Lýkožrout smrkový. FOTO - wikimedia commons

Lesy jsou v bezprostředním ohrožení

Iniciativa Lesnická výzva je společným prohlášením profesních lesnicko-dřevařských organizací a dalších subjektů s vazbou na lesnictví, které upozorňují na obrovská rizika, jež může přinést podcenění dopadů současné kůrovcové kalamity, způsobené primárně následky extrémního sucha a nadprůměrných teplot.

Signatáři Lesnické výzvy žádají výkonnou moc a politickou reprezentaci ČR o urychlené zahájení kroků podporujících zachování lesních ekosystémů a všech jejich funkcí. Občany České republiky prosí o podporu v boji s dopady sucha a kůrovcovou kalamitou i toleranci k nutným opatřením, které mohou spočívat také v plošném omezení vstupu do lesů.

»Kombinace sucha a následné kůrovcové kalamity způsobily dosud nejvážnější přírodní katastrofu v Česku. Třetina lesů je zdevastována suchem a kůrovci a zbylé území lesů je ohroženo. Jen přímé škody na porostech mohou dosáhnout více než 500 miliard korun. Stejná situace postihuje celý středoevropský region. Vyzýváme politickou reprezentaci a veřejnost k aktivní podpoře řešení hrozícího kolapsu lesů a lesního hospodářství v České republice,« uvádí se ve výzvě.

Jen v roce 2018 kůrovec a sucho zničili minimálně 50 tisíc hektarů lesů (rozloha hlavního města Prahy nebo 100 tisíc fotbalových hřišť). Letos to může být až desetkrát větší plocha.

Ohrožena většina dřevin

»Chřadnutím vlivem sucha a vysokých teplot je ohrožena většina dřevin. V české krajině chybělo na konci roku až 40 litrů vody na jeden metr čtvereční do hloubky jednoho metru a problém ve větších hloubkách je ještě závažnější, protože doplňování deficitu spodních vod je velmi pomalé. Bez zdravých lesů nebude dostatek pitné vody, výrazně se zhorší kvalita ovzduší a vzroste riziko povodní«, varuje Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

»Problém zatím nemusí veřejnost všude vidět. Akutně jsou ale ohroženy téměř všechny lesy u nás, protože kůrovec je kalamitně přemnožen na celém území ČR bez ohledu na vlastnictví,« upozornil Petr Zahradník, specialista na ochranu lesa.

Zástupci lesnicko-dřevařského sektoru žádají o významnou podporu státu poprvé v porevoluční době. Do roku 2018 bylo lesní hospodářství ekonomicky plně soběstačné, bylo příjemcem minimálních podpor a z lesních majetků odvádělo státu desítky miliard. Pouze z podniku Lesy ČR bylo za posledních šest let odvedeno do státní pokladny zhruba 37 miliard korun. Bohužel z tohoto podniku (největšího správce lesů v ČR) byly také odčerpány všechny rezervy včetně dříve nedotknutelných rezerv na obnovu lesa. Existenční problémy vlastníků lesů, způsobené propadem příjmů o desítky procent a růstem nákladů, mohou ohrozit boj s kůrovcovou kalamitou a rovněž ohrozit obnovu porostů s následkem nevratných dopadů na ekologickou, vodohospodářskou i rekreační funkci lesů.

Trh je zahlcen dřevem

»Vlastníci lesů musejí bojovat s kalamitou, ale trh se dřívím je zahlcen a cena dříví, pokud se ho vůbec podaří prodat, nepokrývá náklady na tento boj. Pokud vlastníci lesů nezískají adekvátní finanční podporu státu, hrozí, že se kalamita bude dále živelně šířit. Ekonomické problémy vlastníků lesů mohou navíc způsobit, že nebudou schopni vysazovat nové lesy,« řekl František Kučera, předseda SVOL – organizace, která sdružuje většinu nestátních vlastníků lesů.

»Situace nyní bezprostředně postihuje především vlastníky lesů. Má však citelný dopad na celý lesnicko-dřevařský sektor. Naše Komora dlouhodobě usiluje o účinnou mezirezortní spolupráci, aktivní zapojení všech zodpovědných ministerstev považujeme nyní za klíčové«, uvedl Ivo Klimša, předseda Lesnicko-dřevařské komory ČR.

Jak podpořit lesy

Lesy a péče o ně by se měly stát jednou z nejvyšších priorit politické reprezentace, protože podcenění současné situace negativně poznamená kvalitu života nejen naší generace, ale i našich dětí.

Dle časové reálnosti a naléhavosti navrhujeme oblasti nezbytných opatření:

Vytvořit kompenzační nástroj dopadů sucha na lesy pro všechny vlastníky lesů. Výše celkové podpory musí být adekvátní ke skutečným škodám.

Stát by měl aktivně napomoci v hledání nástrojů stabilizace trhu s dřívím a efektivní ochrany lesa. Opatřeními mohou být: rajonizace lesů, doplněná o kompenzační mechanismus pro vlastníky lesů, časově omezené zastavení těžeb souvislých ploch sterilních kůrovcových souší spojené se zákazem vstupu do lesů.

Navýšit podporu v ochraně lesa v perspektivních oblastech pro pěstování smrku (mimo kalamitní epicentra).

Podpořit asanaci kůrovcového dříví u všech vlastníků lesů a provedení asanace kontrolovat.

Zjednodušit pravidla pro přenos sadebního materiálu s cílem přednostně a co nejrychleji zalesnit vzniklé kalamitní plochy a tím minimalizovat negativní ovlivnění vodního režimu.

