Ilustrační FOTO - Haló noviny
Otázky Haló novin pro Jiřího Dolejše (KSČM), místopředsedu sněmovního výboru pro veřejnou správu

Šťouchanec pro Babišovu vládu?

Kromě slova bydlení politici mluví v poslední době o sociálním bydlení, ale také o dostupném bydlení. Čím se sociální bydlení liší od toho dostupného?

Chronický problém ohledně zákona o sociálním bydlení se v současnosti komplikuje tím, že ANO příliš neslyší na to, aby vláda uzákonila tento dílčí problém, ale chce předložit zákon o dostupném bydlení. Tím v podstatě mezi lidmi vyvolává spíše zmatení, protože sociální a dostupné bydlení není totéž. Oba pojmy ovšem mají smysl.

Sociální bydlení by mělo být určené pro lidi, kteří jsou už v bytové nouzi, jsou tedy bezprostředně ohroženi. Mohou to být celé rodiny, které prostě nemají kde bydlet. A jsou směřováni do azylových domů, různých ubytoven a nouzových řešení. A kdyby se těmto lidem nabídlo sociální bydlení s jistou sociální podporou za podmínek, které by pro ně byly dosažitelné, tak nebudou muset být směřováni do zmíněných nouzových řešení. A de facto se tím ušetří peníze na nouzová řešení. A zákon by měl jasně stanovit parametry, koho se komplex sociálních kritérií týká.

Je to u nás hodně lidí?

Je to okruh v řádu několika tisíc domácností, je to velmi specifická kategorie. Myslím si však, že by po dohodě na tomto zákoně u většiny Sněmovny měla být snadno řešitelná, protože tyto peníze, kdy nejde o žádné astronomické sumy, by se měly najít na dotace pro obce, aby obce nemusely toto břemeno nést samy. V podstatě se zvažuje, že obce by měly povinnost nikoliv se o lidi postarat se vším všudy, ale měly by mít povinnost analyzovat situaci, aby znaly na svém území, kdo takové bydlení potřebuje, a aby tuto pomoc organizovaly. Ale pochopitelně s finančním přispěním, tj. s dotací státu.

A dostupné bydlení charakterizujete jak?

Dostupné bydlení je úplně jiný příběh. Tam jde o to, že dnes je v České republice z velké části bytová krize způsobená i tím, že je to u nás strukturálně špatně nastavené.

Jak tomu porozumět?

Prostě u nás není běžné bydlení dostupné, a lidé tudíž vidí jistotu ve vlastnickém bydlení. K tomu se však nedostanou jinak – pokud nejsou milionáři – než přes hypoteční úvěry. A to je pro ně obrovské riziko. Takže lidé, kteří jsou v normální příjmové situaci, by měli mít přístup k lidsky důstojnému bydlení, ale samozřejmě za přiměřenou cenu.

Jde o nájemní či družstevní bydlení?

Ano, a opakuji - za přiměřenou cenu. V této kategorii by měly výrazně konkurovat nabídkám developerů za prvé obce, které by měly nabízet nájemní bydlení. Spočítáno je, že by měly šanci nabízet byty zhruba za poloviční nájmy. Ale k tomu obce opět potřebují finanční pomoc státu. Ta by musela být mnohem masivnější...

Nabídka dostupných bytů přiměřeného standardu, které by zajišťoval stát, z trhu zmizela, protože obce privatizovaly svůj bytový fond a teď ho nemají, takže by musely vykupovat starší byty či stavět nové. A to bude něco stát. Vyžádá si to tedy masivnější rozpočtový impuls.

Druhým významným hráčem v této oblasti je družstevní bydlení. To je jakási smíšená forma – nejde ani o čistě nájemní ani čistě vlastnické bydlení. Je to na bázi družstevního uspořádání. Družstvům je také třeba pomoci. Jde o to, aby se mohla stavební bytová družstva, která sdružují bydlící družstevníky, masivněji postavit k navýšení nabídky, a mohla také stavět byty a nabídnout je družstevníkům nebo i nájemcům.

Poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) novinářům řekla, že zástupci ČSSD, ANO a Piráti (ale možná i další) by mohli předložit zákon jako poslaneckou iniciativu, což by bylo rychlejší než vládní předloha, jejíž příprava je zdlouhavá a v tomto volebním období by se sotva stihla schválit…

To je další problém. Vláda má ve svém programovém prohlášení řešení bytové situace, a faktem je, že už uplynula polovina volebního období a její kroky jsou zatím velmi drobné. Takže je to na odpovědnosti vlády. Řešit tak zásadní věc poslaneckou iniciativu však není zrovna běžné. A má-li to mít navíc komplexní povahu, tak si myslím, že to musí být ve spolupráci s exekutivou, s legislativní radou vlády, zkrátka tam nesmí chybět nic, co provází standardní vládní návrh.

Pokud se zde pod tlakem některých občanských iniciativ posouvají dopředu poslanci, tentokrát spíš poslankyně (na tiskovce ve Sněmovně kromě Kateřiny Valachové z ČSSD vystoupily k této problematice a návrhu na její řešení Eva Fialová z ANO a Pirátka Olga Richterová), je to zcela nestandardní a nemusí to být nejefektivnější. Možná by se to mělo spíš vnímat jako šťouchanec pro vládu, zda chce plnit to, co slibovala, protože by návrh zákona měla urychleně předložit. To, co zatím nabízí, není řešení dostupného bydlení v rozměru, jak jsme o něm mluvili, ale nabízí jen mírné navýšení peněz pro tento účel a zpřesnění některých programů, které by se tomu měly věnovat.

Konkrétně?

