Ilustrační FOTO - Pixabay

Obnova lesů bude záviset na květnu a červnu

Vlastníci lesů plánují letos investovat stovky milionů korun do obnovy lesů poničených kůrovcovou kalamitou nebo vichřicemi. Hodlají zasadit desítky milionů stromů. Jak ale řekl vedoucí Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jan Řezáč, bude uchycení sazenic záležet především na počasí v květnu a červnu.

V případě déletrvajícího sucha mohou být ztráty velké, a to i přes 80 procent. Pokud však zaprší, ujmout by se měly. Do budoucna podle něj bude krajina podobná spíše lesostepi.

»Klimatická situace je podobná jako v předchozích letech - na konci dubna vysoké teploty až 25 nebo 26 stupňů a k tomu sucho. Zásoby vody v půdě jsou nízké, i když zima byla bohatá na sníh, ale hlavně na horách, v nížinách bylo sněhu pomálu,« uvedl Řezáč.

Suchem jsou podle něj ohroženy všechny druhy stromů, nejvíce ale jehličnany jako smrky a borovice v nižších a středních nadmořských polohách. »Listnáče budou snášet sucho o něco lépe, ale v některých lokalitách usychají i duby, buky, jasany. Více mohou suchu odolávat lípy, břízy, javory, lísky, jeřáby a různé křoviny. Krajina bude postupně získávat spíše lesostepní křovinatý charakter, známý ze sušších jižnějších oblastí,« doplnil Řezáč.

Letošní situace pak podle něj bude výjimečná rozsahem kůrovcové kalamity a jejím dopadem na ekosystémy, například na schopnost lesů zadržovat vodu.

Největším problémem však podle něj je nedostatek pracovních sil na obnovu lesů zasažených suchem. »Lze napěstovat poměrně rychle během několika let pětkrát více sazenic. Kde ale vzít pětkrát nebo spíše desetkrát více lidí, dělníků na sázení a další následnou péči o odrůstající lesní kultury?« položil otázku Řezáč.

Sazenic listnáčů

je nedostatek

Sazenic pro obnovu českých lesů je dostatek. Problém je však v druhovém složení, protože lesní školky dlouhodobě produkovaly především smrky a borovice, po nichž byla největší poptávka. Sazenice listnáčů v potřebném množství nemají, řekl vedoucí školky Školního lesního podniku Křtiny Václav Hurt, jež patří Mendelově univerzitě v Brně. Situace s nedostatkem vhodných sazenic však některým školkám podle Hurta může paradoxně ekonomicky pomoci, i když některé menší už v minulých letech zkrachovaly.

Při nákupu sazenic v době dostatku hleděli zákazníci a dodnes hledí primárně na cenu. Nyní se přeorientovali na listnaté dřeviny a narážejí na nedostatek sazenic. Kvůli tomu je výběr omezený a jejich cena roste. V letošním roce jde o nárůst 1,50 Kč až tři koruny za sazenici. Sazenice smrku stojí zhruba sedm korun, dražší třeba 15 až 18 Kč. »Zalesnit hektar smrkem v letošním roce na základě ceníkových cen vyjde proti předchozímu roku dráž o 20 000 až 30 000 Kč, listnatými stromy i o 50 000. Záleží na konkrétních cenách a smlouvách,« řekl Hurt.

Ekonomiku lesních školek řadu let negativně ovlivňují nejisté dodavatelsko-odběratelské vztahy. »Dlouhodobě nastavené vztahy jsou výjimkou. Přitom vypěstovat kvalitní sazenice trvá až několik let, u jedle například čtyři až šest. Sběr osiva a produkce většiny školek se odvíjí od vývoje lesnického sektoru, klimatu a odhadu potřeb a reakce odběratelů na měnící se klima. Objednávky ale často přijdou na začátku ledna nebo až v únoru a na jaře se již expeduje,« vysvětlil Hurt. Dykovy lesní školky ve Křtinách mají v tomto výhodu, protože 85 až 95 procent odebírá její zřizovatel.

Problémy určitě

neskončí s letoškem

Podle Hurtových předpokladů bude obnova lesů problematická nejen letos, ale ještě horší situaci očekává kvůli suchu a kůrovci příští, případně i přespříští rok, protože řada majitelů bude obnovovat les s určitým časovým odstupem. Smrky a borovice připravené ve školkách však nezavrhuje. »Mohou posloužit jako přípravná dřevina, aby se zabránilo erozi, zmírnily se extrémní klimatické vlivy holiny a hlavně se zabránilo vysychání půdy. Postupně je pak potřeba do takovýchto porostů nutné vnášet další druhy. Výlučně smrkové porosty už místo mít nebudou,« řekl Hurt.

Doba, než se čeští školkaři přizpůsobí druhové a množstevní poptávce, která reaguje na plošné umírání lesů, může podle Hurta trvat dva až čtyři roky. »U prostokořenné sadby (rostliny po vyzvednutí z pěstební plochy nemají zeminu kolem kořenů) reakce na změnu odpovídá této době. U krytokořenné (pěstování ve speciálně tvarovaných sadbovačích, výsledkem je hustý kořenový bal) může být rychlejší, třeba pouhý rok. Ale je otázka, kdo má jaké osivo na skladě a je třeba si uvědomit, že stromy nesemenní každý rok,« řekl Hurt.

Ve Křtinách nyní pěstují ze 70 % jehličnany. Je to však dáno tím, že smíšené lesy školního lesního podniku (ŠLP) se dokážou až z poloviny obnovovat přirozeně a týká se to především hojně zastoupeného buku. Osivo křtinští školkaři sbírají jak z vlastních lesů, tak dokupují. Jako malá školka nedokážou plně uspokojit poptávku pro obnovu ŠLP.

Křtinská školka patří k malým, pěstuje stromky na necelých čtyřech hektarech. Na rozdíl od komerčních existuje díky tomu, že je součástí univerzity, slouží pro vědu, výzkum a výuku a věnuje se celé řadě dalších činností.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 10 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.