Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Írán zastaví některé své jaderné závazky

Íránský prezident Hasan Rúhání oznámil, že se jeho země rozhodla zastavit plnění »některých závazků« plynoucích z mezinárodní jaderné dohody podepsané v roce 2015. Stalo se tak rok poté, co od dohody odstoupily USA. Je to výsledek štvavé americké politiky. Kreml uvedl, že je to důsledek vnějšího tlaku na Írán, za nějž je zodpovědný Washington.

Rúhání v projevu k národu přenášeném íránskou státní televizí sdělil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a nebude ho prodávat, jak ho k tomu dohoda zavazovala. Uvedl rovněž, že země obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, pokud nebudou do 60 dnů dojednány podmínky nové jaderné dohody. Prezident Íránu také poslal dopisy s tímto sdělením do Velké Británie, Číny, Francie, Německa a Ruska, tedy do států, které se dohody stále drží. Krok Teheránu byl už nějakou dobu očekáván a v úterý o něm už předem informovala íránská média.

Íránský prezident Hasan Rúhání. FOTO - Wikimedia commons

Rúháního projev zazněl přesně rok poté, co šéf Bílého domu Donald Trump sdělil, že Washington odstupuje od dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington na základě odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu nové sankce, které ochromily íránskou ekonomiku. »Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit,« prohlásil Rúhání v projevu. Pokud zbývající pětice zemí zahájí jednání a pomůže ochránit íránský ropný průmysl a bankovnictví čelící americkým sankcím, Írán se ke svým závazkům zakotveným v jaderné dohodě vrátí, doplnil Rúhání.

Nezodpovědné chování Washingtonu

Rozhodnutí Teheránu omezit plnění závazků z mezinárodní jaderné dohody je důsledkem vnějšího tlaku na Írán, za nějž jsou zodpovědné USA, uvedl Kreml. Podobně se vyjádřil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při setkání se svým íránským protějškem Mohammadem Džavádem Zarífem v Moskvě. »Prezident Vladimir Putin opakovaně mluvil o dopadech nepromyšlených kroků týkajících se Íránu, čímž mám na mysli rozhodnutí Washingtonu odstoupit od dohody. Nyní tyto důsledky začínají být patrné,« uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Dále řekl, že Rusko je odhodlané jadernou dohodu dodržovat a že na diskuse o případných nových sankcích proti Íránu je zatím příliš brzy. »Ruští diplomaté pokračují v jednáních o situaci, mimo jiné se svými evropskými partnery, s cílem tento dokument zachovat,« dodal. Zaríf při rozhovoru s Lavrovem prohlásil, že íránský krok neznamená porušení původních podmínek dohody a že Teherán má nyní 60 dnů na přijetí potřebných diplomatických kroků. Jiní signatáři ale své závazky nesplnili, podotkl Zaríf. Lavrov prohlásil, že důvodem nynější nepřijatelné situace kolem dohody je nezodpovědné chování Washingtonu. Zdůraznil, že Rusko oceňuje dosavadní dodržování jaderné dohody ze strany Íránu, zároveň ale požádal Teherán o bližší vysvětlení změny postoje.

Evropa a Čína pro dohodu

USA na oznámení Teheránu zatím nereagovaly. Už minulou neděli ale Bílý dům s poukazem na »novou íránskou hrozbu« sdělil, že vyšle do Perského zálivu letadlovou loď a letku bombardérů. Francie uvedla, že si přeje dohodu o íránském jaderném programu zachovat. Současně ale Teherán varovala, že nedodržení závazků může vést k zahájení procesu obnovy protiíránských sankcí. Evropští signatáři dohody, Francie, Británie a Německo, dělají maximum, aby dohodu udrželi v platnosti, a děje se tak prostřednictvím iniciativ na podporu íránské ekonomiky trpící tvrdými americkými sankcemi, prohlásila francouzská ministryně obrany Florence Parlyová. Pokud ale Teherán dohodu vypoví, pak ponese následky, řekla. »Nic by nebylo horšího, než kdyby sám Írán od dohody odstoupil,« dodala. Také čínské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že dohoda o íránském jaderném programu musí být plně dodržována, za což nesou odpovědnost všechny zúčastněné strany.

Podle jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 300 kilogramů nízko obohaceného uranu. Obohacení uranu přitom nesmí přesáhnout 3,67 %. Takovýto uran je možné použít jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se používá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 %. USA svým jednáním eskalují napětí a podsouvají Teheránu útočné záměry.

(ava, čtk)


(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.