FOTO - Haló noviny/Roman BLAŠKO

Kdo chce bojovat, musí žít

Stav muže, který se v pátek odpoledne zapálil na Václavském náměstí v Praze, je i nadále vážný. Je stále na jednotce intenzivní péče na klinice popáleninové medicíny v umělém spánku. Strážníci městské policie horní konec náměstí u pietních míst, které připomínají 50. výročí sebeupálení Jana Palacha, nepřetržitě monitorují. V sobotu odpoledne se chtěl u Národního muzea zapálit další člověk.

»Dostal jsem informaci, že městská policie místo nepřetržitě monitoruje. Jsou tam pěší i hlídky v autech, aby mohli případně zasáhnout a zabránit dalším lidem v inspiraci. Musíme přečkat tuto citlivou dobu kolem výročí Jana Palacha,« uvedl Petr Hejma, místostarosta Prahy 1, který má v gesci také bezpečnost.

Jak jsme informovali v sobotu, čtyřiapadesátiletý muž se v pátek kolem 15. hodiny polil před sochou svatého Václava hořlavinou a zapálil. Podle svědků měl popálené ruce a obličej, záchranáři uvedli, že mu oheň zasáhl asi 30 procent povrchu těla. Podle prvotních informací policie nemělo jeho jednání politický motiv, nešlo ani o společenský protest.

Server Aktuálně.cz v pátek napsal, že muž před činem oznámil svému bratrovi, že chce odejít jako student Jan Palach. Policie se v pátek snažila muže najít pomocí telefonního signálu. K muži doběhli policisté až ve chvíli, kdy už hořel. Hasili ho kolemjdoucí s pomocí oblečení a hasicího přístroje z blízké kavárny. Pro vyšetřování jsou naprosto klíčové záběry z městského kamerového systému a očitá svědectví lidí, kteří se snažili muže uhasit a poskytnout mu první pomoc. Policie je vyzvala, aby se přihlásili.

Páteční čin má následovníka. Podle informací na policejním Twitteru oznámil v sobotu před 16. hodinou na tísňovou linku další muž, že se chce u Národního muzea polít hořlavinou a zapálit. Policisté a strážníci mu v tom zabránili. I tento sedmačtyřicetiletý člověk skončil v péči záchranářů. Policie případ vyšetřuje, pohnutky nejsou známy.

Takové činy jsou důsledkem nějaké dlouhodobé frustrace, nespokojenosti buď s vlastním životem, nebo společenskou situací, reagoval pro náš list Arťom Korjagin, kandidát KSČM do Evropského parlamentu. »Je to rozhodně zoufalý čin, který reálně nepřináší změnu. Je třeba hledat příčiny. Rozhodně se nesmí takové činy glorifikovat, nesmějí být následováníhodné,« doplnil.

Lidé nechť rozhodují ve volbách

»Když chce někdo bojovat za svoji pravdu, tak pro ni musí žít. Když se zabije, tak jeho život ztratil smysl a zpravidla nevyvolá ty pozitivní efekty, které se očekávaly,« řekl prezident Miloš Zeman v neděli v odpovědi na otázku deníku Blesk, jak vnímá čin Jana Palacha. Podle něj je Palachovo rozhodnutí výjimečné, avšak »stále platí, že měl žít a mohl se v listopadu 1989 jako velmi dospělý člověk účastnit listopadové revoluce. Ale na druhé straně platí, že lidé, kteří odejdou ze scény, někdy mohou přesto prospět.« Zeman tím mínil události tzv. Palachova týdnu v roce 1989, které přispěly k pádu tehdejšího režimu. Prezident by si přál, aby Palach žil. »Myslím si, že mohl udělat, právě vzhledem k tomu, jaký byl, mnoho a mnoho užitečného,« řekl.

V současnosti by podobný typ protestu, jaký zvolil Palach, prezident nepovažoval za vhodný. Občanům poradil, aby - pokud se jim něco na současné politické scéně nelíbí - šli k volbám.

