Volby a hospodářská a sociální politika KSČM

Jen konkrétní kroky mohou přesvědčit lidi o správnosti naší politiky.

Osobní příklad je často největším argumentem v politické praxi.

 Významné volby u nás jsou doslova za dveřmi. Prázdniny neprázdniny, je nezbytné zesílit předvolební kampaň. Teze volebních programů pro volby do Senátu a krajských zastupitelstev v roce 2012 byly schváleny již 17. zasedáním ÚV KSČM v prosinci minulého roku. Pro volby do Senátu byl stanoven cíl dosáhnout takového volebního výsledku, který umožní ustavení senátorského klubu KSČM. Ve volbách do krajských zastupitelstev obhájit a zvýšit počet mandátů v jednotlivých krajích, nejlépe na úroveň z let 2004 a 2008, usilovat o vytváření partnersky rovnocenných levicových koalicí v krajích, včetně podílu na řízení jejich volených orgánů s cílem působit a přímo v nich ovlivňovat politické dění. Není třeba zdůrazňovat, že připravené volební programy bylo nutné podle potřeby doplnit o úkoly vyplývajících z posledního sjezdu KSČM a tak zajistit celostátní jednotu zaměření politiky KSČM pro nejbližší období.

Je samozřejmé, že volební programy pro krajské i senátní volby musí vycházet z konkrétních podmínek každého kraje a volebního obvodu. Musí mít však společný a jednotný cíl: zlepšování životních a sociálních podmínek pro celou společnost, samozřejmě s vědomím, že dlouhodobým cílem KSČM je vybudování spravedlivějšího společenského řádu – socialismu. Cestou k tomu je neustálé zlepšování situace pracujících, konkrétní kroky, které nám pomohou přesvědčit stále větší počet obyvatel o správnosti politiky KSČM. Nelze se přitom vyhýbat řešení palčivých, často nepopulárních problémů. To je významným důkazem poctivosti politiky KSČM. Není třeba zdůrazňovat význam příkladu poctivosti, boje proti korupci všeho druhu a obětavosti v práci. Osobní příklad je často největším argumentem v politické praxi.

V popředí politiky KSČM bylo, je a bude prosazování hospodářských a sociálních práv občanů. Základním je právo na práci, která má každému zajistit prostředky na důstojný život. S tím je spojeno právo na spravedlivou odměnu. Shodou okolností tato dvě práva jsou u nás i v současné době v platné ústavní Listině práv a svobod. Boj za realizaci těchto dvou práv by měl být v současné etapě v čele všech našich politických dokumentů a celé činnosti. Jde totiž o dva největší problémy společnosti. Když významně přispějeme k jejich řešení, získáme podporu většiny.

U nás je totiž již dlouhou dobu historicky nejvyšší nezaměstnanost a propast mezi bohatnoucí menšinou a chudou většinou společnosti se neustále prohlubuje. Podle současných prognóz tento vývoj bude v nejbližší době pokračovat. Proto je třeba v souladu se závěry VIII. sjezdu KSČM podporovat veřejný sektor v ekonomice na všech úrovních. Celostátní i místní. Skončit s privatizací a výprodeji národního majetku všeho druhu a naopak podporovat postupný odkup podílů ve vybraných strategických společnostech. Bránit zvýhodňování zahraničního kapitálu a podporovat domácí výrobu, domácí podnikatele.

Velký význam to má v zemědělství, které je v rozkladu. Ztratili jsme přitom už potravinovou soběstačnost. V místech je třeba zastavit privatizaci bytů a prodej pozemků. To je důležité nejenom pro sociální politiku, ale při zachování pozemků ve vlastnictví státu a obcí mají stát i obce účinný nástroj usměrňování hospodářského rozvoje. Dále je nutno na všech stupních zastavit privatizaci veřejných služeb, zejména zdravotnictví, základní dopravy (zejména železniční) a školství. A postavit se na odpor současným vládním a sociálním reformám a »úsporným škrtům« ve výdajích státního rozpočtu, které jsou činěny ve prospěch bank a boháčů na úkor sociálně slabší většiny společnosti.

Václav VĚRTELÁŘ

Ostatní články si přečtěte v tištěném vydání Haló novin, nebo na www.publero.com