Richard Pachman: Láska je smyslem života!

Richard Pachman je spisovatel, výtvarník a hudebník. Napsal sedm knih: autobiografie Jak chutná bolest a Jak chutná život, historické romány Útes a Notre Dame, román ze současnosti Kdokoliv a román Tylda z období 2. světové války a knihu Jak chutná Mozart. Své olejomalby vystavoval na 99 výstavách v České republice, Belgii, Holandsku a na Slovensku. Je autorem hudby relaxační, duchovní, filmové a muzikálové.  Od roku 1993 vydal 35 alb, odehrál 111 koncertů na Křižíkově fontáně na pražském Výstavišti, kromě každoročních adventních turné v ČR koncertoval v USA, Belgii, Holandsku, Francii, Německu, Rakousku, Rusku, Izraeli a Řecku. Tolik ve stručnosti o tomto velice inspirativním umělci – další představení již provede dnešní rozhovor…

V těchto dnech vydáváte Vánoční album. Jak byste nám ho představil?
Je to mé 35. album a zároveň uběhlo 25 let od vydání mého prvního snového CD Dreams, a tak jsme se s mou kolegyní, zpěvačkou a herečkou Ditou Hořínkovou, rozhodli natočit album adventních písniček, úprav starých koled, modliteb i písní o lásce a k zamyšlení. I o tom, že na světě je krásně nejen v čase vánočním. Naše hlasy na novém albu doplňuje mimo jiné sundrum a v jedné úpravě skladby z mých Pašií dokonce Moravská filharmonie Olomouc a Akademický sbor Žerotín. Je to album, které si mohou lidé pustit ke zdobení stromečků, k rozdávání dárků, ale některé písně o životě a lásce jsou jistě poslouchatelné i mimo vánoční období.

Kde vás posluchači v čase předvánočním uslyší naživo?
Letos v patnácti místech České republiky, a to mezi 24. listopadem a 20. prosincem. Mezi zastávkami nebude chybět Praha, Slaný, Zruč nad Sázavou, Uhříněves, Louny, Jičín, Kutná Hora, Klášterec nad Ohří, Týnec nad Sázavou, Ústí nad Orlicí, Olomouc, Prostějov, Říčany, České Budějovice i Pohádková kovárna v Selibově. Aniž bych chtěl srovnávat jednotlivá místa nebo komorní koncerty pro kluby a knihovny s velkými akcemi v kostelích a zámcích, pro mě je vždy nejdůležitější koncert v Chrámu sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí, kde s námi 11. prosince vystoupí i Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra. A hned po tomto koncertu je to akce v mé rodné Olomouci, kde již po osmnácté navštívíme 14. prosince Husův sbor. Těšíme se na publikum ve všech místech.

Kritici občas tvrdí, že umělci na Vánocích »rýžují« a vydávají kýčovitě skladby právě o tomto čase. Co byste jim odpověděl?
Slovo »rýžovat« asi v našem případě není úplně na pravém místě. Výtěžek z turné, stejně jako již v posledních sedmnácti letech, věnujeme Dětskému domovu ve Strančicích. Ano, umělci mají vždy více práce v adventním čase. A je to krásné, že ke konci roku lidé navštěvují kulturní akce častěji. Za roky koncertů, kdy se na některá místa vracíme během každého adventu, jsme vytvořili tradici našich akcí, takže se nám stává, že nás vítají se slovy: »Á, pan Pachman s paní Ditou přijeli, tak to budou moci přijít Vánoce!« O tom, jestli Ditina Tichá noc, mé autorské písně a staroanglické koledy s mými novými texty někomu budou připadat jako kýč, musí rozhodnout posluchač Vánočního alba sám. Ale - kde je hranice mezi uměním a kýčem? V srdci každého z nás. Když začínala ABBA, Švédové ji označovali za národní kýč! Dnes je to klasika! My jsme natočili album s radostí a láskou, sami můžete posoudit!

Vedle hudby máte i malířské nadání. Jak jste na tom v poslední době, co se týče malování a výstav?
Maluji stále a neznám přesný počet obrazů, které jsem namaloval. Na některé výstavy maluji obrazy do kolekce s ucelenou myšlenkou, někdy s duchovními tématy, někdy s přírodními náměty, někdy s vesmírnými motivy. Nerad o svých obrazech mluvím. Na obrazy se má dívat a hudba se má poslouchat. Každý si přece z obrazu nebo písničky může vzít to své. Před krátkou dobou skončila má 100. výstava. Konala se v muzeu ve Františkových Lázních. Takže vystavuji často a kromě naší krásné vlasti jsem vystavoval i v Holandsku, Belgii a na Slovensku.

