Po boku Vladimíra Remka v Evropském parlamentu.

»Bez kufru to nejsem já«

Kufr je blízký pomocník Dagmar Švendové, kandidátky do Evropského parlamentu za autentickou levici. Tato mladá politička je totiž po celý rok v pohybu. Prakticky každodenně cestuje mezi její rodnou jižní Moravou, přesněji Břeclaví, kde bydlí, a Vídní, kde působí v politické nadaci transform!europe. Její profesionální povinnosti ji nutí cestovat vlastně po celé Evropě. »Bez kufru to nejsem já,« říká se smíchem. Taková je Dagmar. Dynamická, usměvavá, optimistická, rozhodná, pracovitá, energická a akční.

Dagmar je stále »v jednom kole«, ale – jak sama říká – je to u ní »normálka«. V současné době, kdy již běží horká část volební kampaně do Evropského parlamentu, dodělávala ještě projekty z roku 2018, chystala podklady pro audit Evropského parlamentu - což je prý vždy stres, ale dopadlo vše dobře. »Teď pro změnu rozjíždím přes 20 projektů v jedenácti zemích střední a východní Evropy, a samozřejmě k tomu musím stíhat i předvolební kampaň. Na setkání s voliči se velmi těším,« dodala Dagmar.

Při dubnové debatě v Blansku zažívala perné chvilky. Sedla na ni totiž chřipka, jejímž důsledkem byla úplná ztráta hlasu. Ale vynechat předvolební akci? Vyloučeno! A tak pomohli kolegové. Svého »bobříka mlčení« vyřešila takto: její vystoupení, představení se voličům přečetl předseda OV KSČM Emil Pernica, odpovědi na otázky psala na notebooku a psané myšlenky přečetla Pavla Švepeš Šlahúnková, další kandidátka do europarlamentu. A všechno proběhlo i díky pochopení a trpělivosti účastníků debaty v pohodě.

Tento týden v pondělí se zapojila s Andrejem Bónou a zastupitelkou brněnské městské části Kohoutovice Helenou Sýkorovou do petiční akce Nechceme euro!. Ve středu – i se svou momentální hlasovou indispozicí - musela zvládnout debatu v městské části Brno-sever.

Pracuje pro lidi

Dagmar Švendová se politickou abecedu naučila od píky – v rámci břeclavské stranické organizace, kde má na starosti práci s dětmi (a vyřádí se například kolem dětských dnů, které břeclavští komunisté pořádají, nebo v rámci dětských koutků při prvomájových oslavách). Vyšším stupínkem bylo její zapojení do činnosti Zastupitelstva města Břeclavi, do něhož byla znovuzvolena (už podruhé) i loni v podzimních komunálních volbách. Aktivní byla i na krajské úrovni v různých komisích. Vysokou, již evropskou úroveň politiky si osahala jako asistentka někdejšího europoslance Vladimíra Remka. Právě díky jeho pochopitelnému zaměření na kosmonautiku se sama stala téměř expertkou na danou oblast. O problematice Evropské kosmické agentury mohla například diskutovat s jejím generálním ředitelem Johannem-Dietrichem Wörnerem. »V dobývání vesmíru máme u nás velkou tradici. Od našich vědců zapojených v programu Interkosmos zahájeném v roce 1967, přes let Vladimíra Remka do vesmíru v březnu 1978, start první československé družice Magion 1 v říjnu téhož roku až po vstup ČR do Evropské vesmírné agentury v roce 2009 následovaný starty dalších českých družic a sond. Velkým úspěchem bylo v roce 2012 přesídlení Agentury pro evropské globální navigační družicové systémy GNSS (GSA) do Prahy,« uvedla v nedávném rozhovoru pro náš list.

Vladimír Remek k jejímu pracovnímu nasazení v týmu asistentů EP uvedl: »Příležitost ‚chytila za pačesy‘ a odvedla velký kus práce především pro lidi u nás doma. Ani nyní se Dáša vůbec neztratila a stále prokazuje schopnost práce především pro ostatní.«

K vědě a souvisejícímu vzdělávání ji to stále více táhne, i proto je její prioritou podpora vědy, výzkumu, inovací a vzdělávání, což je, jak zdůrazňuje, jedna z cest ke vzniku nových pracovních míst, a tím i k řešení nezaměstnanosti nejen v ČR, ale v celé EU.

