(Ne)důvěra v systém

Všichni kolem sebe pozorujeme, jak je svět rychlejší. Změny doléhají na nás všechny bez rozdílu pohlaví, rasy nebo politického přesvědčení. Hnací silou těchto změn je neoliberalismus, který je spojený s kapitalismem a demokracií. Tento koktejl namíchaný pro většinu lidí však budí i značné negace. Ať už ve vztahu k přírodě, společnosti jako celku, případně individuím. Systém, který se takto vytvořil, ospravedlňuje svoji existenci na základě úspěchů. Prý umožnil dostupnost věcí (služeb, potravin atd.) mnohým lidem na planetě. To ale umožnil i socialismus v letech 1917-1991. Pokud vymezíme jeho dobu existencí Sovětským svazem. I v těchto dobách nastal rozvoj, který samozřejmě postupně selhával, a lidé přestali mít důvěru v tento typ socialismu. Nastoupila tedy bezhlavá důvěra v kapitalismus, který nabídl pozlátka v podobě neomezeného konzumu. Lidé vždy buď důvěřují v systém, nebo mu nevěří. V samých počátcích je vždy důvěra vysoká, ale postupně klesá. Dokonce i na Západě postupně klesá důvěra v současný model kapitalismu a jeho instituce. Jak je nastartována sestupná tendence důvěry, tak se objevují různé nové modely ekonomiky nebo sdílení informací. Lidé začínají důvěřovat sami sobě a nevěří institucím, a mnohdy dokonce nevěří samotné demokracii.

Fake news, alternativní zprávy, polopravdy. To vše utváří dnešní demokracii a její nové pojetí. Generace lidí, která nyní přichází, je kompletně vtažena do těchto procesů. Všude kolem ní je přítomný populární cynismus, kdy vesměs pohrdáme vším dobrým. Dokonce i mezilidskými vztahy. K tomu si přičtěme nesmyslné politické výroky, které často hraničí s xenofobií. Vyjadřování se ke všemu a všemi na sociálních sítích vede k tomu, že jsme často uzavřeni ve svých bublinách, kde se utvrzujeme ve svém pojetí pravdy. Jak kolem nás putuje mnoho různých informací, tak se nám vše negativně odráží v našem duševním zdraví. Čím dál více lidí je poté nuceno brát psychofarmaka, aby vůbec zvládali každodenní konzumní život v moderním kapitalismu.

Dnešní systém není vytvořen pro to, aby se nějak solidárně dělil s ostatními. Je postaven na dluhu, konzumu, cynismu, individualismu a v neposlední řadě také na pornografii. I ta je všudypřítomná a deformuje naše vztahy k druhým lidem. Podívejte se třeba na internet, co vám vyhledávač najde pod slovem sex (pohlaví). Vše je spojeno v obhajobu individuality i sexuality ve jménu neoliberalismu, protože i samotný sex je zprivatizován. Dnešní všudypřítomné propojení člověka s člověkem pomocí smartphonů má své klady, ale i zápory. Se zaváděním nových prvků neoliberalismu upevňuje svoji pozici kapitalismus jen díky tomu, že lidem ukazuje jenom vlídnou tvář. Jenže ďábel je skryt v detailu – ničení životního prostředí, chudoba v jiných částech planety, přezaměstnanost nebo podzaměstnanost atd. Ano, i to je realita dnešního světa, před kterou často v rámci důvěry v současný systém zavíráme oči.

Jan KLÁN, předseda OV KSČM Kutná Hora


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 38 hlasů.

