fronda
2018-11-07 20:37
Jeden jediný článeček o VŘSR! Ovšem výročí založení buržoazní
republiky se tady oslavovalo skoro stejně hystericky, jako v režimních
médiích.
Gartouzek
2018-11-07 14:16
1. U autora oceňuji připomenutí Velké říjnové revoluce. S mnohými
jeho závěry však nesouhlasím. Autor zcela ignoruje jeden významný
faktor společností, který je proměnlivý v prostoru a čase. Když
zohledním charakter mentality obyvatelstva v jim popisovaných
událostech, celkový obraz dějin se mi „zaostřuje“ a jednotlivé
fragmenty do sebe lépe zapadají. // „Ukázala totiž cestu, jak se
zbavit války a že i ti nejobyčejnější lidé do toho mají co
mluvit.“ Ano, ale historie ukázala, že neexistuje jednotná masa
nejobyčenějších lidí, ale že z pohledu válek existují dva
antagonistické tábory obyčejných lidí. Jeden tábor je mírumilovných
osob, které hledají smířlivá řešení a odmítají války jako
řešení problémů či prosazování mocenských zájmů. Druhý tábor
zahrnuje nejobyčejnější lidi se zvýšenými sklony ke zlostem a k
agresivitě. Tito nejobyčejnější lidé sympatizují s radikálními
řešeními, a „svou“ válku vnímají jako oprávněné prosazování
svých zájmů.
Gartouzek
2018-11-07 14:15
2. Tito agresívnější obyčejní lidé TAKÉ „do toho mluví“ a
osoby volající po míru vnímají jako zbabělce, změkčilce nebo
zastánce „nepřítele“. Tito obyčejní lidé z druhého tábora byli
a jsou základnou všech fašistických, nacistických a rasistických
hnutí, organizací. Bez nich by jejich vůdci zůstali osamoceni. To tito
OBYČEJNÍ lidé dodávali svým vůdcům sílu a realizovali jejich ideje.
Osoby z onoho druhého tábora lze snadno odhalit, mají svou zlost v
hlase. V krajnosti připomíná štěkot nacistů. Stačí si to ověřit
na You Tube a poslechnout si současné zanícené válečné štváče
nebo současné „bojovníky“ zemí s občanskou válkou. Stačí si do
jednotlivých zemí dosadit ten větší tábor a dějinné události jsou
jasnější. VProto v současnosti se na některých školách vyučují
dějiny mentalit.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.