Ilustrační FOTO - Haló noviny

Senátní výbory odmítají danit církvím finanční náhrady

Senát zřejmě předlohu KSČM, která počítá se zdaněním peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v tzv. restitucích, zamítne. Doporučil mu to garanční ústavně právní výbor. Stejný postoj zaujal už dřív hospodářský výbor. Horní komora o předloze rozhodne příští středu.

Zdanění náhrad je jednou z podmínek KSČM pro toleranci Babišovy menšinové vlády.

Místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Grospič (KSČM), který předlohu v partnerském senátním výboru obhajoval, zamítnutí normy očekával. »Rozhodnutí výboru mne zcela určitě nepřekvapilo, senátoři už předem dávali najevo, že tento zákon nepodpoří, a asi mne nepřekvapí ani rozhodnutí Senátu příští týden,« řekl našemu listu. Předseda horní komory Jaroslav Kubera (ODS) se totiž už nechal slyšet, že návrh KSČM neprojde. »Dovolil si tedy předvídat názor celého Senátu, ale pravděpodobně ho dobře zná,« dodal Grospič.

Místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Grospič.

Pokud Senát novelu vetuje, vrátí se k opětovnému posouzení do Sněmovny. Grospič věří, že dolní komora tu horní přehlasuje. »Rád bych vyjádřil přesvědčení, že Sněmovna v tom složení, v jakém podpořila tento zákon, když jej schvalovala, na něm setrvá, zatím jsem nezaznamenal, že by politické strany měly k tomu odlišná stanoviska,« uvedl. Připomeňme, že ve Sněmovně pro předlohu zvedlo ruku 106 ze 172 přítomných poslanců. Kromě KSČM ji podpořili zástupci ANO, SPD a ČSSD.

Prezident Miloš Zeman normu pravděpodobně podepíše. Už loni v září řekl, že podporuje návrh KSČM na zdanění peněžitých náhrad církvím, i když původně byl jeho postoj neutrální. Vadí mu totiž, že se církve domáhají majetku žalobami na obce i kraje.

Předloha pak zřejmě skončí u Ústavního soudu. Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislých již v tiskové zprávě oznámil, že už podniká právní kroky a na podnětu soudu pracuje. Podal by jej ihned potom, co by novela platila. »Pokud to dojde takto daleko, tak samozřejmě ÚS dospěje k určitému nálezu, a v tomto nechci předjímat,« reagoval Grospič.

Náhrady jsou nadhodnocené

Pro zamítnutí normy v senátním ústavně právním výboru hlasovali všichni přítomní členové výboru z koalice i opozice. Poukazovali především na rozpor novely s právním pořádkem, případně na její protiústavnost. Zpravodaj Tomáš Goláň (SEN 21) poukazoval mimo jiné na porušení principu legitimního očekávání. Zdanění náhrad je podle něj politickou záležitostí.

Předseda výboru Miroslav Antl (za ČSSD) uvedl, že není přípustné jednostranně měnit uzavřené dohody. »Zákon je ne-li protiústavní, tak v rozporu s právním pořádkem ČR,« uvedl. Podle dalšího člena výboru za ČSSD Radka Sušila novela nabourává právní řád ČR. Michael Canov (SLK) označil novelu za protiústavní. »Jsem smutný z toho, že sem z Poslanecké sněmovny taková novela doputovala,« uvedl. Je podle něj ostudou Sněmovny, že předlohu KSČM schválila. Senátorka KDU-ČSL Šárka Jelínková podotkla, že už není co danit, když církve částky přiznaly už v daňových přiznáních za rok 2013. »Tento návrh zákona tak kulhá na obě nohy,« uvedla.

Podle Grospiče se argumenty, které ve výboru zaznívaly, točí stále dokola a neopírají se o žádnou věcnou rétoriku. Senátorům řekl, že výše náhrad je nadhodnocená a vznikla nerovnost s ostatními restituenty. »Bylo to nestandardní ocenění, které bylo neobvyklé vůči ostatním restituentům v té době. Myslíme, že je třeba provést alespoň toto narovnání,« řekl.

Odpůrci normy tvrdí, že návrh zákona je politický, podle Grospiče jsou ale politické jejich argumenty. Politický byl podle něj také zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, který byl navzdory levici schválen v roce 2012 za vlády Petra Nečase (ODS).

Náhrady za majetek, který církve nevlastnily

»Daří se nám prokázat, že ta suma 59 miliard reálně neodpovídala žádnému majetku a až na základě tohoto zákona jakoby se posbíral nějaký majetek, o který teď církve nakonec stejně vedou soudní spory s obcemi, kraji a jinými právnickými osobami,« prohlásil Grospič. Jako příklad uvedl úterní rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl stížnost Římskokatolické farnosti - prelatury Český Krumlov, která vedla spor o lesní pozemky v držení obcí.

»Myslím si, že se nám jednoznačně daří prokázat, že skutečně došlo až ke čtyřnásobnému nadhodnocení zemědělské a lesní půdy oproti jiným restituentům v té době, a také se nám daří prokázat, že zcela jednoznačně byla prolomena bariéra roku 1948, a dokonce se jde i za rok 1919, kdy byla první pozemková reforma. Vrací se a vyplácí se tímto zákonem náhrady církvím za majetek, který prokazatelně nevlastnily, pouze spravovaly,« dodal Grospič.

Stát by zdaněním mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 25 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.