Ilustrační FOTO - Haló noviny

Maturanti se na zkoušku málo učí

Celková neúspěšnost maturantů letos na jaře proti loňsku opět mírně vzrostla. Podíl středoškoláků, kteří se poprvé přihlásili k maturitě a neuspěli u ní, činil letos 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli.

Je to o 0,7 procentního bodu víc než loni. Po započtení studentů, kteří se ke zkoušce nedostavili nebo k ní nebyli připuštěni, nesložilo zkoušku celkem 33,4 procenta prvomaturantů. Meziročně jde o nárůst o 0,9 procentního bodu, sdělila mluvčí Cermatu Petra Hátlová.

Údaje jsou podle ní dohromady za státní maturitu i část maturitních zkoušek, které organizuje škola. Z celkového počtu 80 340 maturantů, kteří se na jaře ke zkouškám přihlásili, neuspělo či zkoušku nekonalo 29 524 žáků. Údaj zahrnuje jak maturanty, kteří dělali zkoušku poprvé, tak i ty, kteří ji opakovali. Takzvaná hrubá neúspěšnost, tedy podíl neúspěšných z celkového množství přihlášených, tak činí 36,7 procenta, uvedla Hátlová. Loni to bylo 37,2 procenta. Z lidí, kteří ke zkoušce přišli, ji nezvládlo 28,8 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu víc než loni.

Mezi prvomaturanty zkoušku nesložilo nebo k ní ani nepřišlo 33,4 procenta žáků. Loni to bylo 32,5 procenta. Mírně vzrostla i čistá neúspěšnost – tedy podíl těch, kteří propadli, z žáků, kteří se ke zkoušce dostavili. Zatímco loni tento údaj činil 24,6 procenta, letos to je 25,3 procenta.

Neúspěšnost maturantů roste každoročně od roku 2011, kdy začaly fungovat státní maturity. Výjimkou byl pouze rok 2013, ve kterém podíl neúspěšných studentů meziročně mírně klesl. Data za celý letošní rok, tedy za jarní i podzimní termín zkoušek, bude Cermat podle Hátlové publikovat začátkem prosince. Zatím se údaje zcela neuzavřely, protože se ještě dokončují přezkumná řízení z podzimu, uvedla mluvčí.

Většina středoškoláků, kteří u maturity napoprvé neuspějí, zvládne zkoušky na druhý či třetí pokus. Opravná zkouška se skládá pouze z předmětů, ve kterých středoškolák neuspěl.

Od roku 2011 nezvládala státní maturity ani napotřetí podle informací Cermatu zhruba čtyři procenta žáků. Z maturitních oborů tak odešlo bez řádně ukončeného vzdělání 23 748 lidí, podobné množství maturantů se ke zkoušce ani nedostavilo. Pokud se zkouška nepovede ani napotřetí, může se žák domluvit s ředitelem na zařazení zpět do čtvrtého ročníku nebo si podat opět přihlášku na střední školu.

Státní maturita se skládá z testu, písemné a ústní zkoušky. Povinná je z češtiny a jako druhý předmět si mohou středoškoláci zvolit matematiku nebo cizí jazyk. Od roku 2021 a 2022 má být matematika postupně povinná téměř pro všechny obory. Právě z matematiky přitom propadá nejvíc maturantů, v letošním testu to bylo 22,3 procenta těch, kteří si ji vybrali. Vedle toho žáci skládají zkoušky ještě ze dvou až tří předmětů na škole, kterou studovali.

Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i odborníků na vzdělávání. Poukazují právě na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Ministr školství Robert Plaga (ANO) již oznámil, že by chtěl stávající podobu maturit upravit. O možných změnách nyní jedná se školskými asociacemi, odborníky i zástupci politických stran.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 5 hlasů.

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2018-11-16 10:45
Problém je v myšlení celé naší společnosti. Společnost často
kritizuje učitele, že špatně učí. Jenže chyba není ani tak v nich
samotných, ale klíčová chyba je v nekvalitě pedagogických fakult.
Slyšel jsem od několika mladých, že si vybrali studium pedagogiky,
protože pedagogické vysoké školy jsou nejlehčí a oni potřebují jen
diplom. Při rozhovorech mi nejedná mladá učitelka řekla, že vysoká
škola ji do praxe dala velmi málo. Nedávno mi srovnávala učitelka svou
střední pedagogickou školu a svou vysokou pedagogickou školu. Řekla,
že vysoká škola ji do praxe nic nedala, zato si pochvalovala střední
pedagogickou školu. Jeden minulý ministr školství veřejně prohlásil,
že cílem pedagogických fakult není vychovávat schopné pedagogy, ale
pouze poskytovat vzdělání. (Ryba smrdí od hlavy.) Jakou váhu pak má
diplom z pedagogické fakulty? Dovedete si představit v praxi klasickou
mladou učitelku matematiky, jak učí ve třídě plné nepozorných a
neposedných žáků, s množstvím žáků mající ADHD, vývojové
poruchy chování a v rámci inkluze několik žáků, kterým má věnovat
zvýšenou pozornost? Když v základní škole u žáků nevybudují se
pevné matematické základy, pak na středních školách to plně
nenapraví.
Gartouzek
2018-11-16 10:18
To chce na středních školách školách udělat důkladnou revizi a
některé zavřít. Vysoké číslo neúspěšných středoškoláků
svědčí o tom, že učitelé připouštějí k maturitám i ty, kteří
na to prostě nemají. Jsem pro státní maturity a střední školy by
měly být finančně odměňovány podle úspěšných maturantů.
Nějací neúspěšní jsou vždy, avšak tak vysoké číslo svědčí,
že odhadem jedna pětina středních škol by se měla zrušit a nahradit
učňovskými školami. Vrozená inteligence se střední školou
nezíská. to znamená zákonitost: "Od určitého množství
středoškoláků platí, že čím více středoškoláků, tím nižší
jejich průměrná inteligence." Tak se mi zdá, že někteří na
ministerstvu získali diplomy i při nižši inteligenci. // Maturanti se
na zkoušku málo učí? Matematika? Matematika není o pouhém učení se
vzorečkúm. Zdánlivě s matematikou nesouvisí řada psychických
schopností, které však jsou předpokladem zvládání matematiky.
Maturant musí být schopen udržovat svou pozornost: Přibývá žáků s
roztříštěnou pozorností - dělají chyby z nepozornosti. Schopnost
udržet ve vědomí větší množství informací: Při nižší kapacitě
vědomí žáci nejsou schopni pojmout celé slovní zadání
matematického úkolu. Prostě, mnozí pro nižší kapacitu vědomí
nedovedou "vidět" souvislosti mezi počátkem a koncem slovního
zadání. Projevuje se to tím, že maturant zvládá složitější
výpočty, ale nezvládá jednoduché slovní úkoly. Samozřejmě je
důležitá schopnost matematického myšlení, která je na úrovni
nervových spojů. Ty se nevytvoří v krátkém předmaturitním období.
Pokud středoškolák nemá některé matematické schopnosti před
maturitou rozvinuté, je schopen na základě mechanickě paměti a
reprodukční inteligence naučit se konkrétní přesné matematické
postupy. Dostane-li však o něco jinak sestavený úkol, neví si s tím
rady.
pleningeri
2018-11-15 19:42
Komenský se obrací v hrobě. Tak nám 30 let od Velkého Listopadu
reformovali školství, až je konečně zdeformovali.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.