Muži, kteří měli co do činění se zpravodajskými službami, a moderátor Milan Syruček.

Zpravodajské služby: ne Dobro proti Zlu, boj zájmů

O paradoxech zpravodajských služeb diskutovali ve středu 30. ledna účastníci diskusního fóra pořádaného Nadací Železná opona v pražském Evropském domě. Tři hodiny bez přestávky nestačily na bohatou výměnu názorů, která místy jiskřila. Diskutující se dotkli aktuální politiky i nedávné historie, jež mnohé jevy předurčila.

Panelisty byli muži, kteří v minulých letech řídili české zpravodajské služby nebo s nimi byli ze své funkce v úzkém kontaktu.

Všestranné zkušenosti z posledních 50 let našich zpravodajských služeb má, jak sám uvedl, bývalý náměstek ředitele FBIS a ministr, někdejší diplomat Jaroslav Bašta. Byl objektem jejich zájmu, pracoval v nich, předsedal lustrační komisi, vykonával poslanecký mandát a v rámci něho se zpravodajskými službami zabýval, byl ministrem, jenž je koordinoval atd. Bašta odsoudil »hybridní prolínání« práce zpravodajců a novinářů a přimlouval se za omezení vydávání veřejných výročních zpráv těchto služeb, protože ty by z povahy věci měly být tajné. Vidí tři »dědičné hříchy« zpravodajských služeb: Svazky bývalé StB (dle zákona zločinecké organizace) se staly součástí právního řádu demokratického státu, politické vedení země se nenaučilo pracovat s utajenými informacemi a dochází k řízeným i neřízeným únikům informací.

Když není argument, nastupují trollové

»Proč je ve veřejném životě tolik ‚ruských trollů‘?« zamyslel se s ironií novinář a bývalý ředitel Kanceláře Rady vlády pro zpravodajskou činnost Vadim Petrov. Podle něho je zřejmé, že náš středoevropský prostor vždy patřil někomu jako vlivové prostředí, nyní EU a NATO. Nabitému sálu v Evropském domě řekl mj., že v probíhající informační válce se bojuje o to, co si lidé myslí, a proto »se musí podporovat tvář nepřítele«.

Generál Andor Šándor, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby, se zamyslel nad mnoha stále opakovanými tvrzeními současného mainstreamu: Proč by Rusko ohrožovalo pobaltské státy, když má zájem prodávat své suroviny? Je současné Rusko bývalým Sovětským svazem? »Chceme v Kremlu opilého Jelcina, nebo předvídatelného Putina, který říká to, co udělá?« Jestli Rusko získalo záruky na nerozpínání NATO, tak se Šándor nediví, že mu rozpínavost vadí. Hybridní války, trolly »a všechny ty pitomosti« se Šándorovi hnusí, neboť se užívají, když docházejí argumenty.

Jan Schneider, jenž také šéfoval Kanceláři Rady vlády pro zpravodajskou službu, své sdělení shrnul do myšlenek, že »největší aktér hybridní války je ten, kdo osočuje druhé z hybridní války«, základem hybridního válčení je manipulace strachem a zpravodajské služby by neměly vystupovat jako mediálně zajímavý subjekt (mj. doporučil omezit referování o terorismu, což teroristy jen povzbuzuje).

Fejk jeden za druhým

Bývalý první náměstek ministra obrany a někdejší velvyslanec v Indii a Japonsku Jaromír Novotný připomněl historické souvislosti. Poukázal na to, že vyostřování napětí ve světě a Evropě začalo tehdy, když NATO začalo bombardovat Jugoslávii (březen 1999). S tím, že UCK byla prohlášena za osvobozeneckou armádu, se mnozí nesmířili. Jako »první fejk« označil masakr v Račaku (leden 1999), který provedla UCK, nikoli jugoslávská armáda, všeobecně obviňovaná. Událost však USA posloužila k rozhodnutí zaútočit na Jugoslávii vojensky. Další problémy založilo uznání Kosova západními státy, je přesvědčen Novotný.

»Fejkem, o který můžete opřít kolo«, je podle Schneidera Gruzie coby oběť ruského vojenského útoku. Jak tento analytik zdůraznil, v roce 2009 expertní skupina Evropské komise vydala zprávu, že konflikt vyvolala právě Gruzie na pokyn prezidenta Saakašviliho.

Bašta navázal, že po druhém zvolení Baracka Obamy prezidentem se Spojené státy vydaly do studené války a hybridní hrozby vstoupily »do světla ramp«. Vyhošťování diplomatů se od té doby neděje diskrétně, nýbrž veřejně. Zpravodajské služby se zapojily i do voleb prezidenta USA. Situaci s neustálým obviňováním, kdo ovlivnil vítězství Donalda Trumpa, přirovnal k období mccarthismu v 50. letech. Bašta i Schneider shodně odmítli snahy BIS suplovat školní inspekci, vyvolávání obchodní války (kauza Huawei) či veřejné odsuzování bez jasně vyložených důkazů. Typickým »obrovským fejkem« je podle Schneidera zahájení útoku na Irák v roce 2003, kdy se jako zdůvodnění použilo lživé tvrzení o zbraních hromadného ničení vlastněných Irákem.

Proč jsme bonzli agenty?

V diskusi vystoupil například Jiří Pavlíček, který se podivil, že si málokdo »nabonzoval« své agenty, tak jak to provedl polistopadový režim u nás. Ti, na které se tak ukázalo, v zahraničí trpěli a byli vězněni, zdůraznil diskutující, což pro zemi, která se honosí obranou lidských práv, je zarážející. Autor první strategie ČR v oblasti kybernetické bezpečnosti Aleš Špidla je přesvědčen, že »jsme stvořili svět, nad kterým ztrácíme kontrolu«. Informací je přemíra a my je dle něho neumíme zpracovat. Absurdnost doby ilustroval tak, že na sociální síti může kdokoli uveřejnit »hovadinu«, jež se poté, co si získá »150 lajků«, stává pravdou…

V 90. letech jsme nefungovali špatně, nehledali jsme nepřítele. Nyní nejsou »spřátelené zpravodajské služby«, povzdechl si generál Šándor, nýbrž »zpravodajské služby spřátelených zemí«. Současný svět není dle něho bojem Dobra se Zlem, ale bojem zájmů. Známý odborník na zpravodajské služby prý pochopil, že »zdaleka nám nevládnou nejlepší synové a dcery a média nejsou pojistkou demokracie«. Odsoudil bagatelizaci tajných služeb, čehož se měla dopustit hlava státu.

Pro velký zájem organizátoři přislíbili ve veřejné diskusi o »paradoxech zpravodajských služeb« pokračovat na některé z příštích akcí.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 35 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.