Postupimská konference – mezník dějin

Vítězné antifašistické velmoci SSSR, Velká Británie a USA a přizvaná Francie jednaly v Postupimi u Berlína 17. 7. - 2. 8. 1945, když 5. 6. 1945  převzaly svrchovanou moc v Německu a nad Německem. Závěry a rozhodnutí uvedených velmocí byly právními akty, závaznými pro poražené Německo v podmínkách bezpodmínečné kapitulace.

Postupimská konference přijala k Německu politickou linii a program »čtyř d«: demilitarizace, dekartelizace, denacifikace a demokratizace. Nejdůsledněji byla tato linie plněna v sovětské okupační zóně.

Postupim byla souhrnným výsledkem jednání »Velké trojky« - SSSR, USA a V. Británie v Teheránu (28. 11. - 1. 12. 1943) a na Jaltě (4. - 11. 2. 1945). Hlavní cíl těchto dvou konferencí - co nejrychleji porazit fašistické Německo - byl splněn. Součinnost a koordinace armád SSSR, USA a V. Británie přinesla kladné a požadované výsledky.

* * *

V části III. protokolu konference v Postupimi se mj. uvádělo: »Německý militarismus a nacismus bude vykořeněn... Německo nebude již nikdy ohrožovat své sousedy nebo světový mír«.

Polsko získalo územní přírůstek na západě a na severu, bylo zde jednomyslně rozhodnuto o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska: »Tři vlády uznaly, že německé obyvatelstvo, nebo jeho složky, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba odsunout do Německa«.

20. 11. 1945 Kontrolní spojenecká rada pro odsun německého obyvatelstva z Rakouska, Československa, Maďarska a Polska stanovila: 1) do sovětského pásma 2 000 000 osob z Polska a 750 000 osob z Československa;

2) do britského pásma 1 500 000 osob z Polska;

3) do amerického pásma 1 750 000 osob z Československa a 500 000 osob z Maďarska;

4) do francouzského pásma 150 000 osob z Rakouska.

* * *

Odsun Němců upevnil vnitřní bezpečnost zemí, z kterých byl proveden. V Československu zanikla definitivně »pátá kolona« Německa, která ve službách fašistického Německa rozbíjela ČSR před 2. světovou válkou. Odsun Němců je uzavřenou kapitolou.

Provokace německých revanšistů otravují ale ještě dnes ovzduší v Evropě. Tyto akce nesledují skutečné a upřímné vztahy. Jsou jen zástěrkou pro staronové rejdy a jako dříve spoléhají na pomoc zevnitř ČR. Nesmíme takové záměry v ničem přehlížet.

Josef GROUŠL

****************

V úterním vydání Haló novin na stránce »Píšete nám« ještě shledáte tyto dopisy:

• Čtenářka Dana Jeřábková: »Dva svátky, dva metry« - Hus/pád Bastily

• Čtenář Václav Havel z Vysoké ve Slezsku: »Nová tradice« ....

• 

  ROSTOU! Zatímco ale někde pro ně musíte do lesa, jako např. poblíž Staňkovic u Uhlířských Janovic, jinde stačí projít se po obci. To je případ hřibů lipových na fotbalovém hřišti Nový Hradec Králové, kde si už lze jen domýšlet, zdali páska ohraničuje místo s houbami, či bez. FOTO – Vojtěch MICHAL a Lubomír ŠTĚPÁN
  Čtenář Josef Sedlák z Plzně: »Přeshraniční styky ano, ale s kým« - MfD otiskla 25. června úvahu teoložky Edity Mendelové »Ležáky, omluvy a smíření«. Velmi jsem se divil, jak se do textu duchovně jistě velmi vzdělané autorky vloudilo hned několik chybiček, které, věru, těžko označit za náhodné....

• Čtenář Vladimír Filip: »Roztančená lež jako román« - Donedávna jsem byl názoru, že mít poněkud odlišný názor na historii je zcela normální. Poslední dny mě však poučily, že je opravdu třeba, aby se společnost v některých případech bránila - a někdy i vehementně - pokusům historii přepisovat. Názor jsem od základu změnil po přečtení knihy Olgy Barányiové (nar. 1920) »Pražský tanec smrti - Ze dnů »osvobození« v roce 1945«, prezentované jako román....

Dopisy si můžete přečíst jako vždy na straně 11 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

****************