Zprava Petr Pelz, Jan Schneider, Vadim Petrov, Jaromír Novotný, Jaroslav Bašta a organizátor akce Milan Syruček během diskuse v Evropském domě. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Architektura zpravodajských služeb by měla být štíhlá a »gotická«

Téma paradoxů zpravodajských služeb současnosti je natolik nosné a zajímavé pro posluchače, zvláště pak za účasti české zpravodajské elity 90. let, že Nadace Železná opona připravila po úspěšném prvním diskusním fóru v pražském Evropském domě další debatu: Paradoxy zpravodajských služeb II, s podtitulem Budoucnost a charakter zpravodajských služeb. Konala se 28. února.

Touha vyzvědět úmysly protivníků je dávná jako lidstvo samo, uvedl svůj příspěvek bývalý první náměstek ministra obrany a někdejší velvyslanec v Indii a Japonsku Jaromír Novotný. V Evropě padly sjednocením Německa Jaltské dohody, rozbitím Jugoslávie zbytky Versailleského systému a uznáním samostatného Kosova Helsinský protokol, pokračoval Novotný. »Od té doby žijeme bez pravidel.«

Velkým problémem se jeví enormní úniky informací, které podle účastníka v publiku Pavla Pilného nesvědčí o právním státě. Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby generál Andor Šándor, jenž jako jediný z panelistů byl zapojen do činnosti zpravodajských služeb před i po listopadu 1989, potvrdil, že si nepamatuje, že by do roku 1989 docházelo k nějakým únikům. »Přišli noví, a ti si tuto etiku nepřinesli,« konstatoval - s tím, že se vbrzku »zapojili« i politici, kteří vypouštěli informace do médií za účelem diskreditace protivníků. Tím tyto služby začaly ztrácet kredibilitu. Souhlas s tímto hodnocením vyjádřil generál Petr Pelz, bývalý ředitel Vojenského zpravodajství a někdejší velvyslanec v Afghánistánu, jenž to vidí také jako projev současné »uvolněné doby«.

Úkolem je ochrana státu

Podle Jaroslava Bašty, exministra, bývalého náměstka ředitele FBIS a někdejšího velvyslance v Rusku a na Ukrajině, by zprávy těchto služeb měly být vskutku utajené a služby samotné musí mít apolitický charakter - měly by ochraňovat stát bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci. Jako příklad toho, jak se zneužívají ve vnitropolitickém boji, uvedl provázanost tajných služeb USA s tamními politickými skupinami, kdy na současného prezidenta Donalda Trumpa byla (je?) vedena složka a do jeho diskreditace byli (jsou?) zapojeni nejen konkurenční demokraté, ale také FBI, částečně CIA.

Ostatně, i tato kauza zapadá do »rozehrávání různých her ve světě« prostřednictvím zpravodajců velmocí, před čímž varoval Novotný. Služby ovlivňují politiku, i geopolitiku, potvrdil Bašta a Vadim Petrov, který diskusi moderoval a je také jako někdejší šéf Kanceláře Rady vlády pro zpravodajskou činnost do problematiky vtažen, nadnesl otázku »rozkladné činnosti v cizích státech«.

Cílem je suverénní ČR

V další části debaty účastníci sdělovali své pohledy na architekturu zpravodajského systému. Bašta žádá »suverénní stát se všemi atributy počínaje armádou a konče zpravodajskými službami«. Podle bezpečnostního analytika a též bývalého ředitele Kanceláře Rady vlády pro zpravodajskou činnost Jana Schneidera by zpravodajská architektura měla být »štíhlá a gotická«, ideálně podle německého modelu: jedna rozvědka, jedna kontrarozvědka a malá vojenská kontrarozvědka. Zásadní je vyhmátnout optimální množství informací pro zhodnocení bezpečnosti státu. »Když víte víc, tak to může mást. Když víte málo, tak něco můžete přehlédnout,« glosoval Petrov. To, čemu dnes čelí podle Šándora tajné služby, je totiž záplava »open-source intelligence«, tedy údajů shromážděných z veřejně dostupných zdrojů. »A média již dávno nejsou pojistkou demokracie...« odtušil.

V části »Výhody a úskalí zpravodajské činnosti u nás« Šándor poznamenal, že »30 let po revoluci se nepodařilo překonat dědictví totality a politici se nenaučili s komunitou zpravodajských služeb pracovat«. Je dle něho zanedbána personálně, například schází více odborníků na interpretaci islámu apod., další potíží je »disproporce toho, co stát prosazuje navenek«, tedy zahraniční politiky. Existuje nedůvěra mezi politiky a tajnými službami (přitom tyto služby mají exekutivě pomáhat vládnout), a mezi tajnými službami a veřejností, míní Šándor. Ten také zopakoval názor vyjádřený již na minulém setkání, že »neexistují spřátelené zpravodajské služby, jen služby spřátelených států«, který doplnil o další svůj poznatek, že »jsme uvěřili, že spojenci proti sobě nepracují«.

»A my jsme snad s vámi prohráli válku?«

Během besedy Novotný a Bašta potvrdili našemu listu, že v roce 1990 došlo k průvalu, tedy vyzrazení skutečných jmen zahraničních spolupracovníků čs. tajných služeb (pracujících ve prospěch ČSSR). Stalo se tak na pokyn čs. exministra vnitra Sachera a »desítky lidí to odnesly životem«. Na vysvětlenou panelisté doplnili, že ve své zemi byli tito lidé odsouzeni za vlastizradu. Na otázku, zda se něco takového, jako u nás, stalo i jinde, oslovení experti odpověděli záporně, nevědí o podobném případu. Není ve zvyku, aby tajné služby vydávaly své agenty, které samy naverbovaly, zdůraznil Novotný.

Novotný i Bašta přidali vzpomínku, kdy Jan Ruml, první český ministr vnitra, žádal po listopadovém převratu ruskou stranu o poskytnutí jmen českých spolupracovníků ruských tajných služeb. Odpovědí mu bylo »a my jsme snad s vámi prohráli válku?«

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 25 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


znovacek
2019-03-06 11:27
Něco tak debilního jsem neslyšel (Jan Ruml žádal po listopadovém
převratu ruskou ) a to dělal ministra! Jak můžou zpravodajské služby
soutěžit např. s Dva a půl chlapa.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.