FOTO - Vojtěch MICHAL

Berlín uctil levicové revolucionáře

Desítky tisíc lidí si o víkendu v Berlíně připomněly památku levicových revolucionářů Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta, od jejichž zavraždění uplyne zítra 100 let.

V sobotu se konala v Berlíně-Moabitu mezinárodní konference Rosa Luxemburg a včera prošel městem pochod levicových uskupení, kterého se zúčastnilo i podle nejstřízlivějších odhadů určitě přes 10 000 lidí, další tisíce pak přicházely na hřbitov ve čtvrti Friedrichsfelde, na němž je pohřbena řada socialistických a komunistických předáků.

Příznivce dvojice socialistických revolucionářů, kteří byli zavražděni 15. ledna 1919 po neúspěchu povstání Spartakovců, jehož cílem byl revoluční převrat, včera neodradilo ani deštivé počasí a už od rána se na hřbitově ve východní části Berlína řadili do fronty, aby mohli obejít kruhový památník s hroby Luxemburgové, Liebknechta a dalších.

Záplava květin

Řada příchozích s sebou měla rudé karafiáty, záplava květin končila nejen na hrobech dvojice revolucionářů, ale třeba také na hrobech Ernsta Thällmana, prezidenta NDR Wilhelma Piecka či Waltera Ulbrichta, dlouholetého šéfa východoněmeckých komunistů. Menší množství karafiátů bylo i u zdejšího památníku obětem stalinismu.

»Sympatické je už jenom to, že byli ochotni položit život za svoji myšlenku, která byla dobrá a sloužila všem lidem,« vysvětlil včera ČTK František Koloc důvody, proč se Luxemburgové a Liebknechtovi přijel spolu se skupinou asi 20 lidí z Jičína poklonit. »Svět je v současné době v takovém stavu, že se to blíží k situaci, kvůli které tito dva hrdinové zahynuli,« vyjádřil přesvědčení důchodce, který nesl vlajku Klubu českého pohraničí.

Vzpomínka na Luxemburgovou a Liebknechta má v Německu dlouholetou tradici. Za režimu NDR byla státem organizovaná a účastnily se jí i statisíce lidí. Po sjednocení Německa se sice na tyto počty nepodařilo navázat, i tak si ale dvojici každý rok připomínají tisíce až desetitisíce lidí z desítek různých levicových skupin i řady zemí.

Přetrvávající popularitu dvojice historik Gernot Schaulinski z Märkisches Museum vysvětluje především tím, že mohou být sice spojováni s myšlenkami komunismu, ale nikoliv s pozdějšími zločiny ve jménu této ideje páchanými. Platí to podle něj zejména pro Luxemburgovou. Lidé si tak dodnes mohou myslet, že pod vedením ženy, na jejíž pohřeb v roce 1919 přišlo kolem 100 000 lidí, by se socialismus vyvíjel jinak a lépe.

Postřehy zpravodajů

Úkladná vražda Luxemburgové a Liebknechta paramilitárními oddíly, které pro potlačení revoluční atmosféry v tehdejším Německu využívala vláda, přilákala podle našich zvláštních zpravodajů Moniky Hoření a Vojtěcha Michala členy a příznivce radikální i umírněné levice, komunisty, socialisty, odboráře, anarchisty a zástupce dalších složek německé levice. Při mnohahodinovém pochodu účastníci nejprve prošli k památníku padlým německým bojovníkům za socialismus, proti válce a fašismu, aby u něj položili rudé karafiáty a věnce. Největší věnce samozřejmě dodali všichni hlavní představitelé Die Linke. (Katja Kippingová, Bernd Riexinger, Sahra Wagenknechtová a Dietmar Bartsch), partnerské strany KSČM v europarlamentní frakci GUE/NGL.

Další Češi

Mezi zahraničními účastníky se manifestačního průvodu Berlínem zúčastnili i levicoví čeští občané, například členové a příznivci Stálého fóra Evropské levice – regionů, v jejichž středu byl místopředseda ÚV KSČM Václav Ort, předsedové OV KSČM Benešov a Jičín Marie Krejčová a Petr Typlt, předsedové Královéhradeckého a Plzeňského KV KSČM Věra Žižková a Miroslav Kavij, dále europoslanec GUE/NGL Jaromír Kohlíček a předseda Českého mírového hnutí Milan Krajča. I oni k památníku položili rudé květy.

Zazněla Internacionála

Na této tradiční berlínské akci se sjednotily všechny složky německé levice, jejichž členové nabízeli své tiskové a propagační materiály, prodávali občerstvení a vzájemně diskutovali. V průvodu vlály rudé prapory a zněly revoluční písně a Internacionála. Dominantním heslem manifestujících, mezi nimiž bychom našli nejen členy politických stran a různých platforem, ale též běžné Berlíňany všech generací, bylo: Za mír, proti válce – konkrétně proti možné válce s Ruskem – za sociální spravedlnost, pokrok a socialismus.

(rom, mh)


(rom, mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


mira.ben
2019-01-15 17:24
A když jste psal, že o žádný politických zločinech u nás nevíte,
osud českého básníka Jana Zahradníčka vám něco říká?
mira.ben
2019-01-15 17:20
Nacisté v Německu sice likvidovali neárisjké národy (a za to si
zaslouží velké pohrdání), zrůdnost ale dovedl k dokonalosti Stalin
svými čistkami na vlastním národě - řízený hladomor na Ukrajině,
likvidce ruské inteligence, utlačování věřících a nekomunisticky
smýšlejících...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.