O turecké riviéře a zajímavých místech na pobřeží jsme napsali už mnoho. Tentokrát zavítáme více do vnitrozemí, protože i ono skrývá mnoho úžasných míst, které stojí za to vidět.
Řada z nich je ale od pobřežních oblastí vzdálena stovky kilometrů, proto jsou na jejich prohlídku z přímořských letovisek většinou organizovány i dvoudenní zájezdy. Pohlídejte si ale, zda v ceně zájezdu je nejen doprava, ale i případné vstupy a jak vybavený je při vícedenních zájezdech hotel. Jedním z míst, na něž se určitě vyplatí jet na dva dny je i Pamukkale.
Bavlněný hrad
Navštívit Turecko a nevidět Pamukkale s jeho termálními prameny a travertinovými kaskádami je skoro hříchem. Tento nejkrásnější přírodní úkaz v celém Turecku vznikl díky tektonického zlomu, kvůli kterému na povrch vytéká minerální voda s vysokým obsahem vápníku.
Ten se ve formě bělostného travertinu usazuje na okolní skále a tvoří tak již zdaleka (i z letadla) viditelná bílá jezírka a kamenné krápníky a vodopády. Pamukkale se do češtiny překládá jako »Bavlněný hrad« a při návštěvě tohoto místa zaručeně uznáte, že se jedná o velice příhodný název.
* * *
Kdo se však těšil na cachtání v bělostných nádržích, má smůlu. Jelikož sem každoročně zavítá ohromné množství turistů, a bělostná jezírka je potřeba uchránit i pro další generace, je koupání v nich od roku 1997 přísně zakázáno. I voda, jejíž zásoby se významně ztenčují, je pouštěna vždy na třetinu skal po třetinu dne. Povolena je tedy jen pěší prohlídka teras, avšak bez obuvi.
Pamukkale ale nejsou jen travertinové terasy. Můžete si zde prohlédnout i ruiny starověkého města Hierapolis, které na bělostné vodopády navazuje. Hierapolis bylo založeno už v roce 190 př. n. l. a během následujících let pod nadvládou Říma a později byzantské říše vzkvétalo jako významné lázeňské centrum.
Původní Kleopatřiny lázně s artefakty antických sloupů jsou dodnes vyhledávanou atrakcí a ve zdejších termálních vodách se neustále koupe nemalé množství turistů.
K Artemidinu chrámu
Tak jako Pamukkale je nejznámější přírodní památkou, pak největší historickou památkou jsou pozůstatky města Efesos. Toto důležité poutní město stávalo v místech dnešního tureckého města Efes a známé je především jako domov jednoho ze sedmi starověkých divů světa: Artemidina chrámu.
Ten byl postaven v 6. století př. n. l. a po následujících tisíc let byl důležitým svatým místem pro většinu tehdejšího známého světa. Dodnes se z něj zachoval ale pouze jeden jediný sloup.
Město Efesos nabízí ale mnohem víc. V dobách svého největšího rozkvětu tady žilo více než 250 000 lidí, což z něj činilo druhé největší město Římské říše. Dodnes se pak zachovalo mnoho dlážděných ulic, domů a jejich výzdob.
* * *
Dominantou celého Efesosu je Celsova knihovna. Ta je již zdálky dobře rozpoznatelná díky svému vysokému a bohatě zdobenému dvoupatrovému průčelí. Byla postavena jako netradiční hrobka pro oblíbeného římského guvernéra Celsuse. Budovu nechal postavit jeho syn a uvnitř nechal umístit více než 12 000 svitků s veškerým věděním tehdejšího světa.
Nalevo od knihovny stojí tzv. Augustova brána, vedoucí na městskou agoru (centrální náměstí). Naproti pak stojí zbytky »vykřičeného domu« a opodál například veřejné latríny. Efes je tak ideální učebnicí antického života a architektury pod širým nebem.
* * *
Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho pokračování přečíst od mezititulku »Pohádková Kappadokie« na straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.
Helena KOČOVÁ
FOTO - autorka
Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)
Hodnocení: 5.5, celkem 6 hlasů.
Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.
Diskuse k článku
Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.