Hlava státu se letos pietních akcí u příležitosti výročí Palachovy smrti osobně nezúčastnila. Zeman ale poslal věnce na Olšanské hřbitovy k Palachovu hrobu a k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V nedělním rozhovoru svou osobní neúčast zdůvodnil tím, že se nechtěl setkat se svými odpůrci, přičemž jmenoval jako příklad skupinu Kaputin, již označil za »skupinu hlupáků«. »Můj postoj je výrazem pohrdání, dokonce hlubokého pohrdání (vůči odpůrcům),« řekl s tím, že Palachovi vyjádřil dostatečnou úctu zasláním věnců. Odmítl, že by mu v tom zabránil jeho zdravotní stav.

Plocka Zeman nevyznamená

Prezident také oznámil, že nevyhoví žádostem o udělení státního vyznamenání Evženu Plockovi, jenž se po vzoru Jana Palacha v dubnu 1969 polil benzínem a zapálil. Prezident chtěl prý Plocka vyznamenat, a proto si nechal od historiků vypracovat nezávislé posudky. Na základě nich došel k zamítavému stanovisku. »Mohu pouze poznamenat, že v případě pana Plocka, na rozdíl od Jana Palacha, Jana Zajíce i dalších, lze s úspěchem pochybovat o jeho motivaci.« Jan Palach a Jan Zajíc obdrželi Řády T. G. Masaryka in memoriam.

Upálených bylo více

Jak bylo řečeno v sobotních Televizních novinách TV Nova, za dvacet let došlo u nás k sedmnácti upálením občanů, z toho tři byla vykonána na pražském Václavském náměstí. Různé internetové zdroje uvádějí, že od roku 2003 se v ČR upálily demonstrativně desítky lidí, a to například v souvislosti s exekucemi či dalšími dopady kapitalistického systému, včetně války v Iráku. ČTK registruje upálení v letech 1990, 1992, 1996, 1997, 1998 a 1999.

Zdeněk Adamec, Roman Mášl…

Známý je případ 19letého Zdeňka Adamce, který se 6. března 2003 na Václavském náměstí polil benzínem a zapálil. Zemřel po 40 minutách. Dopis, který po sobě zanechal, nazval Akce Pochodeň 2003. V něm Adamec odsoudil konzumní způsob života a přihlásil se k odkazu Palacha a Zajíce.

V noci na 2. dubna 2003 se upálil také 21letý vysokoškolák Roman Mášl z Plzně. Krátce po půlnoci se polil ředidlem a technickým benzínem a pak se zapálil. V době příjezdu záchranky už mu nebylo pomoci. Policie našla na koleji, kde bydlel, dopis na rozloučenou. »To, co mladý muž v dopise uvádí jako důvod sebevraždy, se dá shrnout do jedné věty - byl nespokojený se současným stavem naší společnosti,« uvedl tehdy mluvčí plzeňských policistů. Podle Mášlových spolužáků mladíka silně ovlivnila válka v Iráku.

V roce 2003 došlo k upálení nebo pokusu o ně v dalších cca devíti případech. Tehdejší prezident Václav Klaus apeloval na veřejnost, aby se svým zdravím a životem nakládala vážněji a odpovědněji: »Chápu, že k mládí určitý radikalismus patří, ale tento jeho projev pokládám ... za naprosto nešťastný, nepatřičný a hlavně nepotřebný,« uvedl tehdy v otevřeném dopise. Internetové zdroje registrují v období 2004-2017 aspoň jedno upálení (či pokus) ročně.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 35 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


