Info pro čtenáře

Vážení čtenáři. Přecházíme na nový web, který je na adrese https://www.ihano.cz.

Tato adresa bude stále funkční, ale už ne aktuální. Bude fungovat jen jako archiv.

Přejděte na https://www.ihano.cz.

Reklama
--> 
Rozhovor s Marií Nassifovou-Debsovou, zástupkyní generálního tajemníka Komunistické strany Libanonu, zodpovědnou za mezinárodní vztahy

V Sýrii jde o internacionalizaci konfliktu

Blízký východ je nyní pod napětím. V současné chvíli události v Sýrii překrývají vztahy mezi Izraelem a Palestinci. Jak se díváte na situaci v sousední zemi, s Libanonem tak spjatou?

Střední východ prožívá již po dobu více než dvou desetiletí útoky ze strany imperialismu, zejména amerického. Cíl: vytvoření nového stavu věcí, nazývaného obecně »Nový Střední východ«, který vyjádří nadvládu USA nad celým světem.

Tento projekt je už dost starý, protože jeho první podoba byla vytvořena již Velkou Británií v návaznosti na první světovou válku (dohoda ze Sykes-Picot). Ale na významu získal teprve v návaznosti na vypuknutí krize kapitalismu, z akcelerace náboženských a etnických válek, jejichž cílem je reorganizovat produkci, obchodní cesty a trh se zdroji energií (zejména ropy a plynu). To je tedy smysl obrovské lži, která byla základem pro válku v Iráku, o tom, že Saddám Hussajn vlastní zbraně hromadného ničení nebo zbraně nukleární atd.

* * *

Ve světle tohoto projektu říkáme, že to, co se odehrává v současnosti v arabském světě kolem Libanonu, může vyústit v pokus imperialismu o znovunabytí těch bašt, které naposledy ztratil díky lidovým povstáním v Tunisku a Egyptě a které inspirovaly ostatní národy.

To je ten důvod, proč se imperialismus nerozpakoval vykoupat Libyi v krvi, nebo vyvolat rozdělení a potom i válku v Súdánu. Co se Sýrie týká, imperialismus využil neústupnosti a zatvrzelosti režimu vůči demokratickým a sociálním požadavkům, aby vnesl do země občanskou válku, čímž ohrozil i Libanon, v němž se promítá konfesní napětí.

Celá tato situace napětí a válek, navíc škody utrpěné v arabských zemích, je ku prospěchu Izraele, který má volné ruce k tomu, aby pokračoval ve svých projektech a plánech namířených proti palestinskému lidu ve formě masakrů, blokád měst, kolonizace okupovaných území...

Kde je podle vás v syrském konfliktu pravda?

Syrský konflikt byl zahájen v březnu 2011 pomocí jednoduchých požadavků ze strany intelektuálů a známých aktivistů. To, co chtěli, bylo zrušení stavu obležení (výjimečný stav - pozn. red.), trvajícího již více než 40 let, demokratické svobody, osvobození politických vězňů, změnu ústavy.

Na tyto legitimní požadavky odpověděla státní moc represemi pod záminkou toho, že jde o imperialistický komplot. Režim nijak nezkusil vyjednávat, zejména ne s demokratickou opozicí, jejíž slogany jsou »ano demokracii, ne vnější ingerenci (zasahování - pozn. red.), ne konfesní válce«.

* * *

Na tento vnitřní konflikt navázaly další mezinárodní konflikty. Ve skutečnosti situace krize kapitalismu a problémy imperialismu v Afghánistánu a Iráku usnadnily cestu pro zformování nového uskupení ve složení USA a země BRICS, které vyhlásily konec světového uspořádání vzniklého rozpadem Sovětského svazu a dirigovaného jednostranně z Washingtonu. Všichni se dožadují svého podílu na tomto novém světě, který se zrodí.

Co se týká situace v Sýrii, říkáme, že spíše než o občanskou válku jde o internacionalizaci konfliktu. USA a Rusko (podporované Čínou) umísťují své zbraně v regionu. Zejména tak činí USA. Na pozadí všeho je snaha o ovládnutí plynovodů a ropovodů napříč Evropou (plynovod Nabucco), ale zároveň i snaha o využití nově objevených zdrojů surovin, nejnověji naleziště plynu v trojúhelníku zlata ve Středozemí, spojujícího Libanon a Kypr z jedné strany a Gazu ze strany druhé, jehož hlavní část se nachází ve vnějších vodách Libanonu.

Je skutečně pravdou, že zbraně pro povstalce do Sýrie míří z Libanonu? Jak se tam ale dostávají, když Libanon by měl být neutrální?

Libanon, rozdělený dle náboženského a konfesního plánu, je velmi ovlivněn syrskou krizí. Je třeba dodat, že vždycky existuje interference (zasahování, vměšování - pozn. red.) mezi situací v Sýrii a Libanonu. Také jedna část politických sil (»Hnutí budoucnosti« exprezidenta Rady Saada Haririho a jeho spojenců), která má blízko k Saúdské Arábii a USA, podporuje syrskou opozici zvenku, proti jiné části (Hizballáh a jeho spojenci), která podporuje režim.

Toto politické rozdělení vytvořilo a vytváří neustále konflikty a napětí v zemi. Můžeme zmínit Akkar, region pod vlivem Haririho, sporadicky bombardovaný syrskou armádou, kde libanonská armáda nechala několik konvojů zbraní. Z druhé strany existují fámy o podpoře režimu Hizballáhem.

Jaký postoj k celé situaci zaujímá libanonská vláda?