Kde u vás nejčastěji vzniká inspirace, ať už na jeden či na druhý typ umění?
Inspiraci čerpám v přírodě, miluji východ a západ slunce, rád chodím po lese, když mi to jednou za čas osud umožní, rád se dívám na zapadající slunce z útesu nad oceánem. Inspiraci čerpám i v lidech kolem sebe. Jedna má múza se mnou jezdí i adventní koncerty. Nebýt Dity, její osobnosti a hlasu, nenapsal bych oratorium Mistr Jan Hus nebo Pašije pro filharmonii, sbor a sólo hlasy.

Je nějaká umělecká sféra, v níž byste se neuživil, protože na ni nemáte talent? Nebo jste absolutně všestranný?
Všestranný rozhodně nejsem, jsem skladatel, který zpívá své písně, a po životním předělu v roce 2000, kdy jsem rok a půl téměř fyzicky neexistoval, mě osud poslal k malování olejomaleb a k psaní knih. Jsem také externí moderátor Českého rozhlasu Olomouc, což mě moc baví. Jedno životní období jsem byl učitelem angličtiny i recepčním. Každou profesi jsem dělal a dělám s nadšením, vděkem a láskou. Jako teenager jsem závodně tančil a v roce 1983 jsem byl mistrem Československa v disko tancích. Myslím, že dnes bych se už tancem jistě neuživil. A je jedna oblast, kterou neskutečně obdivuji a do které bych se nepouštěl, protože jsou v ní opravdoví machři – umělecká fotografie, černobílá.

Co si myslíte o soutěžích typu SuperStar apod.? Není už toho přespříliš? A jaký je váš názor na dnešní hudební trh?
Byl jsem touto formou soutěží nadšen, když začínaly. Je to velká možnost startu pro mladé začínající kolegy. Ale mnohdy, co letí rychle nahoru, stejně rychle i padá. Je mi to líto, ale když se zeptám přátel, které vítěze SuperStar si z minula pamatují, tak všichni řeknou: Aneta a pak už nevědí. A to jsme se na ně dívali každou neděli. Držím všem mladým lidem pěsti. Doba je jiná, než když jsem začínal kariéru já. Nejen v možnostech nahrávání, ale především prezentace. Díky internetu se dá informace o novém talentu rozšířit rychle, ovšem je mnohdy náročné udržet tento zájem. Pokud jsme u porovnávání začátků kariéry ve 20. století a v tomto aktuálním, tak největší problém vidím v odumírání fyzických nosičů a v tom, že stahování – to neplacené – způsobuje to, že se producentům nevrací peníze za studia, hudebníky, míchání, výrobu, a tím jsou ohroženy jejích další projekty. Pokud mám někoho rád, kupuju si od něj nejen CD, ale i vinyl!

Blíží se Vánoce. Na které z těch předešlých nejraději vzpomínáte?
Na ty, když jsem ještě věřil na Ježíška, mohlo mi být pět nebo šest. Rodiče mě poslali s dědečkem do olomouckého parku, aby měli čas na ustrojení stromku a na přípravu večeře. No a my si hráli na partyzány, váleli se ve sněhu a místo vnuka přinesl děda jednu velkou sněhovou kouli. Když mě naši rozmrazili, pamatuji se to okouzlení, když jsem vstoupil do obýváku a tam voněl stromeček a svíčky. A pod stromečkem byly krásně zabalené dárky.

Jaký byl váš nejkrásnější vánoční dárek?

Těch bylo moc. Jako dítě jsem měl svého medvídka, kterého jsem dostal pod stromeček. Teď v dospělosti mi víc dělá radost dárky rozdávat mým nejbližším. A vlastně dárek k letošním Vánocům jsem si nadělil sám – formou nového Vánočního alba. Po těch týdnech a měsících ve studiu je do opravdu dárek, držet ten nosič v ruce a pustit si ho v autě.  Je asi jasné, co dostanou všichni mí přátelé letos ode mne. Před rokem to byla má zatím poslední kniha Jak chutná Mozart, letos je to Vánoční album a audiokniha Nastydlá strašidla Petry Vychytilové, k níž jsem napsal hudbu, na které zpívám a kterou čtou Jan Přeučil a Eva Hrušková. A vězte, že vím, co bude mým dárkem pod stromeček v roce 2019. DVD se záznamem oratoria Mistr Jan Hus ze Staroměstského náměstí...
+*Co byste popřál svým bližním a našim čtenářům do nového roku, který se již kvapem přibližuje?
Myslím, že letošní rok byl náročným rokem plným zkoušek. Není nesnadných roků nebo nesnadných osudů. To jen procházíme zkouškami, které nás ve finále posílí a díky nimž je svět kolem harmoničtější. Přeju všem, ať všechny zkoušky v roce 2019 zvládnete, ať je vám naděleno hodně zdraví a hlavně lásky. Protože láska je přece vše, láska je smysl života.

Petr KOJZAR

FOTO – Petr MRÁČEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 8 hlasů.

Petr KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.