joska.korinek
2019-01-23 08:59
Mira.ben – Ale vždyť už je to postihlo.
mira.ben
2019-01-22 12:50
A poslance KSČM, kteří v letech 2003 a 2008 volili kapitalistu Klause
stíhat náhodou nechcete?
fronda
2019-01-21 23:38
Terorismus vzniká především ve Washingtonu. Poslanci za KSČ, kteří v
době privatizačního puče hlasovali pro Havla atd., se dopustili zrady.
Ještě by se to mělo řešit.
mira.ben
2019-01-21 19:23
ezpn: S terorismem je potřeba bojovat v místě, kde tyto teroristické
skupiny vznikají. To, že mě někdo, kdo obhajuje srpen 1968, nazývá
obhájcem okupantů, je spíše smutné než úsměvné. A nechápu, co by
komunisté bez Havla dělali. Sami ho prezidentem zvolili a teď ho tu
musí vytáhnout v každé diskuzi. Vůbec nerozumím, kde berete to, že
by Havel byl můj idol. To jako musí být idol pro každého, kdo na něj
nemá potřebu kydat v každém příspěvku špínu?
jaroslavprchal
2019-01-21 18:28
Doporučuji přečíst stanovy NATO, zejména článek 5, v němž se mj.
praví: „každá smluvní strana, v souladu s uplatněním práva na
individuální nebo kolektivní sebeobranu podle ustanovení článku 51
Charty Organizace spojených národů, poskytne okamžitou pomoc napadené
smluvní straně nebo napadeným smluvním stranám, individuálně a ve
shodě s ostatními smluvními stranami, způsobem, který uzná za nutný,
včetně použití ozbrojené síly.“ Všimněte si posledních slov
„včetně ozbrojené síly“. Jinými slovy, členské státy NATO mají
právo samy se rozhodnout, zda do ozbrojeného konfliktu půjdou či
nikoliv. Klasickým příkladem je přítomnost sil NATO v Afghánistánu,
kde jednotky USA podporuje tuším 14 z 29 členských zemí NATO (a
desítky nečlenských). Češi, kteří nastupují do armády, nevědí
předem, zda půjdou za „velké peníze“ do mise nebo budou za malé
běhat někde doma po cvičáku a trénovat kopání zákopů. O nasazení
rozhoduje vedení armády a odcházejí celé jednotky, nikoliv
dobrovolníci. V Afghánistánu dostávají čeští vojáci denně
příplatek v rozpětí mezi 3600 a 5200 korunami, v méně nebezpečných
misích za den 500 až 2500 korun. Ale někteří lidé mají možná –
na rozdíl od zdejších skeptiků – stále ještě ideály a nedělají
to pro peníze. Protože vědí, že až bude Islámský stát na moravské
hranici, bude pozdě.
mira.ben
2019-01-21 16:08
Z čeho usuzujete, že naši vojáci zběhnou k Rusům? Když dneska tito
vojáci, ač proti vůli KSČM, slouží za velké peníze na amerických
misích. Kdyby nechtěli být na straně NATO, přece by za ně teď
nebojovali.
pleningeri
2019-01-21 16:05
mira.ben - jo bohužel jsme v NATO. Pokud ale dojde ke konfliktu naši
vojáci si zopakují cestu jako před osmdesáti léty, zběhnou k Rusům a
naši papaláši ve velení NATO zůstanou bez mužstva ...
mira.ben
2019-01-21 15:56
Evidentně jsme se nepochopili. Já přece netvrdím, že na vstupu do NATO
nemá Havel žádný podíl, jen říkám, že hlavní podíl na tom má
tehdejší vláda v čele s premiérem Milošem Zemanem, který umožnil
vstup do NATO bez referenda. A sám moc dobře víte, jaké problémy byly
s tím, když prezident Klaus odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu. A
když se oháníte tedy Ústavou, tak se přečtěte její článek 63, ten
totiž definuje pravomoci prezidenta, ke kterým ale potřebuje souhlas
premiéra. Podepisování mezinárodních smluv je právě v tomto
