Podivná smrt národní identity

Někde jsem zahlédl tenhle titulek. Ano, je to takové sladce hořko-slané. Česko musí vytvářet podmínky především pro odvrácení rizika hrozby válečného konfliktu. Dále by si mělo uvědomit, a tím myslím nás všechny, že národnostní otázky jsou vždy velmi, ale opravdu velmi citlivé, a proto snadno zneužitelné, nejen jako samotné téma pro sjednocení národa, ale i jako následný nástroj moci. Toto téma hýbe vždy společností, jsou si toho vědomi jak mocipáni v Bruselu, tak i ti, co by se jim líbil chaos a válka. Za prvé musíme hlasitě a silně odmítnout, aby v mediálním prostoru byl český jazyk poangličťován. Veřejná média podléhají zákonu 231/2001 Sb. zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Jenže i kdyby zde bylo jasně uvedeno, že nelze porušovat poangličťováním češtiny zákon, stejně to má háček v tom, že policie sama o sobě nebude toto obrovské množství porušování zákonů řešit. Zbývá tedy nutnost politické vůle a ta v kapitalismu nikdy nebude, pokud to nebude v jeho mocensko-ekonomickém zájmu.

Druhá věc je kultura založená na českých umělcích. Kolik Čechů nám hraje, zpívá, režíruje a tančí v Národním divadle? Místo toho, abychom upřednostnili naše umělce, najímáme drahé ze světa, a to ještě jen úzké zájmové skupiny. Kolik českých malířů, fotografů a sochařů má příležitost uplatnit na veřejných zakázkách svou tvůrčí uměleckou činnost a prezentuje je Národní galerie? U sportu je to zrovna tak. Jen nestačím zírat, za jak drahé peníze nakupujeme fotbalisty ze zahraničí, abychom nakonec stejně sportovně nijak moc neuspěli. Jak vlastně stát podporuje češství a českou národní hrdost? Odpověď je, že nijak, nebo jen velmi málo. Není totiž v zájmu tohoto systému, abychom byli jako jednotný, silný a hrdý národ český a už vůbec ne československý.

Za třetí, je zde ekonomická a potravinová soběstačnost a suverenita. Bez tohoto nelze ubránit svou národní identitu, i kdybychom se na hlavu postavili nebo udemonstrovali.

No a za páté je to obranyschopnost národa. Ano bránit hranice státu a ne jen měst. Uvádím obranyschopnost opravdu až naposledy, protože národní obrana musí vědět, co skutečně má bránit. Jestli svůj jazyk, historii, kulturu, ekonomiku a svou milovanou krásnou zem, nebo bude chránit ekonomické a investiční zájmy nadnárodních korporací, pro které především jsme ekonomickou kolonií velmocenských států.

K tomu musí být politická vůle a je na nás, abychom vytvořili podmínky pro její dosažení a tím pak mohli být opět hrdým národem československým.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 33 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.