Ilustrační FOTO - Haló noviny

Farnost neuspěla ve sporu o pozemky v držení obcí

Stížnost Římskokatolické farnosti - prelatury Český Krumlov, která vedla spor o lesní pozemky v držení obcí, zamítl Ústavní soud. Podle nálezu se na pozemky nevztahovalo tzv. legitimní očekávání církve, které by plynulo ze starších soudních rozhodnutí nebo zákonné úpravy.

Ústavní soud rovněž připomněl, že za historický majetek, který nebylo možné vrátit, stát církvím vyplatil peněžní náhradu.

Stížnost farnosti směřovala konkrétně proti usnesení Nejvyššího soudu a předešlým rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českém Krumlově. Farnost se neúspěšně domáhala určení, že konkrétní pozemky v katastrálním území Besednice nadále vlastní stát, což by otevřelo možnost žádat jejich vydání. Justice dospěla k závěru, že pozemky přešly po roce 1948 do držení městysu Besednice a města Trhové Sviny. Farnost neúspěšně argumentovala například skutečností, že církev předtím majetek vlastnila více než 400 let. V ústavní stížnosti farnost znovu zdůrazňovala tzv. legitimní očekávání, že jí bude historický majetek vydán. Ohledně finanční náhrady uvedla, že její vyplacení sleduje primárně jiné než restituční cíle a že zákon nezakládá souvislost mezi vydáním majetku a finanční náhradou.

Místopředseda ÚV KSČM, místopředseda ústavně právního výboru Sněmovny Stanislav Grospič rozhodnutí Ústavního soudu vítá. Myslí si, že by mohlo mít z hlediska soudní judikatury velký význam a ukázalo by vlastně, že spory, kterých bylo v minulosti kolem dvou tisíc, a po přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi následovaly další, nemají své opodstatnění. »Tím by skutečně neměly být zatíženy třetí osoby mimo stát a vyjmenované subjekty,« zdůraznil Grospič. Poukázal v obecné rovině rovněž na to, že pozemkový majetek je skutečně sporný, protože církve ho často dostávaly pouze do držby, na řadu tohoto majetku měly uzavřené dlouhodobé smlouvy o užívání. »Církve o to nemohly prokazatelně vést žádný spor, protože to bylo tímto aktem limitované,« dodal Grospič. Věří, že i v případě jiných sporů budou rozhodnutí obdobná.

Místopředseda ÚV KSČM, místopředseda ústavně právního výboru Sněmovny Stanislav Grospič.

Podle ústavních soudců zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi dřívější legitimní očekávání na vydání historického majetku »transformoval« a dal restitucím konkrétní parametry. »Lze se proto dovolávat těchto majetkových práv jen tak, jak je vymezil zákonodárce, jehož postup byl shledán ústavně konformním,« uvedl ÚS mj. k nálezu. Jinými slovy, nelze v rámci církevních restitucí legitimně očekávat vydání veškerého historického majetku.

Předloha KSČM nemění legitimní očekávání církví

Paušální finanční vypořádání je podle Ústavního soudu součástí zmírnění majetkových křivd, a to právě tam, kde zákonodárce možnost vydání majetku z různých důvodů nepřipustil. Soud připomněl, že církve s podmínkami vypořádání souhlasily. »Z ústavně právního hlediska pak nelze v tomto ohledu považovat za podstatné, zda zákonem stanovená výše zcela odpovídá hodnotě odňatého majetku, který nelze vydat, neboť žádnou ústavní povinnost státu odčinit všechny majetkové křivdy vzniklé v minulosti vyvodit nelze,« uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Ústavní soud se v nálezu nepřímo vyjadřuje k možnosti budoucích změn v podmínkách finančního vypořádání. Naznačuje existenci legitimního očekávání, že dohodnuté podmínky budou dodrženy. »V tomto případě je založeno do budoucna též ono legitimní očekávání spočívající v důvěře v právo, které by dlužník-stát mohl v budoucnu měnit,« stojí výslovně v nálezu. Poslanecká sněmovna nedávno rozhodla o zdanění peněžitých náhrad církvím, kterým je stát vyplácí za nevydaný majetek. Návrh poslanců KSČM bude nyní projednávat Senát, ve kterém zřejmě neprojde. Pokud ho Sněmovna v této věci přehlasuje a prezident Miloš Zeman předlohu podepíše, jak již avizoval, její odpůrci z řad zákonodárců už avizovali podání stížnosti k Ústavnímu soudu.

»Pokud dojde k tomu, že nakonec bude novela zákona o zdanění finančních náhrad církvím přijata z hlediska danění, pevně věřím tomu, že se bude zohledňovat moment, že se nejedná o zrušení zákona, nejedná se o žádný zásah do smluv. A smlouvy musí vždy odpovídat aktuálně právním vztahům,« zdůraznil pro Haló noviny Grospič, který je jedním z komunistických předkladatelů návrhu zákona o zdanění církevních náhrad. Podle něj předloha KSČM nemění žádné legitimní očekávání církví. V podstatě jen říká, že se jedná o finanční náhradu, a ta by měla být daněna. V tomto kontextu by Grospič podle svých slov neviděl až takový problém ve vyjádření Ústavního soudu.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 23 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2019-02-20 11:11
V návrhu změny školského zákona se mimo jiné píše: >e)
pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu
vycházející z antického a židovsko-křesťanského duchovního
odkazu< Pedagogové ví, že děti se nejvíce učí na praktických
příkladech. Dle tohoto článku se ze strany církve dává najevo, že
onim židovsko-křesťanským duchovním odkazem je světský mamon.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.