článku, ne v článku 62, který definuje pravomoci prezidenta bez
spolupodpisu premiéra. Mimochodem, ratifikační smlouvu, která znamenala
definitivní vstup do NATO podepisoval ministr zahraničí Kavan, takže
opět ne Havel.
svaty_vaclav
2019-01-21 15:39
mira.ben - Nemám ve zvyku reagovat na vaše hloupé příspěvky, ale
zkuste si přečíst Ústavu rozbitého Československa, víte co to je?
Uvádí se tam, co všechno dělá prezident, jeho pravomoci a povinnosti.
On ten chudák Havel podle vás za nic nemůže, jen všechno podepisoval,
všechny mezinárodní dohody a zákony rozbitého Československa, on byl
vlastně takový bezmocný tvor bez vlastní vůle a můžou za to všichni
okolo, že, on Havel jen rozhodoval a podepisoval? Za zahraniční politiku
odpovídá jen vláda, kde jste takovou pitomost četl?
mira.ben
2019-01-21 15:25
To nic nemění ale na tom, že svádět vstup do NATO primárně na Havla
je hloupost. Za zahraniční politiku zodpovídá vláda, ne prezident. Ale
chápu, premiérem byl v té době Miloš Zeman a toho máte rozhodně
raději než Václava Havla, tak proč byste ho zbytečně špinil...
svaty_vaclav
2019-01-21 14:10
Agresivní americký pakt NATO představuje nebezpečí pro bezpečnost
ČR. Jedinou možností je vystoupení rozbitého Československa z paktu
NATO. Vždyť už náš velký myslitel flaška, nikoli bezvýznamný,
Václav Havel říkal, že Československo již do žádného paktu
nepůjde. Buďto lhal, nebo to nemyslel vážně, což je totéž jako
lež. Vojáci Armády rozbitého Československa jsou v současnosti nuceni
podílet se na agresích NATO po celém světě; prý to dělají z
vlastenectví, ale někdo zase říká, že to dělají pro vysoký žold.
mira.ben
2019-01-21 14:03
Prezident nemá pravomoc rozhodnout o vstupu, či nevstupu do NATO.
svaty_vaclav
2019-01-21 14:00
Do NATO nás dotlačila Havlova klika; Havel v listopadovém puči 89´
tvrdil a lhal, že do žádného vojenského bloku již nepůjdeme, lhal
jako když tiskne. Až když Havlovi v západní cizině umyli hlavu a
napravili, tak změnil názor a napěchoval rozbité Československo do
NATO, však se to píše i v jeho životopisu a Albrightová si to na
Havlovi dodnes pochvaluje.
mira.ben
2019-01-21 13:52
Pokud nějaká válka staví Slovany do první linie, pak my mezi ně
nepatříme. Pokud těmi Slovany myslíte Rusy, pak to možné je. My jsme
ale členem NATO, navzdory dlouholetému snažení KSČM.
hajek.jiri51
2019-01-21 13:44
V politbyru, které údajně rozhodlo o akci, byl §dajně jediný Rus a
ten jediný byl údajně proti. Díky tomu došlo k rozkradení republiky
až o 21 let později. Takže vy Míro.Ben-e, pokud Něco vyčítáte
Rusům, plníte úlohu a máte i názory, bohužel pro Vás, naivního
Kašpárka na nudli mainstreamu, či spíše těch v pozadí, kteří ho
vlastní anebo aspoň dobře platí. Je mi Vás celkem líto. Jste na
straně, která nenávistně žene svět do poslední války. A Slovany
staví do první línie.
mira.ben
2019-01-21 12:42
Internacionální pomoc? A v čem jako? Československo si copak nebylo
schopno o svém směřování rozhodovat samo? Na jednu stranu neustále
poukazujete na to, jak Američané vojensky zasahují do vnitřních věcí
svrchovaných států, když to samé ale dělá Rusko (nebo v tomto
případě Sovětský svaz), tak je to podle vás v pořádku.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.