Adéla Barabášová: Jsem lvice tělem i duší!

Blonďatá Adéla Barabášová je semifinalistkou České Miss, dále například Miss Sympatie ze soutěže Miss Pláž 2018 či druhá Vicemiss Charme ze stejného roku. Není však jen modelkou, na které by měl člověk obdivovat šaty, plavky či obličej. Tahle vysokoškolská studentka zároveň vyniká přirozenou inteligencí a chytrostí. A nenudí jako mnohé jiné dívky z branže! Ostatně, posuďte sami z našeho druhého únorového rozhovoru…

Kdybyste měla pro naše čtenáře udělat představovačku sebe sama - jak to chodívá koneckonců i na soutěžích krásy - co byste uvedla?

Krásný dobrý den (smích). Jmenuji se Adéla Barabášová, je mi dvacet let a pocházím ze Znojma. Studuji v Brně Masarykovu univerzitu, konkrétně obor Finance a právo na Ekonomicko-správní fakultě. Jsem hodně aktivní člověk, neustále vyhledávám nějakou zábavu a akce, takže jsem pořád někde a upřímně, bez diáře bych si to snad ani všechno nedokázala zapamatovat. Ale takové dny jsou pro mě perfektní, můj ideální den by ale musel mít aspoň 50 hodin, abych v něm dokázala zvládnout všechno, co bych chtěla. Ráda zkouším nové věci a poznávám nové lidi. Jsem cílevědomá, a pokud to aspoň trošku jde, snažím se věci dotáhnout do konce. Nemám ráda nespravedlnost a lži, jsem upřímná a říkám pravdu do očí. Stojím si za svými názory a nebojím se za ně bojovat, jsem zkrátka lvice nejen znamením, ale i tělem a duší.

Jaké máte zkušenosti ze soutěží Miss a z modelingu jako takového? Čeho si z těchto sfér nejvíce vážíte?
Prošla jsem několika soutěžemi Miss, ze kterých mám jak dobré, tak špatné zkušenosti, ale důležité je obojí, ze všeho se člověk učí a bez nějakých překážek by to nebylo ono. Ze soutěží jsem se ale naučila, že výhra není vůbec to nejdůležitější, nejcennější jsou noví přátelé a kontakty, které tam člověk získá. Celkově jsem si ale modeling naprosto zamilovala, momentálně je to super koníček, ale jednou bych se tím ráda živila. V této branži si nejvíce vážím kreativních lidí, kteří hýří nápady, a zároveň úspěšných organizátorů akcí, na nich totiž leží velká zodpovědnost.

Co považujete za své kladné vlastnosti, a co naopak za ty záporné?
Špatné vlastnosti? Jsem vždycky všude poslední. Moje okolí už se pomalu naučilo, že když se se mnou na něco domlouvají, stačí jim přijít deset minut po plánovaném srazu - a stejně dorazí dřív než já. Nebo takové autobusy, to je konec, ty nestíhám nikdy na čas a vždycky musím dobíhat, táta mi dokonce začal říkat »nejrychlejší sprinter na podpatcích« (smích). A taky jsem celkem spáč, je dost těžké mě ráno probudit…
No a mezi své dobré vlastnosti bych zařadila upřímnost a cílevědomost, někdy možná až moc velkou, nerada se vzdávám bez dosažených výsledků. Jsem taky ale pořád vysmátá a umím si ze sebe udělat srandu.

Kterých předností si na oplátku nejvíce vážíte na druhých lidech, a co je pro vás naopak absolutně odpuzující?
Na druhých lidech si nejvíce vážím upřímnosti, charismatu a dobrého charakteru. Nesnáším podrazáctví, nespravedlnost, a když mi někdo lže nebo se neustále vymlouvá - takového člověka bych nesnesla.

Potěší vás, když se za vámi na ulici ohlédne muž, nebo je to pro vás naopak pohoršující?
Samozřejmě, myslím si, že to musí potěšit každou ženu, zvlášť pokud je pán sympaťák (úsměv).

