Rozhovor Haló novin s bývalou poslankyní Evropského parlamentu Věrou Flasarovou

Evropský parlament je jediný volený orgán Evropské unie

Čekají nás volby do Evropského parlamentu. Slyšel jsem od radikálů zleva i zprava jejich zpochybnění. Proto otázka: Mají vůbec nějaký smysl?

V dané situaci mají. Evropský parlament je jediný volený orgán Evropské unie. Volby do Evropského parlamentu jsou jedinou možností občanů Evropské unie svobodně a demokraticky vyjádřit svůj názor na jeho složení a na směřování jeho politiky.

O čem všem může rozhodovat?

Pravomoci europarlamentu a to, o čem a jak může rozhodovat, respektive spolurozhodovat, jsou dány Lisabonskou smlouvou a předcházejícími unijními dokumenty. Základní pravomoci jsou legislativní, rozpočtová a kontrolní. Dlouhodobou snahou Evropského parlamentu, a hovoří o tom i volební program KSČM, je úprava a rozšíření pravomocí Evropské komise ve prospěch Evropského parlamentu.

Co může ovlivnit, pokud jde o českou společnost?

Může ovlivnit mnohé, v tom dobrém i v tom špatném směru. Vždyť jsme toho svědky již 15 let, co je Česká republika členským státem Evropské unie. Směrnice, které Evropský parlament přijímá a které dnes ovlivňují každého z nás, jsou většinou iniciovány Evropskou komisí, a ta příliš na potřeby a zájmy běžného občana nebo na zájmy takových zemí, jako je naše, nehledí. Europarlament může korigovat návrhy Komise svými připomínkami a usměrnit je ve prospěch občanů. Ale záleží na vůli a ochotě členů politických frakcí (politických klubů) toto prostřednictvím hlasování učinit.

Nemůže se stát, že velké státy, které mají více poslanců, jestliže se dohodnou, mohou diktovat cokoli těm ostatním?

Jde o to, v jakém počtu a ve kterých frakcích jsou poslankyně a poslanci z velkých, ale i menších zemí zastoupeni a jaké politické názory oni a jejich frakce zastávají. A že především velké členské země, přes své zvolené zástupce, tak činí, je všeobecně známo. Stejně tak si musíme být vědomi skutečnosti, že pravicové názory v Evropském parlamentu převládají.

Jaký je vůbec vztah mezi Evropských parlamentem a »vládou evropských komisařů«?

Vztah EP a EK je definován Lisabonskou smlouvou. V praxi bývá závislý i od toho, kdo stojí v čele obou orgánů, jaké je jejich složení a jak si »vycházejí vstříc«.

Může Evropský parlament odmítnout některého z komisařů, který zastupuje ten či onen národní stát?

Procedura projednávání kandidátů a kandidátek na funkce eurokomisařů, zlehčeně se tomu v EP říká »grilování«, má několik stanovených fází. Evropská komise musí být jmenována do šesti měsíců od zvolení Evropského parlamentu. V té době se jednotliví kandidáti a kandidátky na eurokomisaře představují na veřejných slyšeních pro danou oblast a poté jsou k navrhovaným vypracována stanoviska. Tedy jakési posudky, které mohou obsahovat určité výhrady k navrhované či navrhovanému. Avšak návrhy kandidátů a kandidátek předkládá Evropská rada, složená z hlav států a předsedů vlád členských zemí EU, společně se jmenovaným předsedou Evropské komise, a v jejich zájmu je, aby navrhovaní uspěli. Evropský parlament pak hlasuje o Evropské komisi jako celku, ne o každém navrhovaném eurokomisaři či eurokomisařce zvlášť. Tehdy se rozhoduje, zda tato »unijní vláda« dostane, nebo nedostane důvěru EP.

Ale abych odpověděla na danou otázku. Bylo by to možné, ale v té sestavě, v jaké se nachází Evropský parlament a Evropská komise a čí zájmy hájí, je to málo pravděpodobné. Ostatně dosavadní výsledky jednání o zastavení migrace mluví jasně.

Proč EP zasedá někdy v Bruselu a někdy ve Štrasburku?

Je to dané politicky i historicky. Štrasburk byl vždy neuralgickým bodem vztahů mezi Francií a Německem.

Štrasburk je sídlem Evropského parlamentu. V Bruselu zasedají výbory, komise a částečně Evropský parlament. Návrhů na určení pouze jednoho místa zasedání europarlamentu padla v samotném EP celá řada. Ale jde o velké peníze a prestiž. Takže ani námitky, co každé stěhování Evropského parlamentu mezi oběma městy stojí občany Evropské unie, neobstojí před zájmy Francie a Belgie, ale i Německa, neboť i tam mají z tohoto stěhování značné zisky.

Proč bychom tedy měli jít k volbám do Evropského parlamentu?

Nejít k volbám do Evropského parlamentu znamená ponechat prostor pravici, názorům, které odporují naší politice, stojí proti zájmům obyčejných občanů, ale i skutečným národním zájmům České republiky. Mohou tak dostat příležitost a podporu ti čeští poslanci a poslankyně, kteří se podřizují zájmům západních politiků.

Nedat hlas levici znamená i oslabení levicové frakce GUE/NGL v europarlamentu, a tím i menší možnost hájit zájmy pracujících a sociálně slabších v Evropské unii a prosazování našeho volebního programu.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 15 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


mira.ben
2019-05-13 16:05
Jestli ona soudružka Flasarová tak trochu nepřehání. To je stejné
jako bych řekl, že vláda není volená. Není volená přímo, ale
vzniká na základě voleb do sněmovny. Stejně tak vzniká i ta údajně
"nikým nevolená" Evropská komise. Navíc Evropskou radu
tvoří volení premiéři, případně prezidenti členských států. A
Rada EU reprezentuje vlády členských států. Takže volby do EP ani
zdaleka nejsou jedinou možností, jak ovlivnit směřování EU. Nicméně
chápu, že se euroskeptikům hodí před volbama prohlásit, že EU jsou
nikým nevolení úředníci z Bruselu.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.