Co se vlády týká, to, co my jí vyčítáme, není směšování se syrskou krizí, ale to, že nedala včas pokyn libanonské armádě, aby kontrolovala hranice. Její politika neutrality znamená ve skutečnosti neutralitu mezi libanonskými opozičními skupinami, což představuje velmi špatnou volbu pro Libanon.

Ještě doplním, že tato vláda nepřijala žádná opatření, aby zabránila konfliktům v Tripolisu, nevyvinula žádnou činnost, aby zablokovala cestu na jih, do Sidy, skupinami náležejícími k »Hnutí budoucnosti«. Neudělala nic, aby stanovila pravidla emigrace syrských občanů, kteří opustili svou zemi zmítanou ozbrojeným konfliktem, což uvedlo řadu chudých rodin do zkázy a umožnilo to členům syrských milicí, ale zároveň i lidem věrným režimu, aby se infiltrovali do Libanonu.

Jediným politickým opatřením byla výzva prezidenta republiky tradičním politickým silám, tedy politickým stranám a skupinám reprezentujícím různé náboženské konfese, aby se zúčastnily dialogu o obranné strategii Libanonu ve vztahu k možným izraelským agresím a zbraním libanonského odporu a roli Hizballáhu.

A Hizballáh?

Hizballáh je spojencem Sýrie tak, jak řekl a několikrát zopakoval generální tajemník této strany, který hovořil jasně o pomoci poskytnuté Sýrií během izraelské agrese proti Libanonu v roce 2006 a bezvýhradné podpoře režimu Bašára Asada. Hizballáh tedy vzhledem ke své strategii a aktuálním spojencům náleží k táboru vytvořenému Sýrií a Íránem, a tento tábor se dnes nalézá v opozici k táboru USA-Izrael. Pomáhá Hizballáh syrské armádě? Nic to konkrétně nedosvědčuje. Nemůžeme tento fakt potvrdit, ani vyloučit.

Co Izrael?

Od nezdaru své politky v Libanonu a stažení z Libanonu v roce 2000 díky ranám »Libanonské národní fronty odporu«, kterou vytvořili komunisté v roce 1982, a »Islámského odporu« Hizballáhu, Izrael nemyslí na nic jiného než na odvetu. To je důvod, proč vynakládá stovky milionů eur na vytvoření sítí špiónů, odposlouchávání telefonů nebo vyvíjení teroristických akcí.

V současnosti jsou všechna prohlášení izraelské vlády ve smyslu strašení válkou pod záminkou, že syrský režim by mohl namířit chemické zbraně na Libanon, nebo proto, že Hizballáh napojený na Írán a Sýrii by se mohl snažit odvrátit pozornost od občanské války v Sýrii tím, že by otevřel frontu v jižním Libanonu.

Co chci říci, je, že Izrael pozorně sleduje situaci v Sýrii a čeká na příznivou chvíli, aby »investoval« do jižního regionu, který je pro něj velmi důležitý z důvodu strategického, který se týká výšin nad planinou Houlé, i z důvodu ekonomického, protože tento region je na jedné straně velice bohatý na vodu a dále jeho pobřeží skrývá naleziště středozemního plynu, které Tel Aviv začal využívat bez přihlédnutí k teritoriálním libanonským vodám a poté, co rovněž zasáhl do libanonské části Středozemí.

Nezapomeňme rovněž, že více než 350 tisíc Palestinců žije v Libanonu a že Izrael se vždy snažil o to, aby tam zůstali, protože mu to umožňuje pokračovat v kolonizaci palestinských území. Izrael trvale odmítá aplikovat rezoluci OSN č. 194 týkající se práva na návrat palestinského lidu a vytvoření samostatného palestinského státu s Al Quds (v arabštině Jeruzalém - pozn. red.) jako hlavním městem.

Zastavme se u vnitřní situace právě ve vaší zemi. Jak ji hodnotíte?

Libanon se nachází v srdci událostí arabského světa a Středního východu. A to díky svému ozbrojenému odporu, sousedství se Sýrií a okupovanou Palestinou a z důvodu nalezišť plynu a ropy.

A navíc jeho politický systém založený na přehnaném konfesionalismu (politická moc je rozdělená mezi náboženské konfese) způsobuje, že naše země je velice zranitelná a citlivá na náboženské neshody, které jsme začali pociťovat v regionu a které můžeme shrnout následovně: rozdělení mezi blok muslimských sunnitů vedených Saúdskou Arábií, sekta wahhábitů a blok šíitů vedený Íránem.

* * *

Doplňme, že krize kapitalismu ještě vyostřila situaci a prohloubila rozdíly, které existovaly mezi bohatými (zejména bankami), kteří tvoří pouze 4 % populace, a zbytkem obyvatel, z nichž 38 % žije pod hranicí chudoby (s platem 200 eur měsíčně a většina bez zdravotního pojištění), zatímco 8 % žije s jedním eurem a 40 centy na den.

Mezitím si buržoazie rozdělila koláč. To je důvod, proč stávková hnutí a protesty představují denní chléb Libanonců, zejména proto, že se násobí výpovědi ze zaměstnání, a to hlavně u mladých lidí a žen, a ani současná situace v zemích Arabského zálivu nemůže pomoci vyřešit část libanonské nezaměstnanosti, jež neustále narůstá.

Není obava, že právě této výbušné situace využijí Spojené státy a, jako už v minulosti, pošlou sem svá vojska, aby se tak přímo uchytila v této části světa, když ochráncem Sýrie je Rusko?

Zajímá-li vás odpověď na tuto a mnoho dalších otázek, můžete si je přečíst na první straně přílohy Naše pravda (třetí novinové) buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Dále na této stránce ještě naleznete sloupek NA AKTUÁLNÍ TÉMA, v němž poslankyně Ivana Levá řeší tuto otázku: »Závidíme mladým?«

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 36 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama