Ideologický přístup a skutečnost

Na Seznamu se koncem minulého týdne objevil článek spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta. Sdělil nám myšlenku, která je vskutku originální. Řekl, že kdyby Američané postupovali z Plzně dál, pak by nemuselo dojít ke krvavému Pražskému povstání. Má pravdu? Nemá pravdu? Neustále se objevuje i další podobně originální myšlenka, kterou šíří »naše kavárna«. Prý, kdyby Američané osvobodili Prahu, pak by volby v roce 1946 dopadly úplně jinak. Ono »kdyby« má jeden háček, je totiž jenom »kdyby«. Jenže proč, když Američané osvobodili Plzeň, ve volbách v roce 1946 právě v Plzni zvítězili komunisté? A proč v Brně, které osvobodila Rudá armáda, volby pro komunisty nedopadly jako v Praze či Ostravě?

Zůstaňme raději u faktů než u přání kohokoli. Kdy začalo Pražské povstání? Pátého května 1945. Byl jeho začátek plánován, anebo vypuklo spontánně? Česká národní rada složená ze zástupců všech politických protinacistických směrů skutečně plánovala zahájit ozbrojený odpor, jenže na 7. května, ale výbuch odporu ve městě se plánem neřídil. »Za pochodu« se pak ČNR musela přizpůsobovat situaci. Za začátek lze pokládat ona historická slova hlasatele z ranního bloku českého rozhlasu (5. 5. 1945): »Je sechs hodin«, která působila jako heslo. Po obědě se už bojovalo o rozhlas a byli první mrtví. V té době Pattonovi vojáci teprve vstoupili do Kdyně, Klatov, Domažlic, Horšovského Týna, Prášil, Žleb atd.

Když se 6. května v Praze bojovalo naplno, zastavili Američané ve Stříbře (v 7.45 hodin) a vstoupili do již vlastně samoosvobozené Plzně (8. 5). Tentýž den se dostali do Písku, Strakonic, Chebu, Lokte či do Podolského Mlýna s jeho historickým mostem. Do Prahy však zbývalo z Plzně, zatím ještě zcela neobsazené, ještě více jak sto kilometrů.

A jsme u 7. května. Tehdy americké jednotky vstoupily na demarkační čáru do Rokycan, přičemž v zádech jim zůstala místa se silnými německými oddíly, jako byly například Sušice, Prachatice, Volary, Nýrsko... V tu dobu pražské barikádníky čekaly nejhorší boje dokonce s oddíly SS, které stále neznaly slitování. V té době sovětský ukrajinský front Rudé armády vedený maršálem Koněvem s dvěma miliony vojáků za těžkých bojů přecházel Krušné hory a z opačné strany ku Praze směřoval Malinovského front.

V noci ze sedmého na osmého května v Remeši pod velením maršála Eisenhowera se jednalo o bezpodmínečné kapitulaci Německa, již stvrdil ve 2 hodiny 41 minut, již tedy 8. května, za nacistickou wehrmacht generál Jodl. Nacistická vojska měla podle ní zastavit boj, ale nestávalo se tak.

A Američané? Jak dlouho by jim trvalo, než by v boji po staré silnici dorazili ku Praze z Rokycan? Měli sílu se svými sto padesáti tisíci vojáky, z nichž značná část byla rozptýlena po západních Čechách, se postavit milionové Schörnerově armádě, která až do podpisu v Remeši, stvrzené o den později v berlínském Karlshorstu, měla stále příkaz bránit »Festung Böhmen«? Přitom Praha a její okolí byly plny nacistických elitních jednotek.

A co další oblasti Čech, které by zůstaly mimo případné »pražské osvoboditelské gesto«, v rukou nacistů? Tam lidé neměli právo žít? A kde vůbec by se »rozjetá« sovětská vojska měla zastavit? Neměl by pan Padevět přece jen více, než něco pronese, přemýšlet? Pouhé ideologické hledisko bývá hodně daleko od skutečnosti.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 59 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