Především jde o program Výstavba a program Výstavba 19+, který teprve přijde, a kde by měly být čerpány mj. dotační peníze pro sociální bydlení, což je menší částka. Větší částka by se měla čerpat na zvýhodněné úvěry pro stavebníky dostupného bydlení, což by měly být například obce. A je otázka, do jaké míry by to mohlo směřovat možná k družstvům. Navýšení té nabídky ministerstvo zatím uvažuje ve velmi malých částkách, jestli bychom se shodli do 2 mld. Kč, tak pokud bychom chtěli masivněji posílit nabídku tzv. dostupných bytů neziskového charakteru, sice se základním standardem, ale menších, potřebovalo by to impuls řádově vyšší. Maximalistické představy by mohly být až kolem 20 miliard korun, alespoň polovina by se měla v rozpočtech najít, ale pro rozpočet roku 2020 to v tomto rozměru zatím připravováno není.


Hodně neveselá čísla

V provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova se v ČR ocitlo 54 tisíc domácností. Žije v nich 83 tisíc lidí, z toho 20 500 dětí. Polovina všech rodin i samotných lidí ve vážné bytové nouzi žije ve 14 městech. Ukázala to analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos za rok 2018.

Problém s bytovou nouzí podle zjištění naopak téměř nemá víc než polovina území republiky. Analýza vychází z údajů o vyplácených dávkách, od organizací na pomoc potřebným, od několika desítek radnic a ze sčítání domácností bez domova v Brně a Liberci. Ve vážné bytové nouzi jsou lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých.

Bez střechy nad hlavou bylo loni asi 16 600 domácností, tedy kolem 30 procent. Na ubytovnách jich žilo asi na 17 900, což je asi třetina. V azylových domech jich pobývalo kolem 3200. V jiném nevyhovujícím bydlení, jako jsou třeba neschválené ubytovny, bylo asi 1700 domácností. U příbuzných a známých dočasně zůstávalo 4100 občanů. V domovech pro postižené, ústavech a léčebnách bylo pak na 5600 lidí, kteří jsou jinak bez střechy nad hlavou.

V ubytovnách žilo i 2300 rodin s dětmi, tedy téměř čtvrtina z těch ve vážné bytové nouzi. Dvě pětiny rodin měly nevyhovující bydlení, byly jich asi čtyři tisíce. Přes dvě pětiny rodin bydlely dočasně u příbuzných či známých, a to konkrétně 2100 rodin s dětmi. V letech 2015 až 2018 o 70 procent vzrostl počet seniorských domácností v ubytovnách.

V ČR je 206 obcí s rozšířenou působností, tedy měst a městských obvodů, a polovina lidí v bytové nouzi žila ve 14 městech. »Pokud se zaměříme na řešení bytové nouze v těchto obcích, zásadně to ovlivní celorepubliková čísla,« uvedli autoři analýzy.

Města ani nevědí, kolik lidí je u nich v bytové nouzi

Sledovali také to, jak je na tom s byty 24 měst s největší bytovou nouzí. Třetina z nich vlastní méně než deset bytů na tisíc obyvatel. V letech 2016 a 2017 se ve sledovaných městech uvolnilo 7113 bytů, sociálních bytů radnice přidělily 1023. Víc než 500 uvolněných bytů bylo v Ostravě, Brně, Havířově a Praze. Města měla v majetku 2400 bytů před rekonstrukcí, u 900 z nich stačily menší opravy do 100 000 korun.

Experti se zaměřili také na to, zda města přidělovala byty rodinám z ubytoven a azylových domů. Zjistili, že v některých místech by dosavadním tempem mohlo přestěhování všech domácností do obecního bydlení trvat až půl století. Výsledky ukázaly, že města často nemají přehled o tom, kolik rodin v bytové nouzi v nich vlastně žije.

Podle analýzy se do bytové nouze každý rok dostává 11 700 domácností. Některé z nich do ní spadnou poprvé, jiné opakovaně. Ne všichni však potřebují sociální byt. Řadě lidí by stačila podpora, a to třeba poradenství, příspěvek na kauci při pronájmu či poskytnutí garance pronajímatelům. Úřady práce mohou už nyní lidem v tísni poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci právě na kauci. Podle analýzy se pravidla vyplácení na různých místech ČR výrazně liší. Zatímco v některých místech podporu na získání pronájmu dostane 90 procent žadatelů, jinde je to čtvrtina. Doplatek na bydlení v ubytovnách dostávají asi tři pětiny rodin a dvě pětiny bezdětných domácností.

Podle platformy se ČR neobejde bez zákona, který by stanovil povinnosti obcí, úlohu úřadů a financování pomoci i prevence. »Není představitelné, že si nejvíce zasažená města poradí s bytovou nouzí bez nástrojů, které může přinést jedině zákon,« jsou přesvědčeni autoři analýzy.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 27 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


vendas65
2019-07-13 15:40
jediná záchrana je osoba,co půjde do všeho jako Stalin!!Poslanci je
banda nenažranců,co nikdy před 89 rokem to měli jako zaměstníní!!!Je
to samej politolog,mluvčí,lobista a pod. paraziti!!4O tisíc dětí nemá
na školní odědy,statisíce jsou zadluženy,bydlení platí
"domácím" co se válí po riviérách!!Zlatí komunisti,ale se
znakem srp a kladivo,NE s třešněmi jako Zahrádkáři!!
Prokopic.Karel
2019-04-09 18:21
Mám takový názor: Dostupné i sociální bydlení BYLO například v
Chánově, že ano? A už několik těch velkých, nikterak starých, velmi
kvalitních bytových domů PATŘÍ NENÁVRATNĚ MINULOSTI. Pamatuji, jak
byl pan Čunek dehonestován za svůj přístup k ochránění takovýchto
domů.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.