Kurátorka výstavy Chudá Praha Jana Viktorínová (uprostřed). FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Odkrývají stinné stránky kapitalismu ve velkoměstě

Muzeum hlavního města Prahy (MHMP) se ponořilo do problematiky lidské bídy. Na nadcházející návštěvnické období připravilo do své hlavní budovy v ulici Na Poříčí dvě výstavy, jež tematicky souvisejí: Chudá Praha – Lidé-Místa-Instituce (1781-1948) a Dýmová hora. Obě se věnují podobám chudoby a sociálního vyloučení, a to v minulosti i současnosti.

Chudá Praha je pohledem na chudobu v metropoli na Vltavě zejména v 19. století a první polovině století dvacátého, a je to pohled velmi poučný. Začíná rokem 1781, kdy Josef II. reorganizoval chudinskou péči, vysvětlila kurátorka výstavy Jana Viktorínová, jež je vedoucí historického oddělení MHMP. V době, kdy neexistovalo sociální zajištění, do chudoby propadali lidé staří, nemocní, vdovy, sirotci, ale také kvetla »pracující chudoba«, tedy dělnické obyvatelstvo bylo chudé, poznamenala Viktorínová. Historické obrazové materiály, fotografie, dokonce i maketa nouzového obydlí z Prahy dokumentují každodenní starost nejchudších vrstev o jejich skromné živobytí. »Život v tzv. nouzových koloniích, které vznikaly od poloviny 20. let 20. století, byl strašný,« poznamenala Viktorínová.

Epilog: Nově zbudované pankrácké sídliště, před ním rodinné domky a vlevo poslední zbytky nouzových kolonií. Dobový snímek.

Součástí jsou i umělecká díla ze sbírek muzea, například obrazy J. Stöckla, O. Procházky, K. Brože, kteří nalézali v lidské bídě náměty pro svou tvorbu. Unikátní snímky, některé známé i z učebnic, zachycují místa na pražských předměstích, která chudí obývali nebo na kterých se zdržovali. Návštěvníci mají možnost seznámit se s vybranými institucemi, ve kterých nejchudší lidé nalézali útočiště a podporu – charitativními organizacemi a svépomocnými spolky.

Pozorný divák, jenž navíc zná souvislosti, proč nemalá část obyvatel trpěla hladem a chudobou jak »za Rakouska«, tak v první ČSR, a to nejen v době hospodářské krize, na výstavě cosi postrádá. Například zmínky o těch, kteří žádali systémová řešení sociálních problémů, tedy hlas autentické levice v politice i mezi umělci. A také hladové pochody. »Ono to tak nějak vysvítá z toho, co na výstavě ukazujeme,« odpověděla na otázku naší zpravodajky kurátorka a poukázala například na sekvence z filmu Hej rup tvůrčí dvojice Voskovec a Werich nebo na satirické obrázky Josefa Lady. To jsou příklady toho, že celá levicová kulturní fronta stála za neprivilegovanými, dodala. Absenci hlubšího ponoru do problematiky vysvětila omezenou výstavní plochou. Výstavu můžete navštívit do 25. srpna.

I tato doba má svou chudobu

Jak dnes v Praze žijí lidé bez domova? Kde bydlí, čím se zabývají? Stačí někdy odbočit z hlavní ulice, zalézt do křoví… Hned vedle Chudé Prahy se v Muzeu hl. m. Prahy rozložila instalace Dýmová hora, což je hovorový název konkrétní zaniklé bezdomovecké komunity na pražském Třebešíně. Výstavu připravil současný český umělec, jenž užívá pseudonymu Epos 257. Na tiskové konferenci byl zastoupen historikem umění a kurátorem výstavy Tomášem Pospiszylem, neboť Epos skrývá svou identitu.

Autor, jenž »prožil« s bezdomovci pět let, vykreslil jejich svět pomocí filmů, fotografií a hmotných artefaktů. »Chtěli jsme touto instalací dát do souvislosti vedlejší výstavu, protože i tato doba má svou chudobu. To je náš cíl,« řekl Pospiszyl na dotaz Haló novin. »Výstava diváky nenápadně konfrontuje s širším kontextem bezdomovectví, s jeho příčinami, důsledky a zdánlivě beznadějnými vyhlídkami na jeho řešení. Protože jedině skrze chudé a vyřazené můžeme poznat a pochopit celek našeho světa,« uvádí kurátor k výstavě.

Bezdomovci pocházejí zpravidla z rozvrácených rodin, mají problém s alkoholem, drogami – to jsou následky předchozích neřešených potíží. »Chtějí uprchnout před exekucemi, které nezvládají. Jsou to lidé, kteří často ztratili bydlení již v 90. letech,« pokusil se definovat důvody tohoto negativního fenoménu. Tito lidé se nedokážou vyrovnat se silným tlakem doby a cesta zpět zpravidla u drtivé většiny z nich již není možná, poznamenal Pospiszyl. Expozici Dýmová hora možno navštívit do 29. prosince.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 21 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.