Ilustrační FOTO - Pixabay

V Srbsku mezinárodní maraton za oběti NATO

Kulaté 20. výročí brutální agrese útočného vojenského paktu NATO proti Svazové republice Jugoslávii bylo v uplynulých dnech připomenuto během řady aktivit, které se uskutečnily mj. v srbské metropoli Bělehradě.

Nejvýznamnější z nich byla mezinárodní konference Mír a pokrok místo válek a chudoby, jíž se zúčastnily stovky delegátů z desítek zemí celého světa. Z České republiky na ní promluvil předseda Českého mírového hnutí Milan Krajča, který odsoudil vojenský útok NATO proti Jugoslávii i hanebný podíl České republiky na této 78 dní trvající agresi.

Vedle mezinárodní konference se v Bělehradě konalo i několik protestů a pietních aktů. V souvislosti s výročím agrese NATO, která proběhla bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, byla také zahájena výstava fotografií dokumentujících následky zločinného bombardování, proběhl zde i mezinárodní festival dokumentárních filmů věnujících se tragickým událostem před 20 lety. Bělehradem proběhli i běžci účastnící se mezinárodního maratonu k uctění památky obětí agrese NATO proti Jugoslávii.

Záštita Světové rady míru

Akce k připomenutí událostí, které před 20 lety tragicky zasáhly do životů obyvatel tehdejší Jugoslávie byly zaštítěny Světovou radu míru. V srbském hlavním městě se navíc uskutečnilo i dvoudenní zasedání sekretariátu této významné mezinárodní organizace. Kromě jiných záležitostí zde byla diskutována činnost Světové rady míru v následujícím období. Mezi její nejbližší aktivity bude patřit zorganizování mezinárodní solidární mise do Venezuely, pořádání protestů proti nadcházejícímu summitu NATO ve Washingtonu i připomenutí založení Světové rady míru před sedmi desetiletími.

Prezident v Niši

Hlavní vzpomínkové shromáždění se v Srbsku konalo v Niši a zúčastnili se ho i prezident Aleksandar Vučič a premiérka Ana Brnabičová.

Ceremonie v upomínku na začátek agrese NATO se konaly i v dalších srbských městech, např. v Novém Sadu. V Niši začala ceremonie v neděli stejně jako v Praze před budovou srbské ambasády ve 20:00 SEČ, kdy se rozezněla poplašná siréna protiletadlové obrany. Prezident Vučič v projevu zdůraznil, že Srbsko nikdy nezapomene na své oběti.

Ano, byl to zločin!

»Ano, byl to zločin!« prohlásil o zásahu paktu. »A nikdo nebyl za tyto zločiny pohnán k odpovědnosti. Srbští civilisté, naše děti, byli povoleným cílem agrese NATO,« prohlásil Vučič a zdůraznil, že se Srbsko nebojí nazývat věci pravými jmény.

Nepřátelské nálady vůči NATO v Srbsku hluboce přetrvávají, konstatuje agentura AP, přestože země usiluje o přijetí do Evropské unie. Vučič podle ČTK dokonce zopakoval, že se Srbsko chce zapojit do západní vojenské aliance. »Potřebujeme dobrý a korektní vztah s NATO, aby se Srbsko už nikdy nedostalo do takové pozice (jako v roce 1999), zároveň je ale důležité nikdy nezapomenout na zločiny, které byly spáchány na našich lidech a dětech,« domnívá se v posledních měsících hodně rozpolcený Vučič, jenž dokonce ani nevylučuje vzdání se Kosova za určité protislužby… Není proto divu, že už od prosince se proti němu i vládě konají pravidelně vyhraněné protesty srbské veřejnosti.

Otevřená bilance

Bilance civilních obětí 11 týdnů aliančního bombardování nebyla nikdy oficiálně stanovena, připomněla agentura AFP. Údaje sahají od 500 mrtvých podle nevládní organizace Human Rights Watch po 2500 podle srbských činitelů.

Není proto divu, že v neděli Srbové v Bělehradě pálili vlajky NATO (ale i EU) jako projev odsouzení krvavého bombardování.

Výkřiky bývalých teroristů

Kosovský premiér Ramush Haradinaj, bývalý velitel teroristické kosovské UCK, nyní prohlásil, že zásah NATO byl »invervencí proti Miloševičově (údajné) genocidní akci proti lidu Kosova«.

»Lid Kosova bude vždy opakovat svou hlubokou vděčnost« za bombardování, které »zachránilo tisíce životů a které nám dala možnost žít v míru a svobodě«, napsal podle agentury AFP na svém Twitteru bývalý terorista – jeden z mnoha podobných, které ovládají Kosovo od jeho samovolného vyhlášení nezávislosti (k čemuž došlo právě v důsledku agrese NATO). UCK přitom bylo teroristickou organizací i podle USA, tedy hlavního činitele NATO.

Den selhání diplomacie

Několik západních ambasád v Bělehradě v neděli vydalo společné kondolenční prohlášení za oběti bombardování. Zazněl v něm také příslib, že budou »ještě intenzivněji pracovat, aby přispěly k trvalému míru a stabilitě v regionu.«

»Připomínáme si 24. březen jako den selhání diplomacie a vyjadřujeme svou upřímnou lítost za ztráty civilních životů během událostí roku 1999,« citovala z poněkud opožděného prohlášení agentura AP.

Letecká »operace« (dle ČTK, která se ani slovem nezmínila o její nelegálnosti, ba i nelegitimitě) – první novodobá bojová mise NATO proti suverénnímu státu, do níž se prvně od konce 2. světové války zapojilo i Německo - nakonec přinutila srbského prezidenta Slobodana Miloševiče přistoupit na podmínky mezinárodního plánu pro Kosovo. Ten počítal s odsunem srbských sil z provincie a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti. Byl v něm však zároveň příslib, že Kosovo zůstane srbské, od čehož se posléze podvodem právě západních mocností ustoupilo.

V únoru 2008 tak v Kosovu bývalí teroristé mohli vyhlásit nezávislost (aby tu Američané mj. mohli postavit další z mnoha svých zahraničních vojenských základen), Srbsko ale odtržení své jižní provincie nikdy nepřijalo. Zatím. V poslední době nicméně obě strany stále častěji usedají k jednacímu stolu…

(za, rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 17 hlasů.

(za, rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-03-26 13:49
Těm "našim" západním spojencům jde lhaní jako vždy
znamenitě. Stejně jako těm "ubohým" kosovským Albáncům
obchody s lidskými orgány srbského původu. Pokrytectví, lhaní,
loupení a zabíjení to vše zabalené do líbivého prolhaného
západního pozlátka. Škoda slov.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.