Znojemský letní hudební festival úspěšně dospěl ke svému konci, přestože se jeho pořadatelé museli potýkat s výraznou ekonomickou nepřízní.
Díky tematicky nápaditému programu se i letošní ročník podařilo realizovat navzdory finančně stísněným podmínkám zdařile. Námětová orientace na francouzskou hudbu se stala výrazným obohacením letošního kulturního léta.
Do Znojma na festival samozřejmě přijíždějí také umělci zahraniční, letos například v samotném počátku francouzský soubor Caeli Porta ze Štrasburku, jenž v intonačně čistém provedení interpretoval středověkou evropskou vokální hudbu.
* * *
Ovšem ekonomická omezení, zabraňující například přítomnosti zahraničních těles orchestrálních, znojemská dramaturgie vyrovnává neotřelými, honorářově ovšem méně náročnými projekty v provedení umělců tuzemských. Ti se však snaží nabídnout tematicky nápadité programy, jež ve Znojmě dokonce často mívají svou premiéru.
Spokojenost je tedy všestranná. Festival tudíž má dobré předpoklady i do budoucnosti přežít - byť s očekávanými nesnázemi. »Finanční situace pochopitelně komplikuje i naše plány, ale díky pochopení mnoha subjektů přímo ve Znojmě i v širokém okolí se nám zatím daří provozní obtíže zvládat,« uvedl prezident znojemského festivalu Jiří Ludvík.
Housle namísto mikrofonu
Podstatu přiměřeného festivalového optimismu jsem pochopil hned během festivalového úvodu.
Sotvaže totiž festivalový prezident Ludvík odložil mikrofon s »oficiální« zdravicí, vzal do rukou své oblíbené housle, aby jako primáš Cimbálové muziky Antonína Stehlíka v následném zcela neformálním setkání s návštěvníky festivalu a jeho příznivci zaměnil předchozí francouzské šansony v autenticky cítěném podání herečky brněnského Městského divadla Jany Musilové za moravské a slovenské lidové písně.
V blízkém znojemském muzeu přítomní s patrnou chutí nejen poslouchali, ale do rytmu si i podupávali či poklepávali. Mezi nimi také skladatel »vážné« hudby Lukáš Hurník. Někteří dokonce neváhali tančit. Spontánně nezaměnitelná atmosféra tak byla zbavena jakéhokoliv oficiálnosti.
Francie na dosah
V podmínkách nynějších ekonomických restrikcí musí pořadatelé využívat přítomnosti domácích sólistů a těles, což však nemusí být nedostatkem.
Například Filharmonie Hradec Králové pod vedením německého dirigenta Andrease Sebastiana Weisera přednesla (14. 7.) výrazově náročnou Symfonii d moll od Césara Francka s mimořádnou odpovědností i smyslem pro kultivovaný přednes. Pozitivní vliv práce šéfdirigenta orchestru Ondřeje Kukala je nesporný.
Symfonické dílo zaznělo v tempu až nečekaně rychlém, což ovšem poskytlo novou dimenzi pojetí. Ani absence obvyklé a očekávané romantizující dynamické různorodosti nebyla v tomto případě ke škodě. Naopak výběr melodií z Bizetovy opery Carmen se vyznačoval výrazově temperamentní žhavostí.
* * *
Bohužel sólistické výkony obou šestnáctiletých sólistek (Anna Sofie Mojzešová – klavír a Markéta Nádvorníková – housle) v úvodním galavečeru zapadly.
Také následující dny přinesly několik nápaditých tipů. Za všechny připomeňme především premiérové uvedení hudebně tanečního projektu Král Slunce (21. 7.). V choreografickém pojetí připomnělo tři kompozice slavného francouzského barokního skladatele Jeana Baptista Lullyho v hudebním nastudování dirigenta Romana a sbormistryně Terezy Válkových.
Choreografického zpracování se ujala Hana Litterová. Nad tímto novodobým scénickým uvedením Lullyho skladeb Exaudiat te Dominus, Le divertissement Royal a Te Deum, jež vzniklo v původní festivalové produkci, převzal záštitu velvyslanec Francouzské republiky v České republice J. E. Pierre Lévy.
* * *
Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho dokončení přečíst od mezititulku »Mistři i adepti« na straně 4 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.
Dále na této straně čtěte souhrn životního příběhu nedávno zemřelého významného hudebníka Jana Rokyty či o životě malíře Ferdiše Duši (1888-1958), v kreslířských pásmech ho představuje ostravská Galerie výtvarného umění...
Tomáš HEJZLAR
Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)
Hodnocení: 5.7, celkem 6 hlasů.
Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.
Diskuse k článku
Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.