Martin Kakáč: K biketrialu mě přivedla náhoda...

Martin Kakáč se proslavil jako úspěšný reprezentant v biketrialu. Pokud nevíte, s čím máte tu čest, pak vězte, že jde o onu disciplínu, kdy borci skáčou na kolech přes jakékoli překážky či na ně. Vidět můžete takto šikovné akrobaty i na mnoha exhibicích, vystoupeních či společenských akcích, kde létají nad těly skupiny ležících lidí či vyvádějí jiné »psí kusy«, na které se tak hezky v publiku dívá, ale pro něž je potřeba dlouhatánská příprava a stovky hodin tréninku. Ostatně, při jednom z takových show – v rámci soutěže Miss a Mistr Charme 2013 – jsem Martina Kakáče poznal. Na rozhovor nicméně došlo až nyní, o to zajímavější by to však, doufejme, mohlo být čtení…

- Čím jste chtěl být jako malý kluk?

Po pravdě, je to již tak dávno, že ani nevím. Možná jsem snad ani nikdy nepřemýšlel nad otázkou, čím chci být. Tuto otázku ani neberu jako správnou, evokuje ve mně pocit školství a toho, že člověk něčím musí být. Líbí se mi více otázka »co bys chtěl v životě dělat«? A to je možná to, nad čím jsem přemýšlel. Pravděpodobně ideálně sportovat, dělat, co mě baví, a nikdy nepracovat.
Myšleno v klasickém zaměstnání (smích).

- Jak jste se vlastně dostal k biketrialu?

Náhodou. V osmi letech jsem hrál baseball a plaval. Plavání mě ale omrzelo, na svůj věk jsem byl šikovnej, takže mě přeřadili ke starším, kde se pouze hodinu a půl v kuse plavalo a makalo.. To mě nebavilo, a tak jsem skončil. Rodiče řekli, že dělat jen baseball je málo, ať si vyberu něco dalšího. V ten moment jsem si vzpomněl - asi úplnou náhodou, nevím – na biketrial. Tuším, že v roce 1996, kdy mi byly čtyři roky, se v Blansku jelo mistrovství světa. Já jsem si nějak vzpomněl, že jsme se tam byli podívat, a řekl jsem, že chci dělat právě tohle. Vlastně jsem ani nevěděl, do čeho jdu. Jediné, co jsem si pamatoval, bylo to, že tam nějací blázni jezdili po skalách a bylo to neuvěřitelný.



- Jak vypadá dnes váš běžný den? Kolik času věnujete sportu?

Někdy si sám říkám, že toho moc nedělám, ale jindy se přesvědčím o opaku. Když bych to měl v rychlosti rozepsat: PO - dopoledne office, 14-16 trénink Kuřim, 17-18 trénink Boskovice. ÚT - dopoledne volno, 14-16 trénink Blansko, 17-21 masáže Adamov. ST - dopoledne volno, 15-17 trénink Blansko. ČT -dopoledne volno, 14-16 trénink Kuřim, 17-18 trénink Boskovice PÁ - dopoledne volno, 14-17 trénink Brno. Jednoduchý harmonogram… Veškeré tyhle tréninky jsou Parkour (3run), sport, který trénuji a sám dělám. Je to také moje hlavní činnost.
Do toho se vždy snažím vmáčknout nějaké další aktivity: biketrial, enduro, vlastní trénink freerunu, přítelkyně, tvorba videa, práce doma, kulečník. Tohle vše většinou dopoledne nebo odpoledne po trénincích. A víkendy? Hlavně v zimě jsou to jasné hory! Dokázal bych tam strávit celou zimu, a možná i víc! Strašně mě baví snowboard a doufám, že v červnu vypadnu na týden ještě na ledovec (úsměv).

- Kde vás mohou vidět fanoušci biketrialu naživo?

V současné době hlavně na závodech a vystoupeních.

- Sledujete sport i pasivně? Pokud ano, který nejčastěji?

Po pravdě moc ne. Možná je to ostuda, ale jediné, u čeho dokážu sedět, je freestyle snowboarding, když se jede zimní olympiádě. Někdy rád kouknu i na baseball nebo golf, ale to je na dlouho a strašný žrout času.

- Koho ze současných úspěšných sportovců nejvíce obdivujete a proč?

