Ilustrační FOTO - Pixabay

Velké dostaveníčko šéfů EU v Sibiu

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie v rumunském městě Sibiu potvrdili text společné deklarace, v níž krátce před evropskými volbami slibují, že členské státy bloku zůstanou do budoucna dál jednotné v dobrém i zlém.

Text deklarace, který na Twitteru zveřejnil předseda Evropské rady Donald Tusk, kromě jiného také uvádí, že lídři zemí EU se vždy budou snažit nalézat společná řešení problémů a zajistí občanům unijních zemí ochranu. Před volbami se to zkrátka slibuje…

Stručná deklarace, která v deseti poměrně obecných bodech shrnuje hlavní cíle lídrů zemí EU pro příští roky, byla prvním výstupem neformálního summitu v Rumunsku.

Slova o jednotě v textu ale neznamenají, že rozpory mezi členskými státy zmizely, právě před summitem se například ukazovaly výrazné rozdíly v názorech na míru ambicí při řešení klimatických změn, dlouhodobě se unijní země neshodují ani třeba na způsobu řešení migrační problematiky.

Předvolební rétorika

»Unie je již dnes silnější, než byla, a my její sílu chceme dále rozvíjet s ohledem na budoucnost. Toto je náš závazek vůči příštím generacím. V tomto duchu se neslo naše jednání zde v Sibiu a v tomto duchu je také nová Unie 27 států připravena vykročit vstříc své budoucnosti jako jednotný a nedělitelný celek,« končí dokument.

Deklarace byla předjednaná dopředu a tak k jejímu potvrzení šéfové států a vlád nepotřebovali dlouhé jednání. Její text odsouhlasili jen krátce poté, co si po společném fotografování na hlavním náměstí sedmihradského Sibiu užili přátelskou atmosféru a před kamerami a fotoaparáty si neplánovaně potřásli rukama s místními občany.

Na deseti závazcích textu se prezidenti a premiéři shodli jednomyslně. Slíbili tedy bránit jednu Evropu od východu na západ a od severu k jihu, zůstat jednotní a prokazovat si pomoc v časech potřeby.

Den Evropy

Deklarace, přijatá symbolicky 9. května na »Den Evropy«, také upozorňuje, že práva a svobody Evropanů byly tvrdě vybojovány a nejsou automaticky dané. Jak při příchodu na jednání v Sibiu řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, budou podle něj blížící se eurovolby volbou mezi projektem budování Evropy a snahami společné úsilí zmařit a vrátit se k nacionalismu.

V řadě evropských zemí jsou protiunijní nálady neseny často přehnanými obavami z migrace, a tak deklarace slibuje také ochranu občanů prostřednictvím investic do »tvrdé i měkké síly« a spoluprací s mezinárodními partnery. Unie chce podle textu ostatně být odpovědným globálním hráčem a chce pokračovat spolu s partnery na budování mezinárodního řádu postaveného na obecně uznávaných pravidlech a společně řešit takové výzvy jako jsou klimatické změny.

Babiš si naběhl

Právě tady před odletem do Sibiu narazil český premiér Andrej Babiš. Česká republika podle něj udělá maximum k ochraně klimatu, nemůže to ale být způsobem, který zničí její průmysl. Příklad? Za konkrétní »krok k začátku konce automobilového průmyslu v Evropě« Babiš považuje elektromobily. Tuzemské automobilky ho ale vzápětí zmrazily. Jejich zástupci prohlásili, že museli elektromobilitu přijmout za svou a berou ji jako příležitost.

Francie, Nizozemsko či Belgie před summitem ve společném dokumentu vyzvaly k tomu, aby například čtvrtina budoucího rozpočtu Unie přímo směřovala do oblastí s touto problematikou spojených, včetně vývoje a výroby bezemisních automobilů, nových baterií a udržitelné mobility. Navrhly také, aby Unie byla nejpozději v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.

Vývoj elektromobility je i podle ředitele českého Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla jedním z hlavních směrů vedoucích k čisté mobilitě a lepší ochraně životního prostředí.

Zastánce jádra

Premiér ale na druhou stranu zabodoval coby zastánce jádra. Řekl, že si chce Česká republika dál zachovat právo rozhodovat sama o svém energetickém mixu, tedy o tom, z jakých zdrojů svou energii vyrábí. »Nechápu, proč jádro, které nemá emise, se nezapočítává do závazků na cíle u obnovitelných zdrojů,« poznamenal trefně.

Personálie

Samozřejmě v Rumunsku došlo i na nové personální obsazení klíčových funkcí v institucích Evropské unie – ač na oficiálním programu nebylo. Tusk včera ještě nechtěl mluvit o konkrétních jménech, s jeho záměry dobře obeznámený zdroj ale novinářům řekl, že premiéry a prezidenty zemí EU seznámil s tím, jaký si v této věci představuje další postup.

Klíčové jsou v tomto ohledu volby do Evropského parlamentu (EP), které se v unii uskuteční od 23. do 26. května. Na následující úterý, tedy na 28. května, už Tusk šéfy států a vlád sezval do Bruselu na večeři, u níž by měli zhodnotit, jak jsou nově rozdány europarlamentní karty.

Členské státy přitom podle ČTK už dříve odmítly, že by letos hodlaly automaticky akceptovat systém vedoucích kandidátů, tzv. spitzenkandidátů, jehož prostřednictvím se v roce 2014 europarlamentním frakcím podařilo výrazným způsobem zasáhnout do výběru nového šéfa Evropské komise (EK).

(rj)


(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.