České zdravotnictví aneb Plody listopadu 1989

Ve stínu politických kauz posledních dnů a týdnů jako bychom zapomněli na to, že existují věci důležitější, ba přímo životně důležité. Únosy synů či hnízda s přívlastky konkrétních opeřenců jsou sice událostmi významnými, leč svět na nich nestojí, ani nepadá. Neznamená to, že pokud něčeho nejsou plné noviny, weby či publicistické televizní pořady, tento problém neexistuje. Na mysli mám lékařskou péči a zdravotnictví obecně. A bez toho se, jak každý asi uzná, neobejdeme.

Tento problém se zde neobjevil znenadání. Jen čas od času vyplave na povrch naprosto zoufalá situace s nedostatkem lékařů. Trošku se to v mediálním prostoru rozvíří, ale pak se vše vrátí do starých kolejí. Co naplat, že Česká lékařská komora (ČLK) po mnoho let varuje, že v resortu zdravotnickém nedostává se nám lékařů, přičemž tento trend je progresivně se zhoršující. Lékařskou terminologií se stav zdravotnictví dlouhodobě potácí mezi stupněm vážný až velmi vážný. I když v některých lékařských oborech je kritický. Bez mnoha lékařů-důchodců bychom byli »namydlení«, nebylo by nám pomoci.

Měli jsme zde různé protestní akce, z nichž nejvýznačnější byla ta se jménem »Děkujeme, odcházíme!«. Tehdy to bylo opravdu nejdramatičtější za celá léta po »vítězném« listopadu 1989. Pro připomínku uvedu, oč tehdy šlo. Protest nemocničních lékařů organizoval Lékařský odborový klub (LOK). Cílem mělo být zlepšení pracovních podmínek, zejména platového ohodnocení a povinného dalšího vzdělávání lékařů. Hlavním nátlakovým prostředkem, namířeným zejména proti ministerstvu zdravotnictví (tehdy tam vládl Leoš Heger z TOP 09), bylo dobrovolné podání výpovědí, jež měly vstoupit v platnost k 1. březnu 2011. Za lékaře vyjednával předseda LOK Martin Engel, za resort zdravotnictví zmiňovaný šéf Heger. Podepsat petici a odejít pracovat jinam, zejména do zahraničí, bylo připraveno 3837 lékařů. Což by byla naprostá katastrofa se zcela nedozírnými následky. Pravicový kabinet Petra Nečase (ODS) nechal drama dojít až do úplného konce a pohromu vyřešil až »za minutu dvanáct«. Takže pohroma byla (zdánlivě) zažehnána.

Jsme na konci roku 2018. Při pohledu na web zdravotnictvivolaopomoc.cz se dozvíme například toto: »V nemocnicích chybí v současné době 967 lékařů, zdravotnické záchranné službě chybí 394 lékařů a průměrný věk lékařů vzrostl na 48,4 let.«

»Na otázku, zda jsou primáři schopni zajistit provoz oddělení a současně dodržovat zákoník práce, který dovoluje 416 přesčasových hodin ročně, 92 procent řeklo, že toho schopni nejsou, a tím porušují zákoník práce,« uvádí zde i slovutný prof. Pavel Pafko, člen České chirurgické společnosti.

Nepamatuji se na to, že by v časech před rokem 1989 byla situace v nemocnicích takto zoufale bezvýchodná. Alespoň při pohledu na nemocnici v Třebíči, kde jsem vyrůstal. Tam všechna oddělení měla své primáře, dostačující stav doktorů, sestřiček a zdravotnického personálu. Inu, jíme plody listopadu 1989. Ve většině případů značně kyselé.

Radek NEJEZCHLEB, předseda OV KSČM Jindřichův Hradec


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 54 hlasů.

Radek NEJEZCHLEB

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.