Zbrojení není zárukou míru

Dagmar se obává o osud míru v Evropě a ve světě. Bez povšimnutí nenechává posilování a rozpínání NATO ve státech střední a východní Evropy, které prokazatelně vede k militarizaci světa. Odmítá to. Klade si otázky, jakým způsobem se chová současná EU. »Používá svoji diplomatickou sílu ke snížení napětí mezi světovými mocnostmi a podporuje obnovení jednání o nukleárním odzbrojování? Bohužel ne! Právě naopak!« říká rozhodně. I to by chtěla jako europoslankyně pranýřovat. Větší zbrojení podle ní není zárukou míru v Evropě, středovýchodní Evropa se stala už dvakrát ohniskem světových válek. »Nedopusťme, aby se tak stalo i potřetí! Nevyhazujme 300 mld. eur za vytvoření Evropského obranného fondu. Tyto prostředky by mohly být vynaloženy účelněji, například na výstavbu několika tisíc škol, na výstavbu téměř 40 nemocnic nebo by se za ně dal více než 60krát navýšit fond na rozvoj bydlení.«

Stejně tak poukazuje na stále větší rozdíly mezi bohatstvím a chudobou, ačkoli to tak nemusí být přes materiální zabezpečení, jež si jako celek v ČR užíváme, vidět. »Podle neziskové organizace Oxfam 82 % bohatství vyprodukovaného v roce 2017 ve světě skončilo v kapsách 1 % nejbohatších. Zatímco 3,7 mld. lidí, tedy polovina lidí na Zemi, nezískalo z tohoto růstu vůbec nic! To je přece nespravedlivé a nesprávné,« je absolutně přesvědčena.

EU demokratickou

O jakou Evropskou unii Dagmar Švendová usiluje? Víme, že členství ČR v ní nikdy nebylo bez problémů. »Špatně vyjednané přístupové podmínky a výjimky nám nezaručily nejlepší start a následky pociťujeme dodnes. Mnozí představitelé ČR mnohdy odsouhlasí slepě vše, co z Bruselu přijde,« poznamenává a domnívá se, že v EU je potřeba posílit lidovou suverenitu. Je potřeba ukončit moc technokratů a nikým nevolených expertů. »Jsem proto pro revizi Smluv EU s cílem posílit pravomoci EP jako jediné přímo volené instituce EU.« Faktem ale zůstává, že bez dotací z EU by naše země jen stěží hledala prostředky na realizaci byť jen třetiny projektů. Obrovský přínos vidí v účasti našeho státu na realizaci velkých infrastrukturních projektů, které by si ČR, ale ani větší celky jako například země V4, nemohly jinak dovolit realizovat.

Má přehled o tom, které evropské projekty se napříč ČR realizují. »Česká republika by měla být schopna vyčerpat všechny dostupné prostředky, na které máme v rámci fondů EU právo. Zvláštní pozornost si zaslouží projekty zaměřené na zlepšení místní infrastruktury - rekonstrukce silnic II. a III. třídy, na které se krajům nedostává finančních prostředků, projekty zaměřené na podporu zemědělství, řešení následků sucha, zadržování vody v krajině, ochrany spodních vod, ale i protipovodňová opatření. Za nezbytné považuji projekty podporující vzdělávání a řešení nedostatku technických profesí a řemesel, ale i podporu zdravotnictví a sociálních služeb. V neposlední řadě stěžejní musí být podpora takových projektů, které zabezpečí, že ČR nebude jen montovnou Evropy, ale staneme se opět průmyslovým a inovačním centrem.«

Mladický elán i zkušenosti

Dagmar při své politické práci, kdy je také v kontaktu s mladými lidmi, studenty i mladými zaměstnanci, vnímá potřeby mladé generace. Mladé například trápí nedostatečné možnosti dostupného bydlení. Pohybuje se i v ženském hnutí, a to i v ženských platformách Evropské levice. Je podporovatelkou ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, protože ji vnímá jako vyšší normu, k jejímuž naplňování musí směřovat nejen ČR, ale také ostatní země Evropy. »Zdaleka není vše ošetřeno našimi zákony,« zdůrazňuje.

Mládí Dagmar Švendové se snoubí s již bohatými zkušenostmi z politické práce na národní i mezinárodní úrovni. Díky svým jazykovým znalostem, vysokoškolskému vzdělání i zkušenostem z pobytu a činnosti v mezinárodním prostředí plně vybavena pro Evropský parlament. Ostatně jednou její specializací je právo EU. V tomto jediném evropskými občany voleném orgánu bude zkušenou a empatickou zástupkyní občanů a občanek České republiky.

Monika HOŘENÍ

FOTO – Jana HRDINKOVÁ–URBÁNKOVÁ (Photo Agnes) a archiv D. ŠVENDOVÉ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 15 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.