Určitě to jsou mladí jezdci na snowboardu a parkouristi, v podstatě nic jiného nesleduji. Tyto sporty jdou raketovým tempem vpřed, až je to šílené. * Je nějaký sport, který vám nikdy nešel?
Jelikož jsou sport šachy, tak asi ty. Sice jsem je nikdy nehrál, nesnažil se je pochopit, ale řekl bych, že ani nechci. Jako sport to moc neuznávám (smích). Jinak jsem vždycky všechno zvládl bez problémů (úsměv).

- Jak nejraději relaxujete?

Dokážu relaxovat asi hodně způsoby. Cestovat, válet se u moře, hrát play station… Nikdy jsem nepřemýšlel, co opravdu beru jako relax. Asi jsem spíše furt v pohybu a válení v posteli si vždy vyžeru, když mě setne nemoc.

- Vzpomínám si, že jste se úspěšně zúčastnil soutěže Mistr Charme 2013. Jak vás to napadlo se tam přihlásit a jaké máte s odstupem času vzpomínky?

Bylo to fajn. Přihlášen jsem byl náhodou jako náhradník. Po pravdě mi to spíše bylo oznámeno. Na doporučení pana XY jsi byl vybrán do soutěže. Moje reakce byla něco jako: »Cože?
Aha, Hmmm, Ehmmm... Tak to bude zajímavé…« Vzpomínky mám ale krásné, byla to zábava a určitě doporučuji. Poznal jsem nové lidi a kamarády. S vítězkou Miss Jaruškou jsme úžasní přátelé a navštěvujeme se. No a se slečnou Erikou, která skončila v soutěži třetí a stala se Miss Haló novin, jsem o pět let později začal chodit. Takže fajn akce (smích)!

- Co můžete prozradit o svém soukromém životě?

Záleží, co přesně chcete vědět (úsměv). Jsem šťastně zadaný, děti nemám, nejsem ženatý. Jako pravej »Čech« mám rád pizzu a colu (smích).

- Co byste označil za své největší přednosti a největší zápory?

Hodně záludná otázka. Přednosti: šikovnej, hodnej, vtipnej, flegma, řeším věci s klidem, snažím se naslouchat, poradím, pomůžu, jsem upřímný (někdy asi až moc). No a zápory? Rád mám plyn na podlaze. Když jsem už hodně naštvanej, tak umím být fakt hnusnej, a baví mě vytáčet lidi až do úplného naštvání (úsměv). Často hodně rejpu… A když mám doma něco udělat, tak kolem toho mám milion řečí, než to udělám.

- Máte nějaký nesplněný životní cíl?

Možná spíše klasické sny. Jsem snílek, takže i když jsem byl na Maledivách, tak bych se tam chtěl vydat znova, ale na dražší pobyt. A nebo mě láká Bora Bora. A taky Aljaška a snowboard. A kromě cestování? Auto, cool zahradní domek, spokojená zajištěná rodina.

- Kdybyste měl dětem a mládeži doporučit jako sport biketrial, co byste uvedl? Proč by se měly věnovat právě jemu - a co naopak vnímáte jako úskalí toho odvětví? To je ostatně otázka, kterou pokládáme často v rámci naší nakladatelské inciativy, kdy spolu se Sazkou vydáváme publikaci Cesta ke sportu, jež má ty nejmenší nalákat k aktivnímu pohybu…

Úskalím je hlavně čas rodiny. Pokud ta nepomáhá, nepodporuje a není ochotná jezdit po závodech, tak to dítko daleko nedotáhne. Jsem strašně vděčný a děkuji tímto rodině (máma, táta) a trenéru panu Hollmannovi za úžasnou podporu po celou dobu mojí kariéry. Snad jim to někdy oplatím… No a doporučení by bylo jednoduché: pro člověka, kterého baví kolo, je to nejlepší základ a začátek, jak se brutálně dobře naučit na jakémkoli kole. Zkušenosti z biketrialu se dají uplatnit na freestyle BMX, enduro, sjezdy, dirt a všechno, kde se skáče a je potřeba rovnováha v terénu či zábradlí. Je to krásný, ladný sport, díky němuž jsem navíc viděl plno zemí a koutů světa, kam bych se normálně nepodíval. Japonsko, Čína, Singapur, Španělsko, Francie, Itálie, Belgie, Anglie, Dánsko, Švédsko, Sardinie…

Petr KOJZAR

FOTO – Haló noviny/Roman JANOUCH (1) a stablecam.com


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 4 hlasy.

Petr KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.