joska.korinek
2019-05-04 11:05
o.motle, je jasné, že vaše „zkušenosti“ jsou „velké“.
pruska
2019-05-03 16:23
maxmiliane, jde o to z čeho čerpáte, každý asi čerpáme z jiných
zdrojů, ale pokud žijí lidé, kteří přežili bombardování Plzně a
říkají to co zažili na vlastní kůži, tak asi na tom něco pravdy
bude. Možná, že jste již najel na nová historické fakta dle BIS, pak
tomu rozumím. Nevím, koho myslíte tím profesionálním historikem, ale
pokud myslíte "profesionální historiky" členy z USTRu, tak
děkuji pěkně, to raději zůstanu tím "kolovrátkem".
o.motl
2019-05-03 16:07
Američané tu válku nezačali, Kořínku. Buďme rádi, že se v Evropě
angažovali na úkor tichomořského bojiště. A v noci létali Britové.
Ty uvozovky si příště odpusťte, nemusíte v každém komentáři
dokazovat, jaký jste troubelín.
joska.korinek
2019-05-03 15:52
Já se daty náletů nezabývám, ale nezapomenu na dva
„osvobozující“ nálety amerických letadel, při tom prvním nás
sirény vyhnaly od oběda a po návratu byly v míse knedlíků na stole
zapíchané střepy z okna. Druhý byl v noci a pamatuji, jak dědeček,
stojící ve dveřích, v záři výbuchu byl povalený tlakovou vlnou. To
jsme měli namále všichni. A jaké máte zkušenosti z té doby vy,
přechytralí statističtí kecálkové.
velkymaxmilian
2019-05-03 15:39
Pruska předpokládám, že od mládí máte přezdívku
"kolovrátek", která vám patří do dnešních dnů.
Přestaňte diskutovat s lidmi, kteří nemají vyhrabáno a historií se
občas profesionálně zabývající. Selektiv připomenul tragédii v
Hrotovicích na Vysočině, kde Po-2 bombardovaly o!ylem vlastní jednotky
RA. Asi třetina ze 150 obětí byli rudoarmějci. Mrtvého velitele
dovezli na tanku do Prahy,kde je pohřben.Vznikla tak zprofanované fotka s
dívkou v kroji a padlého zasypaného šeříky... Pruska, když nevíš
která bije tak mlč a nedělej ze sebe ...
pruska
2019-05-03 13:26
selektiv,Při bombardování Plzně Američany bylo zabito 624 Čechů,
453 jich bylo zraněno. Američané zničili 505 budov, seřazovací
nádraží a další objekty. Americký generál Patton, když si
prohlížel ruiny Škodovky, měl údajně prohlásit: „Dobrá práce,
jsem spokojený!“
o.motl
2019-05-03 13:17
Škodovka byla v dubnu 45 poslední provozuschopná zbrojovka kontrolovaná
Němci. Nikdo tehdy nevěděl, že válka skončí na začátku května.
velkymaxmilian
2019-05-03 13:09
@pruska: Na vaše lživé informace nejsem zvědavý. Plzeň na sklonku
války čelila třem náletům:v noci ze 16. na 17.dubna 1945 útoku
bombardovacích svazů RAF (nikoliv tedy Američanů) při kterém zahynulo
124 Čechů a cca 500 vojáků wehrmachtu (cílem bylo nádraží).
Američané útočili den poté a českých obětí bylo 79. Útok na
Škodovku dne 25.dubna byl předem opakovaně avizován BBC což
minimalizovalo oběti,v továrních prostorách zahynulo do deseti lidí
celkový počet činil 67 obětí. Záměna Prahy se saskou metropolí byla
rozebrána bezpočtu krát ironií osudu letovodem zbloudilého svazku byl
Čech...
salekiv
2019-05-03 12:48
Místa, datum a počet obětí bombardování Rudou armádou na konci
války: Ždírec nad Doubravou,9. května 1945,23 obětí; Boskovice,5.
května 1945,9; Nové Město na Moravě,9. května 1945,4; Mělník,9.
května 1945,27; Mladá Boleslav,9. května 1945,145 + 400 Němců; Velké
Meziříčí,9. května 1945,3; Byšice,9. května 1945,23; Velká
Bíteš,9. května 1945,11; Hrotovice,8. května 1945,150; Děčín,8.
května 1945,asi 400; Litoměřice,9. května 1945,18; Chlumec,8. května
1945,63 až 84; Libochovice,8. května 1945,4; Moravský Krumlov,7. května
1945,14-15; Dalešice,7. května 1945,27. Tyto oběti jsou bolševikům
šumafuk.
svaty_vaclav
2019-05-03 12:24
I kdyby polistopadoví vandalové vylili nevím kolik své nenávisti na
pomníky sovětských vojáků v rozbitém Československu, tak jejich
nehynoucí slávu za osvobození Československa z nich nesmyjí. Tito
sovětští hrdinové bojovali za naši svobodu a pokládali za ni svoje
mladé životy. Jen člověk plný nenávisti k této české zemi může
lít svou špínu na jejich pomníky. Budiž věčná sláva sovětským
osvoboditelům Československa a budiž věčná čest jejich památce.
pruska
2019-05-03 12:09
Pár informací pro pány motla a maxmiliana. Při tom "slavném
" osvobozování Plzně, kde údajně padl jeden Američan, bylo
zabito 624 Čechů, 450 jich bylo zraněno. Na Škodovy závody
"vysypala" americká letadla cca. 5000 fosforových,
tříštivých a zápalných pum. Jen tak pro osvěžení paměti, co nás
stálo "osvobození" skoro osvobozené Plzně. Nepíši o
bombardování Prahy, kterou si měli "osvoboditelé" z USA
údajně splést s Dráždány a prostě to na to Prahu hodili," Praha
nebo Dráždány, vždyt´je to celkem jedno".
o.motl
2019-05-03 11:51
Kojzar chtěl napsat, že první jednotky Američanů vstoupily do Plzně
po 8. hodině. Záhadou je, kde se fláká korektor, pokud o někom
takovém v HaNo někdy slyšeli. Tvrzení o "samoosvobozené"
Plzni je samozřejmě nehoráznost, ale to je u Kojzara běžné.
velkymaxmilian
2019-05-03 11:38
Seriál "Krvavá léta", jehož autorem a průvodcem je Jiří
Padevět není zrovna mým šálkem čaje, ale na rozdíl od Kojzara
programově nezkresluje historii. Nehorázností je tvrzení, že
"Američané vstoupili do samoosvobozené Plzně 8.5.1945".
Plzeň byla osvobozena již 6.5. Američané čelili na řadě míst
tvrdému odporu wehrmachtu, legendární jsou záběry válečného
kameramana, který zachytil ostřelování amerických vojáků z
těžkých kulometů fanatiky z ochozu věže chrámu sv.Bartoloměje.
Obdobných nesrovnalostí lze nalézt více, k čemu takovéto články
slouží je záhadou...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.