Pochod příznivců CasaPound Italia – hlavní síly současné italské neofašistické scény. Ilustrační foto - wikimedia commons

Bělohradský o zneužívání Palacha ultrapravicí

Minimálně více než 1200 lidí podepsalo v průběhu tohoto týdne na internetu petici studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která se ohrazuje proti spojování jména Jana Palacha s připravovaným koncertem italských neonacistů.

Text mj. požaduje, aby se místní úřady distancovaly od jakékoli podpory koncertu, který se má konat 19. ledna ve Veroně.

Informace o koncertu, na němž mají podle listu La Repubblica zahrát skupiny oblíbené mezi stoupenci italské krajní pravice, vyvolala již na přelomu roku nesouhlas některých českých či italských politiků. Italští neofašisté si podle deníku již delší dobu snaží přivlastnit odkaz Čecha, který se před 50 lety upálil na protest proti obsazení tehdejšího Československa převážně sovětskými vojsky.

Palacha podle autorů petice k činu motivovala touha po demokracii a humanitě. »Hnutí identity a další krajně pravicová uskupení dezinterpretují tento Palachův odkaz již svou vlastní existencí. Je proto nemyslitelné a zcela nežádoucí, aby byl Palach takovýmito hnutími oslavován,« uvádí se v textu petice vytvořené Studentskou radou Filozofické fakulty UK.

Text petice požaduje stažení záštity okresu Verona nad koncertem, distancování se města Verona od této akce a odstranění jakékoli její souvislosti s Palachem.

Jan Palach. FOTO - wikimedia commons

Jak je to možné?

Pokud jde o otázku, jak je možné, že levicového aktivistu, jakým Palach coby obdivovatel Jana Husa či procesu Pražského jara bezesporu byl, používá, resp. zneužívá, jako symbol krajní pravice, snažil se ji vysvětlit rovněž levicový filosof a sociolog Václav Bělohradský, který v Itálii žil a na univerzitách přednášel 50 let.

Podle něj má italská radikální pravice Palacha za symbol od samého počátku. »Já jsem to tehdy zažil na univerzitě (v Janově) v 70. letech,« popisuje Bělohradský reakci Italů na sebeupálení českého studenta. Levice nemohla podle něj tento čin přijmout, protože chtěla vést mezinárodní dialog s »komunismem«, tedy i s Rusy, a gesto českého studenta znamenalo »uzavření politického pole pro dialog, odmítnutí politiky jako dialogu a především odmítnutí spolupráce uvnitř tábora, v který italská levice věřila«, říká Bělohradský.

»Navíc připočítejte odpor katolické církve - Itálie je katolická země a tam je takový typ boje velmi nepopulární. Sebeupálení není pro katolíky legitimní forma protestu... Ale fašistům nebo radikální pravici se to líbilo. Oni pohrdali politikou. Nechtěli dialog, chtěli bojovat. Oni chodili na komunistické demonstrace a nechávali se tam ztlouct,« dodává Bělohradský k radikalizované atmosféře v Itálii přelomu 60. a 70. let.

Připomíná, že důležitým aspektem sympatie k Palachovu činu byla nedůvěra krajní pravice k »demokratickým metodám«, zejména k dialogu a diskuzi. Pravicoví radikálové odmítali pragmatickou politiku a v Palachově skutku, v přijetí smrti, viděli nástroj politického boje.

Důležitý byl také kontext americké války ve Vietnamu. »Levice se organizovala kolem protestů proti Vietnamu a najednou tu někdo použije ten samý protest proti komunismu, tak to se pravici strašně líbilo. Takže na studentských schůzích, jakmile někdo začal mluvit o Vietnamu, hned se ozvala pravice, proč nemluvíme o Československu, o Palachoví,« připomíná Bělohradský.

I sbírku na první Palachův pomník v Římě, který byl odhalen v lednu 1970, zorganizoval pravicový deník Il Tempo. »Levice činu Palacha nerozuměla. Pro levici to bylo něco, co nebylo v jejich řeči, v jejich kódu, patří to spíše do těch protiamerických protestů. Protože se to znalo z Vietnamu,« rozvádí Bělohradský.

V současné době Palachův čin a jeho symbolika rezonuje ve sporu stoupenců svrchovanosti a globalistů. »Pro ně (italskou krajní pravici) z Palacha zůstává to nevyslyšené. Tudíž apel na národní svrchovanost, na úctu k národu,« uzavírá Bělohradský.

Jiný výklad, který vychází z nynější strategie italské krajní pravice, poskytl ČTK Paolo Berizzi, novinář listu La Repubblica a autor knihy Nazi Italia…:

»Jedná se o jeden z mnoha pokusů krajní pravice přivlastnit si symboly, které jim nepatří. Tato strategie není ničím novým. Fašisté si přivlastňováním symbolů, osobností a témat 'levice' vytvářejí podmínky k tomu, aby byli přijímáni jako 'dobří fašisté'. Je to technika zejména CPI (CasaPound Italia – hlavní síla současné italské neofašistické scény), ti to dělají neustále,« uvedl Berizzi. »Chtějí tím získat prostor ve veřejné debatě a politický kredit. Tato technika (přitom často) vede ke zjevným paradoxům,« dodal.

Podobně to vidí i česko-italský novinář Andreas Pieralli. »Jde o to, že už delší dobu se v Evropě krajní pravice snaží legitimizovat sama sebe tím, že už nesází jen na své tradiční idoly, kteří jsou většinou společensky nepřijatelní, ale snaží se 'napojit' na známé osobnosti, které se ve společnosti těší uznání,« použil zdánlivě jasnější výklad pro ČTK než Bělohradský.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 17 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-01-13 20:28
No prosim, tak takhle je to, Bělohradský to vyložil snad jasně.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.