Dějiny jako bariéra k hledání alternativ

Nedávno jste se zúčastnila Letní univerzity v Řecku. Můžete ji celkově přiblížit?

Již 17. července začal program připravený evropskou sítí Transform, o dva dny později byl začátek oficiální. Tematických os byla celá řada, například - co to je radikální levice, jak naplňovat její politiku, jak reagovat na krizi, která má mnoho podob – ekonomickou, dluhovou, sociální, politickou, a to především s ohledem na spolupráci levice v Evropě.

Dalším velkým tématem byl nárůst autoritářského přístupu, xenofobie a fašistických prvků, například v Řecku nyní v podobě volebně úspěšné strany Zlatý úsvit. Probíralo se to jak na plenárních zasedáních, tak na seminářích a workshopech.

Jaké téma jste přednesla vy?

Byla jsem požádána o příspěvek na téma revize historie, aby Západ lépe vnímal Východ, specifika jeho minulosti, aby bylo pochopeno, jakými způsoby je ve státech východní Evropy minulost interpretována. Je to totiž značná bariéra pro hledání budoucích alternativ pro Evropu. Řecký představitel například připomínal řeckou občanskou válku, hovořilo se o minulosti komunistických stran atd.

Já jsem hovořila o využívání historie v politickém boji. Jak se podařilo nové elitě použít dějin jako bariéry pro hledání alternativ k současné politice a politickému systému. Připomněla jsem tzv. Washingtonský konsenzus jako neoliberální návod na transformaci východoevropských států, kdy se kapitalismus zaměňuje za demokracii, stát je označován za nejhoršího hospodáře, mlčí se o možnosti přebírání krachujících podniků zaměstnanci apod.

Upozornila jsem, že zatímco západní státy, jejich politický a ekonomický systém, získaly čas, transformované východoevropské ekonomiky se změnily na subdodavatele výrobků průměrné přidané hodnoty závislé na zahraničních bankách a nastoupily cestu »závodu ke dnu«, takže pomáhaly snižovat mzdové náklady i na Západě.

* * *

Přitom jsou přehlíženy a zatlačovány alternativní názory a projevy nespokojenosti jsou znevažovány, připisovány »lůze«, nebo označovány za nostalgii po minulém režimu. Propaganda je ale stále více konfrontována s realitou, a protože nespokojení lidé chtějí vysvětlení a řešení, jsou jim předkládáni jako původci problémů – důchodci, národnostní skupiny, Brusel atd.

Domnívám se, že proti tomu musí levice předkládat vysvětlení a řešení systémových vad, odmítat populistické a fašizoidní přístupy. Musí si vyměňovat informace, zkušenosti, spolupracovat, za současné moci médií je důležité vytvoření alternativní informační sítě. Přitom levice rozhodně nesmí být nostalgická v pohledu na minulost, ke svým minulým chybám, jinak by byla nedůvěryhodná a neefektivní.

Jaké další myšlenky vás zaujaly?

Ještě jsem se zúčastnila bloku o autoritářských, fašistických trendech v Evropě. Rozvinula se zde zajímavá debata týkající se svobody projevu. Jeden proud, představovaný řeckým zástupcem, byl pro neomezenou svobodu slova, zatímco např. Jan Kavan spolu třeba s rakouskými představiteli Transformu zastávali určitá omezení, daná i historickou zkušeností holocaustu.

To bylo velmi zajímavé a byly to i věci praktické. Zazněla přitom i analýza, která, bohužel, nebyla vždy přítomna. U některých mladých zástupců jsem totiž často cítila opakování frází, bezduché, někdy i dogmatické. Ale schopnost pochopit problém do hloubky? Oni dokonce někdy přejímali mainstreamové nesmysly, nebo je rozporovali, ale neumětelsky, ne odborně.

* * *

Zajímavé byly také debaty týkající se Evropské unie a její budoucnosti – postoj Německa, Řecka atd. Velmi zajímavý byl náš (s Janem Kavanem) rozhovor s představitelem Syrizy, který dříve pracoval v řecké centrální bance, takže výborně rozuměl ekonomice. Bavili jsme se o tom, jak by Syriza řešila nynější problémy, o tom, jak se strašilo Syrizou na úrovni Řecka nebo Evropy, jaké má Syriza spojence, jaké byly možnosti řešení. To byl pro mne zlatý hřeb.

Pro mne osobně mělo také velký význam vystoupení představitele brazilské Strany pracujících, který přiblížil latinskoamerický kontext včetně silné podpory Venezuely.

Co z ekonomiky?

Zajímá-li vás odpověď na tuto otázku, můžete si ji přečíst na straně 3 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Dále vám na této straně mj. přinášíme zprávu, že česká věda je v režii mužů...

Karel RŮŽIČKA