FOTO - Haló noviny

Pro KSČM zůstává prioritou zákon o referendu

Zavedení klouzavého mandátu není podle představitelů KSČM téma, které by v současné době patřilo mezi nejpalčivější problémy Parlamentu ČR. Z ústavních změn je pro komunisty nadále prioritou zákon o referendu.

Klouzavý mandát spočívá v tom, že pokud se poslanec stane i ministrem, přenechá na dobu výkonu vládní funkce místo v zákonodárném sboru náhradníkovi. Po případném odchodu z vlády by se ministr mohl vrátit zpět do poslanecké lavice, kterou by »poslanecký náhradník« musel povinně uvolnit.

»K návrhu jsme velmi skeptičtí, podle nás by to vedlo spíš k odtržení ministrů od spolupráce se Sněmovnou,« řekl novinářům po jednání stálé komise Sněmovny pro Ústavu předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Je podle něj zřejmé, že Sněmovna by v takovém případě musela sahat k tomu, aby usnesením v podstatě donutila členy vlády do Sněmovny vůbec chodit. »A to nemluvím už o tom, jak by to vypadalo s mandátem dočasného poslance,« dodal Filip. Nicméně na jednání komise zástupci KSČM přislíbili, že i o této otázce budou dále diskutovat. Filip zdůraznil, že pro KSČM zůstává prioritou, pokud jde o ústavní změny, zákon o referendu, který by umožňoval občanům v referendu přímo rozhodovat, jak to koneckonců předpokládá Ústava ČR.

»Z našeho pohledu klouzavý mandát není aktuální téma, které je v současné době tím nejpalčivějším problémem pro činnost Parlamentu,« doplnil místopředseda ÚV KSČM a místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Grospič. Podle něj je potřeba řešit spíš přestup jednotlivých poslanců z klubů, takzvané přeběhlictví. KSČM takový návrh předložila již několikrát, Sněmovna se s tím však neztotožnila. Situace, kdy poslanec opustí poslanecký klub strany či hnutí, za které kandidoval ve volbách a byl za něj zvolen, či dokonce přejde k jinému politickému subjektu, je podle Grospiče v rozporu s volebním zákonem, který říká, že poslanci jsou zvoleni za politické strany, politická hnutí či jejich koalice. »My proto chceme řešit přeběhlictví, kterým byl historicky poznamenán téměř každý politický subjekt v Poslanecké sněmovně,« uvedl Grospič. I nedávný odchod tří poslanců SPD z klubu podle něj ukazuje, že to je téma stále aktuální a živé, že se s tím potýkají politické strany i v současném volebním období. »To si myslím, že je potřeba řešit spíš než klouzavý mandát, který nepřinese žádné úspory, naopak ještě spíš prodraží instituci zastupitelské demokracie v ČR,« dodal Grospič.

Návrh na zavedení klouzavého mandátu předložila skupina 46 poslanců z řad Pirátů, ANO, SPD a STAN. Podle předlohy by členové vlády neměli být zároveň poslanci, dokud budou zastávat vládní funkci.

Na jednání komise se diskutovalo i o tzv. rakouském modelu, to znamená, že ministři, kteří jsou zároveň poslanci, si budou moci vybrat, zda si nechají obě funkce, nebo dočasně pustí do Sněmovny náhradníka. Podle Filipa je však tato praxe možná už nyní. »Je to pouze ústavní zakotvení možnosti, kterou má ministr« uvedl.

Rozšíření pravomocí NKÚ má podporu KSČM

Komise jednala také o rozšíření kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ve Sněmovně jsou tři předlohy v tomto směru. Změnu Ústavy a změnu zákona o NKÚ předložili Piráti, vláda předložila novelu zákona o NKÚ. Všechny tři normy úspěšně prošly prvním čtením. Podle vládou navržené formulace by úřad mohl vedle hospodaření státu kontrolovat i nakládání s »dalšími veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů« – tedy i u územních samosprávných celků, s výjimkou obcí, kde obecní úřad nevykonává rozšířenou působnost. Piráti ve své novele navrhují, aby NKÚ mohl kontrolovat statutární města. Vládní i pirátský návrh počítají s tím, že by úřad směl kontrolovat i Českou televizi a Český rozhlas.

Filip připomněl, že návrh rozšiřující pravomoci NKÚ byl nejvíce aktuální před dvaceti let, když vznikaly kraje a kdy se s veřejnými penězi začalo ve velké míře hospodařit i na úrovni samosprávy. »Kdy bylo zřejmé, že je potřeba jednotné peníze ze státního rozpočtu kontrolovat i na úrovni samosprávy, fondů a jiných veřejnoprávních korporací, jako je například Všeobecná zdravotní pojišťovna a další zdravotní pojišťovny, Česká televize, Český rozhlas nebo Česká tisková kancelář. K tomu však nedošlo a my víme, jaký to mělo dopad,« dodal Filip. Poukázal přitom například na problémy Krajské zdravotní, kdy se nemocnice v majetku krajů dostaly do červených čísel a např. v Ústeckém kraji museli tyto problémy řešit po nástupu do funkcí zastupitelé KSČM. »Tento návrh KSČM podporuje a podporovala ho ve všech volebních obdobích od roku 1999, kdy se poprvé o tom začalo jednat, protože to bylo velmi aktuální,« potvrdil Filip.

S podporou návrhů rozšiřujících pravomoci NKÚ nemá žádný problém ani Grospič. Nesouhlasí však se záměry omezit okruh obcí nebo institucí, které by mohl úřad kontrolovat. »Pokud někdo chce, aby se okruh obcí, které by NKÚ kontroloval, zúžil jen na obce s rozšířenou působností nebo dokonce jak navrhují Piráti, jenom na statutární města, tak si myslím, že to je jenom úkrok k tomu, aby se něco udělalo z hlediska gest, ale věcně to nepřispěje příliš k tomu původnímu záměru, aby se prohloubila kontrolní pravomoc NKÚ, která je výrazně, v porovnání s ostatními zeměmi okolo nás, okleštěna,« dodal Grospič.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) totiž na konferenci o budoucnosti samospráv, která se konala v Senátu, připustil, že by se plánované rozšíření pravomocí NKÚ vůči obcím mohlo omezit jen na statutární města, jak to navrhli Piráti. Cílem je podle něj najít model, který by byl přijatelný i pro Senát. Rozšířit kontrolní pravomoci NKÚ totiž nelze bez změny Ústavy, k čemuž je potřeba souhlasu obou parlamentních komor. Senátoři svůj souhlas s takovouto změnou podmiňují tím, že se omezí vícečetné kontroly ze strany různých státních úřadů, které nezřídka dospějí k rozdílným rozhodnutím, přestože kontrolují stejnou věc.

NKÚ nyní kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, může podniknout jen v případě, kdy subjekty hospodaří se státním majetkem.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 20 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.