Jan KLÁN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2018-11-08 09:49
(Ne)důvěra v systém? Součásti systému jsou zákony. V jedné zemi je
zákon trestající rouhání a nikdo z obyvatelsta systému nikoho za
rouhačství nežaluje. V jiné zemi lidé zabíjejí za rouhačství i
proti zákonu. Z toho odvozuji, že rozhodující není kvalita systému,
ale kvalita lidí žijící v systému. Systém sám o sobě je pouhá
abstrakce. Právě, že je to abstrakce, je snadné a pohodlné obviňovat
ho ze všeho. Za onen systém snadno se schovávají i bezohlední
egoisté: "Ja se musím chovat bezohledně egoisticky, nutí mne k
tomu tento systém!" Reální jsou lidé. Kdyby nebylo bezohledných
egoistů, nebyl by onen systém. Systém není svébytná bytost: nedá se
utopit, spálit, nedá se zavřít do klece. Tudíž bojovat proti systému
je jako bojovat s větrnými mlýny. Bojovat se dá proti reálným
osobám, které prosazují určité nežádoucí vztahy mezi lidmi svým
chováním a jednáním, případně ovlivňují vztahy prostřednictvím
zákonů. Lze bojovat proti zákonodárcům uzákoňující prvky systému.
Dá se bojovat proti osobám ve vedení firmy, případně proti
majitelům, ale nedá se bojovat přímo se systémem. Zkuste si onen
systém nakreslit v nějž ne/důvěřujete. A když něco nakreslíte,
poznají ostatní z obrázku, že jste nakreslili onen systém? V abstrakci
se dá řešit všechno. "Hodní lidé vyrobí speciální prášet a
letadlem ho rozsypou po celé zemi. Egoistický systém pak zmizí a
všichni lidé se vzájemně budou mít rádi, všichni si budou pomáha a
všichni si budou vše vzájemně dávat, takže všichni budou mít všeho
dost." Abstrakcí je i autorova představa, že hnací silou těchto
změn je neoliberalismus. "Systém, který se takto vytvořil,
ospravedlňuje svoji existenci na základě úspěchů."
Intelektuálové vidí své abstrakce jako svébytné živé bytosti. V
roce 1989 viděli jste na Václaváku jako hybnou sílu nějakou živou
abstraktní bytost nebo reálné lidi?
Gartouzek
2018-11-08 09:48
(Ne)důvěra v systém? Součásti systému jsou zákony. V jedné zemi je
zákon trestající rouhání a nikdo z obyvatelsta systému nikoho za
rouhačství nežaluje. V jiné zemi lidé zabíjejí za rouhačství i
proti zákonu. Z toho odvozuji, že rozhodující není kvalita systému,
ale kvalita lidí žijící v systému. Systém sám o sobě je pouhá
abstrakce. Právě, že je to abstrakce, je snadné a pohodlné obviňovat
ho ze všeho. Za onen systém snadno se schovávají i bezohlední
egoisté: "Ja se musím chovat bezohledně egoisticky, nutí mne k
tomu tento systém!" Reální jsou lidé. Kdyby nebylo bezohledných
egoistů, nebyl by onen systém. Systém není svébytná bytost: nedá se
utopit, spálit, nedá se zavřít do klece. Tudíž bojovat proti systému
je jako bojovat s větrnými mlýny. Bojovat se dá proti reálným
osobám, které prosazují určité nežádoucí vztahy mezi lidmi svým
chováním a jednáním, případně ovlivňují vztahy prostřednictvím
zákonů. Lze bojovat proti zákonodárcům uzákoňující prvky systému.
Dá se bojovat proti osobám ve vedení firmy, případně proti
majitelům, ale nedá se bojovat přímo se systémem. Zkuste si onen
systém nakreslit v nějž ne/důvěřujete. A když něco nakreslíte,
poznají ostatní z obrázku, že jste nakreslili onen systém? V abstrakci
se dá řešit všechno. "Hodní lidé vyrobí speciální prášet a
letadlem ho rozsypou po celé zemi. Egoistický systém pak zmizí a
všichni lidé se vzájemně budou mít rádi, všichni si budou pomáha a
všichni si budou vše vzájemně dávat, takže všichni budou mít všeho
dost." Abstrakcí je i autorova představa, že hnací silou těchto
změn je neoliberalismus. "Systém, který se takto vytvořil,
ospravedlňuje svoji existenci na základě úspěchů."
Intelektuálové vidí své abstrakce jako svébytné živé bytosti. V
roce 1989 viděli jste na Václaváku jako hybnou sílu nějakou živou
abstraktní bytost nebo reálné lidi?
hajek.jiri51
2018-11-08 09:42
Stačí se podívat, jak se v globálním měřítku rozdělují
vytvořené hodnoty. A "smysl" systému je hned každému jasný.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.