Podpořit rychlou a úspěšnou obnovu porostů včetně využití přirozené obnovy. Cílem podpory musí být zakládání druhově pestrých a pokud to bude možné i věkově diferencovaných porostů s perspektivou vyšší odolnosti vůči klimatickým změnám a výkyvům.

Nalézt efektivní způsob hodnocení vlivu zvěře na les a z něj vycházející nástroje umožňující dosažení takových stavů zvěře, aby škody zvěří nebyly zásadním limitem pro úspěšnou obnovu.

Účinně podpořit širší využívání dříví včetně energetického využití koncovými zákazníky zejména lokálního charakteru a hledat nové trhy, zejména mimo Evropu.

Rozšířit možnosti řešení kalamity u vlastníků lesů a podnikatelů v lesním hospodářství podporou technologií na těžbu, asanaci, odvoz a skládkování kalamitního dříví.

Vytvořit motivující pracovní podmínky pro tuzemské pracovníky a firmy tak, aby se zvýšila atraktivita a efektivita práce v lesích.

Vytvořit podmínky pro operativní získávání zahraničních pracovníků a firem pro boj s kalamitou.


Těžíme dřevo vysazené našimi prarodiči

Otázky Haló novin pro Lukáše Pařízka, kandidáta KSČM do Evropského parlamentu

Vystudoval jste ochranu přírody a máte v tomto oboru desetiletou praxi. Jaký je váš názor na současné problémy lesního hospodářství?

Obecně platí, že rok 2018 byl poznamenán extrémním suchem a teplem. Nízké množství srážek v kombinaci s teplotou nad dlouhodobým průměrem zapůsobilo negativně na krajinu ČR jako celek. Rokem 2018 se potvrdil dlouhodobý trend, že střední Evropa společně s Českou republikou se přesunuje z oblasti mírného pásu do oblasti subtropického pásu. Což v praxi znamená postupné snižování srážek a navyšování průměrné teploty v průběhu roku.

S ohledem na změnu klimatu je nutné ve střednědobém horizontu (cca 10–20 let) změnit stávající charakter zalesnění v celé ČR. Pro představu v současné době je ve více než 50 % výměry lesa na území ČR smrkový porost. To je dáno ekonomickou atraktivností této dřeviny s ohledem na mýtní věk, který je 80 let. Zjednodušeně se dá říci, že dnes těžíme dřevo vysazené našimi prarodiči v době první republiky na základě tehdejších znalostí a ekonomických potřeb. Ovšem z hlediska přirozené vertikální zonace lesa je smrk v přirozeném výskytu až od asi 800 (1000) metrů nadmořské výšky. Tam logicky panují jiné klimatické podmínky v průběhu roku, než je tomu v nížinných oblastech. Výměra lesů se smrkem by tak s ohledem na geomorfologii ČR měla být o poznání nižší. Pro většinu území ČR jsou přirozené lesy listnaté s výrazným zastoupením dubu a buku. K tomuto složení by měla budoucí obměna (dosadba) směřovat.

Pomůže to porazit kůrovce?

Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je přirozený obyvatel našich lesů s výskytem smrku. Když je porost lesa různověký, je jeho aktivita omezena pouze na oslabené stromy. Většina lesů na území ČR je hospodářská, tedy stejnověká. Krátká zima (vegetační klid) s nízkými teplotami vede k tomu, že jsou stromy oslabené a nedokážou aktivně zalévat (ucpávat) smolou (mízou) podkorní chodby, které vytváří larvy kůrovce. Stromy vysazované zpravidla ve sponu (vzdálenost pouze několik metru mezi kmeny s ohledem na ekonomickou rentabilitu) jsou snadným cílem pro brouka, který se šíří. Smrková monokultura je v podstatě dřevěná plantáž určená k těžbě bez ambicí vytvářet více ekologických funkcí v krajině.

Řešením je zásadní změna chápání koncepce nové výsadby lesa. Nelze stromy vysazovat bez ohledu na vertikální zonaci druhové zastoupení přirozeného (původního) lesa. Les do budoucna nesmí být chápán pouze jako zdroj zisku za dřevní hmotu.

Je vhodné podporovat těžbu v kůrovcem zasažených lesních lokalitách. Nový hospodářský les by měl být vždy vysazován s přihlédnutím k vertikální a horizontální zonaci lesa.

Lesy přirozeně fungují jako rozsáhlý rezervoár vody a mají další celospolečensky přínosné funkce. S ohledem na tyto funkce by měl stát podporovat a prosazovat výsadbu smíšených lesů. Smíšené listnaté lesy budou lépe snášet teplotní výkyvy v průběhu celého roku.

Měla by být finanční podpora majitelům lesů nějak podmíněna?

Souhlasím se závěry lesnické výzvy. Jsem ale skeptický k tomu, že se nalezne odbytiště dřevní hmoty mimo Evropu. Přebytek dřevní hmoty by měl být řešen přednostně na území ČR, popřípadě v prostoru Evropy. Finanční podpora státu by měla být spojena nejen s vlastním zalesněním, ale se závazkem hospodařícího subjektu v příslušném lese, že zajistí plnohodnotnou podporu růstu nového lesa. Konkrétně se jedná o druhové složení, garanci zálivky, boj se škůdci (hmyz, hlodavci atd.) a průběžné odplevelování v prvních 5-10 letech od výsadby.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 4 hlasy.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.