Jak se vůbec staráte o svůj zevnějšek? Předpokládám, že ve vašem věku jde vše samo - nebo se také musíte, ať už v jakémkoli směru, hlídat?
Myslím si, že v mém případě hrají velkou roli geny po rodičích, a také to, že jsem chodila na základní školu se zaměřením na volejbal, takže jsem měla neustálý pohyb a zátěž, díky čemuž mi zůstal i teď velmi blízký vztah ke sportu. Ráda chodím cvičit, zahrát si volejbal nebo cokoliv jiného a je pravda, že dost času trávím na tanečních trénincích, ale co se jídla týče, vůbec nijak se neomezuji. Snažím se do jídla zapojit hodně masa, zeleniny a ovoce, ale nedám dopustit na čokoládu, pizzu nebo hranolky.

Měla jste někdy nějaký vzor? A pokud ano, kdo to byl a proč?
Lidí, kteří mě inspirují, je hodně, ale nikdy jsem neměla jeden velký vzor, který bych se snažila napodobit, a nikdy jsem nechtěla být stejná jako někdo jiný. Často si ale všímám různých maličkostí, kterých si u jiných lidí vážím a líbí se mi - ty se pak snažím zakomponovat i do svého chování.

Je zima - také patříte mezi ty, kdo tohle roční období nemají v lásce? A také se těšíte na jaro?
Ideálním místem pro život by pro mě bylo prosluněné městečko, kde je léto celý rok a člověk se může chodit koupat, podnikat výlety a nemusí se balit do svetrů a bundy vždycky, když chce vyjít z domu. Zároveň jsou pro mě ale kouzelné hory v zimě, ráda lyžuji a na hory jezdíme většinou i třikrát za sezónu. Nicméně zima by mi stačila jen ten týden na horách, potom bych se nejraději vrátila zpátky do tepla.

Co považujete za svůj největší koníček? Při čem nejvíce zrelaxujete?
Posledních pět let je mým velkým koníčkem tanec, konkrétně latinskoamerické a standardní tance, kterým se věnuji ve Znojmě pod taneční skupinou Single. Nejvíc si užívám plesovou sezonu, kdy máme téměř každý víkend vystoupení na plesech v okolí. Před tancem to byl volejbal a hra na klavír, k čemuž se pořád ráda vracím. Nejlepší relax je pro mě ale čtení knížky nebo koukání na filmy, po namáhavém dni je potřeba si odpočinout něčím nenáročným.
Jste půvabná blondýna. Prosím, neurazte se, jen by mě zajímalo, jak se vám pozdávají ty tak populární vtipy o blondýnách?
K těm mám super vztah, pro mě jako pravou blondýnku je to vlastně výhoda. Ostatní od vás nemají přehnaná očekávání, takže nikdy nemůžete zklamat, vždycky jen příjemně překvapit. Vždycky, když něco pokazím, tak můžu říct něco jako »to víte, blondýnka«, naopak když se mi něco povede, můžu být ta výjimka, co potvrzuje pravidlo.

Pokud byste měla stroj času a mohla cokoli ze svého dosavadního života změnit, co byste zvolila a do jaké doby byste se přesunula?
Důležité věci bych nechala tak, jak jsou, jsem s nimi spokojená a neměnila bych.

Kdybyste chytila zlatou rybku a mohla mít tři přání, co byste uvedla?
Můžu vás ujistit, že s mým rybářským uměním bych rybu, natož zlatou, určitě nechytila (smích).

Dobrá. Tak vám tedy dám ještě jednu tradičně se opakující otázku v našich rozhovorech – a rovněž velmi oblíbenou… Které tři věci byste si s sebou vzala na pustý ostrov?

Asi velký nůž, pistoli nebo podobnou zbraň a ideálně příručku o místních rostlinách, zvířatech a podobně.

(pk)

FOTO – archiv Adély BARABÁŠOVÉ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 4 hlasy.

(pk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.